Ženy známých mužů – Monika Preislerová

Pochází z Mostu, vystudovala střední zemědělskou a ekologickou školu v Žatci a několik let pracovala jako recepční, nejdříve ve společnosti Cream Real Estate na rodném severu a poté ve wellness hotelu Horal ve Velkých Karlovicích. Právě tam se před více než rokem přestěhovala za svou láskou – jezdcem a ošetřovatelem Tomášem Bosákem. Hostem v naší nepravidelné rubrice „Ženy známých mužů“ byla půvabná fotografka, jejíž velkou láskou je ex-dostihová klisna Annabella, Monika Preislerová.

Jak a kdy jste se s Tomášem seznámili?
Seznámili jsme se, jak jinak, přes koně a dostihy. Poprvé jsme se potkali v létě 2015 na dostizích v Karlových Varech. A poté mě Tom vzal na dostihy do Itálie, na seznamovačku.

Byla to láska na první pohled?
Z mé strany, vůbec ne…Tom o mě dlouho dobu usiloval, přestože jsem nejevila žádný zájem a z mé strany se jednalo jen o přátelství. V jeho přítomnosti jsem se ale cítila hezky a postupem času se přátelství změnilo v lásku.

Čím si tě Tomáš nejvíce získal?
Získal si mě svou klidnou a milou povahou. Je velmi pozorný a udělá pro mě vše, co mi na očích vidí. Velkým plus bylo také, že je koňák, kterého jsem si vždycky přála.

Za svou láskou jsi se odstěhovala z domova daleko na Moravu. Co na to říkalo tvé okolí a jak těžké bylo rozhodování?
Rozhodování netrvalo moc dlouho, musím říci, že rodina i pár přátel mě pozitivně "nakopávali " vpřed při mém váhání a rozhodování. Někdo byl zase proti, přece jen odloučení není nikdy jednoduché, když jste daleko od všech blízkých.

Jaké byly první dojmy?
Po pár návštěvách Velkých Karlovic, které jsou tak trochu na konci světa, jsem byla ze všeho příjemně „paf“. Fascinovalo mě Valašsko a vše co k němu patří - zvyky a milí lidé. Navíc po boku Tomáše jsem cítila jistotu.

Jaké byly začátky na Moravě?
Začátky byly těžké především kvůli odloučení od milované rodiny, dobrých přátel, kamarádek a všeho, na co jsem byla zvyklá. Opustila i skvělou práci. Zkuste si to představit – holka z města, která se najednou ocitne na vesnici „na konci světa“, obklopené samými kopci a lesy. To je trochu nezvyk.

Vše jsi ale dobře zvládla, a to i především díky Tomášovi. Jaké vlastnosti si na něm nejvíce ceníš?
Mohu se na něj opravdu spolehnout, je pracovitý, zodpovědný a dochvilný - v tom se mě stále snaží ponaučit. Hezky se o mě stará, dokáže mi vždycky pomoci, podpořit a povzbudit při jakýchkoliv situacích. Většinou řeší věci v klidu a s chladnou hlavou, má velkou trpělivost, a proto ho moc věcí nevytočí, což obdivuji.

Váš vztah vypadá naprosto idylicky, existuje přece jen něco, čím tě dokáže naštvat?
S Tomem jsme spolu něco málo přes rok, ale je to, jako bychom se už znali léta. Není nic, co by mě nějak štvalo.

Na konci loňského roku jste změnili působiště, proč?
Tom působil jako asistent trenéra u Františka Holčáka osm let a vzhledem k našim společným cílům a okolnostem, které přicházely, se rozhodl spolupráci ukončit. Chtěl se dostat zase o kus dál, rozvíjet své zkušenosti a mít možnost se učit novým věcem. Uznal, že potřebuje změnu.

Co vás přivedlo do Bošovic?
Tím, že jsem před pár lety pomáhala Lukovým s koňmi na dostizích, navštívila jsem jejich stáje a poznala je, nejednou jsem se o nich před Tomem zmínila. Náhody neexistují – protože právě, když jsme se rozhodovali kam dál, přišla nabídka práce z Bošovic. Rozhodnutí bylo jasné. Tomáš je novým asistentem trenéra Václava Luky.

Jak se vám v novém líbí? Pracujete ve stáji oba?
Jsme tu necelý půlrok, ještě nezačala hlavní sezona, ale zatím se nám tu líbí, zázemí pěkné a kolektiv příjemný. Já ve stáji pouze vypomáhám, a jak je možnost, jezdíme do Francie společně.

Na Písecko se s vámi přestěhovala i tvá osudová klisna Annabella…
Moje osudová láska, klisna Annabella, se mnou cestuje "křížem-krážem". Kobylu jsme loni připustili skvělým hřebcem Age Of Japem, kterého Tomáš jezdil v dostihovém tréninku a zná ho. Nyní je Annabella v nedaleké chovné stáji a očekáváme každým dnem hříbátko. Přejeme si, aby vše proběhlo dobře a oba byli zdraví.

Tomáš často cestuje do Francie, jak se s tím vyrovnáváš?
Většinu cest jsme prozatím trávili společně a rádi bychom tak i nadále. A pokud Tomáš jede sám, o to více se na sebe těšíme.

Jaké společné hobby kromě koní ještě máte?
Jelikož jsme oba koňáci, rádi se jedeme podívat na dostihy nebo parkúry jen jako diváci. V současné době téměř veškerý volný čas věnujeme naší kobylce. Když si chceme odpočinout od koní, rádi jezdíme na výlety, poznáváme památky a relaxujeme v přírodě, třeba při sbírání hub. Občas rádi podlehneme „domácímu vegetění“ s dobrým vínkem. Dobré vínko a dobré jídlo máme rádi oba, takže čas od času si rádi zajdeme také na večeři.

Kdo u vás vaří a co máte nejraději?
U nás doma vařím a peču hlavně já. Musím uznat, že mám dobrého strávníka. Tom mě zase poměrně často překvapí dobrou snídaní nebo svačinkou.

Jaká je vaše představa ideální dovolené?
Určitě u moře, v teple s dobrým jídlem, krásnou krajinou. Láká nás v budoucnu návštěva i nějaké exotické destinace.

Trávíte rádi čas pouze spolu, nebo i s kamarády?
Nejčastěji jsme pouze spolu a jsme tomu rádi. Když je ale příležitost, rádi se vídáme s Markem Stromským a jeho rodinou. Je to moc dobrý kamarád a ve Velkých Karlovicích jsme se často navštěvovali. Teď to k nim do Albertovce už máme daleko, ale věříme, že si čas na návštěvu najdeme. Alespoň jsme v kontaktu.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Plány a budoucnost? Vše je dáno osudem. Ale "tady a teď" si vzájemně realizujeme naše sny a přání. Naším nejaktuálnějším snem je úspěšně odchovat plnokrevné hříbě, a být tak u prvních krůčků budoucího dostihového koně.

Máte i nějaký dlouhodobý sen?
Pochopitelně, rodinný domek se zahradou, menší stájí a mít koně "pod okny", to je náš velký cíl.

Krásné. Kdybys měla charakterizovat váš vztah jednou větou, jak by zněla?
Dokážeme spolu harmonicky žít a vycházet, nejen jako nejlepší přátelé, ale i milující partneři.

Foto: Jana Syručková, Kateřina Urbánková a Marcela Klingorová