Fitmin

Subscribe to zdroj Fitmin
Vítejte na českém serveru, který se dostihům a chovu anglického plnokrevníka v České republice i ve světě.
Aktualizace: 12 min 54 sek zpět

Pouvoir Absolu zdražuje, Amico Fritz a Egerton letos výhodněji

17. Leden 2019 - 17:11

Hřebčín Napajedla zveřejnil připouštěcí poplatky čtveřice plemeníků, kteří letos budou v Napajedlích působit. Z pohledu výše připouštěcích poplatků jsou jedničkami v napajedelském týmu Amico Fritz (Fasliyev) a Egerton (Groom Dancer), služby obou hřebců však budou moci chovatelé využít za výhodnějších podmínek než v loňském roce. Nejlepší starší sprinter Německa 2010 Amico Fritz bude letos připouštět za 20.000 Kč za březí klisnu (k 1.10.2019) u, zatímco loni stál o 5 tisíc více.


V případě Amico Fritze zůstává v platnosti systém velkorysých bonusů pro majitele jeho úspěšných potomků. Rovných 100.000 Kč je připraveno pro majitele 1. vítěze, narozeného z připuštění v ČR, 200.000 Kč pro majitele 1. vítěze dostihu listed a výš (netýká se zmíněných dostihů ve Velké Británii, Irsku, Německu a Francii), narozeného z připuštění v ČR a pokud některý z potomků Amico Fritze, narozený ze zdejšího připuštění, vyhraje blacktype dostih v některé z výše zmíněných 4 zemí, může se jeho majitel prvního z nich těšit na bonus ve výši jednoho miliónu korun.  
Stejně tak mohou majitelé více chovných klisen využít množstevních slev. V případě, že připustí hřebcem v letošní sezóně 2 klisny, klesá připouštěcí poplatek za každou na 17.000 Kč, v případě 3 a více klisen na 14.000 Kč.

Základní poplatek 20.000 Kč bude letos mít i Egerton (Groom Dancer), který loni připouštěl za 23 tisíc. U něj hřebčín nabízí bonusy pro klisny s nadprůměrnou výkonností - pokud klisna získala v GH 80 - 89,5 Kg (či 70,5 - 79,5 kg v hodnocení od roku 2015), klesá poplatek na 14.000 Kč, klisny s GH 90 kg a více (či 80 kg a víc od roku 2015), bude připouštět za 12.000 Kč. Vedke toho hřebčín nabízí 30% slevu (lze uplatnit pouze ze základního poplatku), pokud majitel připustí Egertonem 2 a více klisen.

Obráceným směrem než u prvních dvou se vydal připouštěcí poplatek Pouvoir Absolu (Sadler's Wells), který se loni blýskl zimní královnou Dark Absolu. Zatímco loni připouštěl za 16.000 Kč, letos bude stát 18.000 Kč. Stejně jako u Egertona i u Pouvoir Absolu hřebčín nabízí zvýhodněné ceny pro klisny s vyšším GH - v tomto případě 12.000 Kč, respektive 10.000 Kč při stejných podmínkách jako u Egertona a shodná je i sleva 30% pro majitele 2 a více klisen.

Za stejných podmínek jako loni bude připouštět Chardonney Tcheque (One Cool Cat), jehož základní poplatek zůstává 16.000 Kč, snížený pro kvalitní klisny 10.000 Kč respektive 8.000 Kč a stejně jako předchozí dvojice i u něj lze uplatnit 30% množstevní slevu. (miv)

   

Jockey Club zveřejnil 3 pozitivní nálezy antidopingové kontroly z podzimní části sezóny

17. Leden 2019 - 10:07

První letošního číslo Věstníku ČT informuje o třech dosud nezveřejněných pozitivních nálezech vzorků antidopingové kontroly, které byly odebrány v září a říjnu loňského roku na českých drahách. Dva koně byli diskvalifikováni, třetí vzhledem k nemožnosti provést analýzu kontrolního vzorku, potrestán nebyl. Tím byl případ polokrevného valacha Vicody (Secret Singer), jemuž byl ve vzorku odebraném po třetím místě ve IV. kvalifikaci na VP nalezen testosteron "v množství přesahujícím stanovenou prahovou hodnotu pro valachy".

Francouzská laboratoř GIE Laboratoire des Courses Hippiques, která na žádost trenéra Stanislava Popelky měla provést analýzu kontrolního B vzorku (vzorek A byl testován, jako všechny vzorky z našich drah, v německé laboratoři v Kolíně nad Rýnem), však oznámila, "že analýzu tzv. vzorku B není možné provést, protože doručený vzorek byl hemolyzován".  Pořádková komise dále kontstatovala, že: "S ohledem na skutečnost, že kůň Vicody musel být po následujících startu 14. října 2018 kvůli zranění utracen, není možné nechat ho vyšetřit s ohledem na možnost zjištění přirozené příčiny zvýšené hladiny testosteronu", a rozhodla se ponechat doběh dostihu a neuložit žádnou sakci.

Diskvalifikaci se ale nevyhnula Jenny Walker (Born To Sea), která 30. září ve Velké Chuchli zvítězila v Ceně Střední školy dostihového sportu a jezdectví (V.k.), v jejímž vzorku byla nalezena zakázaná látka flunixin, a jejímu trenérovi René Vinklárkovi Pořádková komise udělila peněžitou sankci 20.000,- Kč a sankci odnětí trenérské lience na dobu 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu jednoho roku.

Dalším diskvalifikovaným koněm je Orssio (Orpen), který přišel o vítězství z 21. října, kdy proběhl vítězně cílem Říjnového handicapu (II.k.) ve Velké Chuchli. V tomto případě však Pořádková komise uložila trenéru Jaroslavu Drlíkovi pouze "povinnost uhradit Jockey Clubu ČR náklady na odběr, dopravu a vyšetření vzorku,"  neboť v průběhu šetření zjistila, že zakázaná látka morfin, která byla v antidopingovém vzorku nalezena, pocházela z granulované krmné směsi Energys Extra, což potvrdil i zástupce výrobce krmiva společnosti De Heus a.s. MVDr. Martin Mahdal. Podrobné zprávy Pořádkové komise ze všech tří jednání naleznete ve Věstníku ČT č.1.

Celkem bylo letos podle zveřejněné statistiky odebráno 88 vzorků, z nichž 82 bylo negativních, 3 pozitivní (plus zmíněný Vicody, který všal vzhledem k nemožnosti potvrzení je brán jako negativní) a 3 vzorky nebylo možné analyzovat kvůli nedostatečnému množství vzorku. (miv) 


S Filipem Minaříkem o Japonsku, motivaci i šoku z prvního dne v Německu

8. Leden 2019 - 6:34

V sobotu odstartoval své druhé japonské působení a po třech umístěních z úvodního dne slavil v neděli v Nakayamě vítězný double. Nejúspěšnějšímu českému žokeji historie Filipu Minaříkovi se tak povedl výborný vstup do angažmá, na které se po loňských zkušenostech velmi těšil. V době, kdy se chystal k prvnímu japonskému startu, jsme jej požádali o rozhovor, který jsme pak po mailu postupně tvořili. Tady je.

 

Když jsem před 21 lety, v lednu 1997, dělal pro tehdy ještě tištěný TURF Magazín svůj vůbec první rozhovor s Filipem, měl pražský rodák právě za sebou první rok působení v Německu. Povídali jsme si převážně o jeho německých zkušenostech, ale neodpustil jsem si na závěr otázku – kdy se vrátí domů. „Až bude marka ke koruně 1:1 a dostihy 6x v týdnu“, odpověděl mi se smíchem, ale pak, už vážněji dodal: „Jednou mě přestane bavit být v Německu dvojka (tehdy působil jako druhý jezdec ve stáji trenéra Rölkeho, pozn. Red.) a budu chtít dělat šampióna. Pak se vrátím“. Od těch doby se mnohé změnilo – marka už je na pravdě boží a pokud bychom i my přijali euro, dočkal by se, byť zcela jinak než původně zamýšlel, onoho kurzu 1:1. A druhá podmínka už, byť také trochu jinak, splněná je – v průměru se u nás už opravdu koná 6 rovinových dostihů týdně… Ale vážně. K tomu, aby se stal šampiónem, se Filip vracet do rodné země nemusel. První šampiónský titul získal v Německu 8 let po našem tehdejším rozhovoru a od té doby k nim přidal 3 další. V Německu si vybudoval tam zázemí, založil rodinu a o trvalém návratu už dnes vůbec neuvažuje. Naopak rozšiřuje počet zemí, kde jezdil a angažmá, které získal v Japonsku, je z tohoto pohledu jedním z vrcholů jeho kariéry. Nejen o něm ale bude následující rozhovor.

Nejprve přijměte gratulaci k úspěšnému začátku vašeho druhého japonského působení. Co od něho letos, po loňských zkušenostech, očekáváte?
Díky moc. Slovo očekávání v souvislosti s působením v asijských zemích nerad používám, je to vždycky sázka do loterie. Hlavní vždy je vyhnout se zraněním a nebo nějakému zákazu. Ale lhal bych, kdybych řekl, že neočekávám trochu víc než loni, i když loni už to vyšlo fakt nad očekávání. Ale letos hned o prvním víkendu byla rita o moc lepší než loni. Je vidět, že lidi už mě trochu znají a důvěřují v mé schopnosti. Start vyšel hodně dobře.


S japonskými fanoušky...

Několikrát jste popisoval, jakým obrovským zážitkem je v Japonsku jezdit před tribunou obsazenou desítkami tisíc návštěvníků a jak jsou tam dostihy populární. V čem se ještě tamní dostihy z vašeho pohledu odlišují od toho, co známe v Evropě? Co vás na nich nejvíce překvapilo?
Atmosféra je tady opravdu většinou fantastická, Japonci berou dostihy jako u nás fotbal a třeba v Nakayamě bylo v sobotu 43 tisíc diváků. Mě stále nejvíc fascinuje perfektní organizace a také kolik JRA na ni zaměstnává lidí. Třeba vážení kontroluje 6 různých rozhodčích a stejně než jdu do sedla, tak musím před padockem na váhu. Pokud by se lišila o víc než 100 gramů oproti tomu, co jsem navážil prve, tak bych nejel.

Narazil jste i na nějaká specifika co se týká pravidel či zvyklostí?
Pro cizince je asi vždy velkou výzvou karanténa pro žokeje. Má podobu levného hotelu, který se nachází vždy někde uprostřed závodiště. Do ní musí žokej nastoupit v pátek nejpozději v 21 hodin a od té doby platí zákaz jakéhokoliv kontaktu s venkovním světem včetně telefonování či sociálním sítí a to až do neděle do posledního dostihu.

Japonské dostihy, spadající pod Japan Racing Association se konají téměř výlučně o víkendech, ale vedle nich existuje i systém lokálních dostihů pod hlavičkou NRA, hůře dotovaných (tedy jen z pohledu Japonska), ale i tak obsahujících řadu blacktype klání, která se běhají celý týden. Loni jste, pokud jsi dobře pamatuji, vyzkoušel oba, bude to tak i letos?
NRA je obrovská zkušenost a rád bych to zase zkusil, ale můj agent tomu moc nefandí. Je s tím, ostatně jako skoro se vším v Japonsku, spojeno hodně papírování a pro žokeje z JRA je trochu pod úroveň tam jezdit. Rozdíl v úrovni obou systémů je obrovský, a to i v dotacích, i když i lokální blacktype dostihy v NRA jsou dotované 300-400 tisíci eur. V Německu máme lépe dotované jen Derby, tak je pro mě velmi zajímavé jezdit i v NRA. 

Jak vůbec vypadá váš běžný den v Japonsku a jak moc se liší od dnů, kdy jste doma?
Rozdíl je obrovský. V Německu dělám nebo jezdím v sezóně každý den, tady dostihy jen o víkendu a tréninku jednou týdně. Zbytek času mám volno, bydlím na hotelu s pokojem 12 m2, televize je jen v Japonštině… Je to obrovská výzva a člověk se musí naučit v tom žít.

V Asii jste už jezdil, pokud se dobře pamatuji, i v Macau a Singapuru. Mají, kromě obrovských sázkových obratů, dostihy v těchto zemích něco společného, čím se liší od evropských?
Je to rychlost – dostihy v Asii se běhají v šíleně rychlém tempu a ve většině případů na hodně rychlých drahách.

Japonské dostihy jsou až extrémně rychlé, tamní časy vypadají pro Evropana někdy jak z říše snů, viz například poslední Japan Cup, v němž vítěz zaběhl 2400 metrů za 2:20,6. Co to znamená pro žokeje? Zužuje se tím, když koně jdou od startu naplno, prostor pro taktiku?
Většinou se běží od startu do cíle na plno – publikum chce, aby vyhrál ten nejlepší a trenéři netrénují koně na to, aby v dostihu zaběhli jen poslední čtyřstovku, což má za výsledek tvrdou selekci a do chovu se dostanou opravdu jen ti nejlepší. Je ale japonským tajemstvím, že časy se měří až poté, co koně vyskočí z boxů, zhruba dva metry po startu. Vynechávají tím tzv. gate speed, což může podle mne být sekunda, možná i o něco ví. Ale i tak jsou tempa pekelný a o to důležitější prací pro žokeje je rozdělit koni správně síly.

Při sledování dostihů v Japonsku mne fascinuje, jak rychle je celé startovní pole zavedeno do boxů. Je to tam takhle i v běžných provozních dostizích či dostizích pro debutanty, nebo mám představu trochu zkreslenou tím, že vidím vesměs jen ty nejvýznamnější dostihy?
Nemáte. V průměru běhá v každém japonském dostihu 16 – 18 koní a do mašiny je dostanou většinou do 60 sekund. Na každého koně připadají 4 profi zavaděči a celý průběh zavádění je perfektně organizován 4 startéry. Nejprve jdou současně do boxů všichni koně s lichými startovními čísly, poté se sudými a jako poslední jde kůň s venkovním boxem. Funguje to tak v každém dostihu a to i v NRA.

Předpokládám, že během minulého působení jste dostal “pozvání” od tamní Dostihové komise, abyste podal vysvětlení nějakého prohřešku proti DŘ. Jak tam takové jednání probíhá, máte sebou tlumočníka, nebo se jednání odehrává v Angličtině?
Tlumočníka tady potřebuje člověk na všechno. Můj agent mi dělá kompletní „baby sitting“, tlumočit musí úplně všechno, protože angličtinu ovládá v JRA tak 1% lidí. Bydlím na okraji Tokia, kde se člověk s angličtinou také daleko nedostane. Můj agent je tu navíc zodpovědný i za moje chování mimo JRA. Zažil jsem tu třeba loni případ, kdy japonský žokej přišel o řidičák a přesto dojížděl na tréninky autem a když to prasklo, vzala mu JRA na 6 měsíců licenci. 

Z vašeho líčení je cítit snaha Japonců o co nejčistší dostihy. Projevuje se to i v průběhu samotných dostihů, nebo je frekvence prohřešků typu křižování či nadměrného použití bičíku podobná evropským standardům?
Japonští jezdci jsou velmi disciplinovaní, takže rozhodčí tady moc práce nemají a k trestům nemusejí sahat tak často jako jejich kolegové v jiných zemích. Žokejové se tady vzájemně více respektují a existuje tu mezi nimi určitá hierarchie, tak jako v celé japonské společnosti. Když přijde legendární Yutaka Take do šatny, tak všichni, co jsou v hierarchii pod ním, včetně mě, vstanou, ukloní se a hlasitě jej pozdraví.



V posledních letech se po celém světě výrazně omezuje použití bičíku v dostihu. Jaká je hranice počtu ran v Japonsku?
Japonci zvířata velmi uctívají, ale nesnaží se je polidšťovat jako západní společnost. Snaží se o ně dobře starat a zbytečně je netrápí, ale berou je jako užitečné méně cenné tvory. Japonská pravidla zakazuji uhodit koně více jak desetkrát během deseti cvalových skoků, ale pokaždé, když žokej jeden cvalový skok vynechá, může začít znovu od nuly. V praxi to znamená, že není problém použít bičík během dostihu 30x nebo 50x, ale nesmí se stát, že by žokej udeřil koně 11x za deset cvalových skoků. To se trestá přibližně 25€, což je hodnota jednoho capuccina na Tokio Sky Tower.

V Japonsku tedy asi ne, ale myslíte, že se dočkáme doby, kdy bude bičík zakázán úplně? A pokud ano, jak se na takovou možnost díváte? Nejde přece jen o to, že řada koní pobídku bičíkem potřebuje, ale bičík nemusí sloužit jen jako podpora výkonu, ale i jako “umravňující” prostředek.
Dovedu si představit, že se aktivně dožiji, že v zemích jako Německo bude bičík kompletně zakázaný. Nemyslím si ale, že žijeme v tak tolerantní době, aby se k tomu mohla osoba veřejně činná jako já upřímně vyjádřit…

Vrátím se na samý začátek vaší německé kariéry. Málo čtenářů zřejmě ví, že do Německa jste se dostal vlastně proto, že si váš otec nepřál, abyste jel na tříměsíční stáž do Egypta, kterou tehdy našemu Jockey Clubu nabídl egyptský. Chtěl jste tehdy této nabídky využít, ale otec o Egyptě nechtěl ani slyšel a raději využil svých kontaktů a pomohl vám k angažmá u trenéra Rölkeho. O egyptském turfu většina z nás nic neví, hledal jste tehdy nebo později informace o něm a jaká tam je úroveň turfu?
To s Egyptem už asi dneska neví vůbec nikdo a fakt je, že jsem v životě o dostihovém sportu v této zemi nikdy nic nezaregistroval!

Vzpomenete si ještě dnes na svůj první dojem z Německa, když jste k Rölkemu přišel?
Byl to šok. Před tím jsem byl tři měsíce na stáži v Chantilly, a tak jsem asi čekal moc. Bývalá NDR byla tenkrát ve strašném stavu, ale německá marka byla silná a i na východě už stála řada dobrých koní. Západ do ní pumpoval peníze horem dolem, ale nedařilo se toho moc změnit. Přesto moc rád na ty doby vzpomínám.

Jak se vůbec změnil německý turf od té doby? Tamní koně a německý chov sice výrazně získali na prestiži, dostihový provoz se ale stále výrazně zmenšuje.
Po roce 2000 a s příchodem Eura přišla krize dostihů a její konec je v nedohlednu. Jsem moc vděčný, že jsem zažil ještě pár let z konce staré zlaté éry.

V čem vidíte příčinu tak hlubokého poklesu? Německo je dnes nejsilnější ekonomikou Evropy, přesto tam během dvou dekád klesl počet rovinových dostihů z 3000 na 1200. Je jasné, že dostihy v Německu nejsou populární jako třeba fotbal, ale to snad nebyly nikdy.
Důvodů krize je hodně. Určitě je těžká doba na shánění sponzorů, ze sázek je čím dál tím menší příjem, protože sportovní sázky jsou jednodušší. Určitě se nadělalo i mnoho chyb při práci s médii, organizace ochránců zvířat nabývají stále na moci a společnost už se na dostihy dívá úplně jinak než před 20 – 30 lety. Zbytek je politika Direktoria, s čímž nemá cenu si lámat hlavu. Faktem je, že německé dostihy budou potřebovat zázrak, aby se dožili 22. století.

Jedno z nejtěžších období své profesní kariéry jste prožil na podzim 2013, kdy jste zkolaboval, lékaři vám zjistili únavový syndrom a nebylo jisté, že se k ježdění vrátíte. Byla to reakce organismu na extrémní zátěž, vzpomínám, jak jste mi v jednom z rozhovorů líčil, kolik ročně najezdíte kilometrů od závodiště k závodišti (přes 100 tisíc) a že třeba v roce 2000 jste měl za celý rok jediný volný den. Jak moc vás prožitý kolaps změnil?
Ten kolaps mi převrátil život na ruby, ale jinak to dopadnout ani nemohlo. Bylo jasné, že dvacet let v tomto kolotoči a přímém konkurenčním boji musí zanechat na člověku stopy, navíc jsem měl problémy s alkoholem, kterým jsem se snažil všechen ten tlak a stres kompenzovat. Strávil jsem tři měsíce na klinice a moc mi to pomohlo. Paradoxně i na tuto dobu vzpomínám rád – potkal jsem tam spoustu fantastických lidí, s nimiž jsem dodnes v kontaktu, i takových, co to měli v životě o mnoho těžší než já.

Získal jste 4 tituly německého šampióna, vyhrál před 1700 dostihů z toho 50 grupových, což jsou úspěchy, o kterých jste při příchodu do Německa ani nesnil. Co vás nyní, kdy máte rodiny a za dva měsíce oslavíte 44 let, nejvíce motivuje? Je to stále hlad po vítězství, po úspěchu, nebo i cíl dobře zabezpečit nejen sebe, ale nyní především i svou rodinu?
Rodina byla další správný krok a moc mne to naplňuje, ale i ježdění mne stále ještě strašně baví. Právě mise jako Japonsko jsou pro mne obrovskou motivací. Nazývám to „the most important three months of the year“, protože jezdím hlavně pro peníze a proto, abych zajistil rodinu.

Máte ještě nějaký nesplněný dostihový sen?
Chtěl bych jezdit dokud to půjde, je to přece jenom splnění mého klukovského snu a to se jen tak někomu nevyplní. Takže víc už si ani nemůžu přát.

A na závěr otázka do budoucna. Přemýšlíte, co budete jednou dělat až ukončíte jezdeckou kariéru?
Co bude potom je dneska těžké plánovat. Život bez koní a dostihů si momentálně nedokáži představit, ale kdo ví...

Miloslav Vlček
foto archiv Filipa Minaříka
 

Josef Váňa ml. zahájil kariéru trenéra triumfem v Pise

6. Leden 2019 - 16:29

Dnešním dostihovým dnem v Pise nejenže Josef Váňa ml. zahájil kariéru trenéra, ale také začala jeho spolupráce s Josefem Bartošem, který se stal prvním jezdcem stáje Josefa Aichnera. Start se jim podařil na výbornou - svůj trenérský debut proměnil Váňa zásluhou IL SUPERSTITE (One Cool Cat), podporovaného Josefem Bartošem, ve vítězství a v nové roli a v týmu s Bartošem získali společně ještě druhé a čtvrté místo.


V úvodním dostihu nové italské překážkové sezóny, Premio Nardini (5+, steeple, 3500 m, 14.000 euro, záznam) si suverénně počínal reprezentant Scuderia Aichner, účastník Gran Premio Merano Il Superstite (One Cool Cat). Josef Bartoš počkal s útokem do  posledního oblouku a v cílové rovině vyhrál rozdílem několika tříd. O nesčetné délky zpět totiž dorazil do cíle Vibes (Helmet), se kterým Josef Bartoš loni vyrhál dva dostihy. Dnes byl v jeho sedle Alessio Pollioni. Roman (Dylan Thomas) nestartoval a špatně si v konečném součtu nepočínal ani druhý český zástupce v dostihu, klisna Western Perk (Westerner) trenéra Wroblewského. Rostislav Benš s ní odvodil více než polovinu dostihu a  cíli na ně čekalo třetí místo, délku a čtvrt za druhým Vibesem. Jako čtvrtý projel cílem Jan Faltejsek s italskou Nelly Darrier (Mujahid).

Další dva čeští koně byli k vidění o 40 minut později v Premio Bellbuc (5+, siepi, 3500 m, 11.000 euro, záznam). Tady nestačili favorizovaní Chicago (Montjeu) a Josef Bartoš na o tři kilogramy méně zatíženého Chateaudemalmaison (War Front), který byl pod vedením Gabriele Aguse u cílového mezníku o tři a půl délky dříve. Saint Joseph (Kheleyf) a Jan Faltejsek si připsali čtvrtou příčku, téměř 20 délek za vítězem.

V Premio Havresac II (4l., siepi, 3500 m, 13.200 euro, záznam) po čtyřech měsících se na dráhu vracející Váňův Andoins (Kapgarde) s Josefem Bartošem získal čtvrté místo. Pěkným finišem se ale blýskla v cílové rovině Tůmova svěřenkyně Tosen Puissance (High Chaparral) hájící barvy stáje PT Team & Kaločová. Žokej Jan Faltejsek jí nakonec přivedl do cíle na nečekaném druhém místě, délku a půl za triumfujícím Legend of Gods (Lawman) s Raffaele Romanem v sedle. (mze)

Subway Dancer suverénně v čele "mezinárodní" Klasifikace 2018

5. Leden 2019 - 23:17

Zatímco na čele Klasifikace 2018, zahrnující koně v českém tréninku registrované ke startům u nás a koně v zahraničním tréninku, u nichž je hodnocení omezeno na výkony v České republice, stanul Nagano Gold (Sixties Icon), v Klasifikaci zahrnující i koně registrované pouze pro zahraniční starty a roztříděné dle distančních optim, jej podle očekávání překonal hrdina z Ascotu SUBWAY DANCER (Shamardal). Ten si vysloužil nejvyšší hodnocení (98 kg) za tříletou historii těchto Klasifikací, které jsou českou obdobou World's Best Racehorse Rankings.


Subway Dancer překonal v hodnocení Nagano Golda o plných 4,5 kilogramu. Vedle něj se do hodnocení koní s handicapem 75 kg a výše dostali ještě další koně registrovaní pouze pro zahraniční starty, z nichž nejlépe je po Subway Dancerovi hodnocen nezvítězivší valach Soho Universe (Exceed And Excel), který je s 90,5 kg pátým nejlépe hodnoceným koněm.

Klasifikace 2018

Související články:
Nagano Gold na čele Klasifikace 2018
Rodokmen roku: Subway Dancer aneb šance promarněná bojkotem
Miliónové trefy aneb finanční úspěch Subway Dancera v historickém kontextu
Jsem z Ascotu nadšený, říká Radek Koplík
Subway Dancer třetí v Champion Stakes!!!

 

Nagano Gold na čele Klasifikace 2018

3. Leden 2019 - 23:37

Čtyřletý hnědák NAGANO GOLD (Sixties Icon), kterému se podařilo deklasovat konkurenci v listed Prix Hubert Baguenault de Puchese ve Vichy, stanul na čele Klasifikace 2018. Klasifikace, která nahradila dříve vydávaný Generální handicap, je hodnocením koní za jejich nejlepší výkony. Jsou v ní zahrnuti všichni koně v českém tréninku registrovaní ke startům v České republice a také koně registrovaní v zahraničí, kteří jsou hodnoceni pouze za starty na území České republiky.


Zástupce stáje Syndikát V3J Nagano Gold stál již v čele Klasifikace 2017, ale pouze mezi tříletými, nyní vládne všem koním v Klasifikaci hodnoceným. K těm však nepatří například hrdina z Ascotu Subway Dancer (Shamardal), registrovaný pouze pro starty v zahraničí, nicméně v předešlých dvou letech vydali handicapeři krátce po zveřejnění Klasifikace i její "mezinárodní" verzi zahrnující též koně, kteří se z tohoto důvodu do Klasifikace nedostali a lze předpokládat, že právě v tomto hodnocení bude Subway Dancer, stejně jako v roce 2017, nejlépe hodnoceným koněm.

Nejlépe hodnocení tříletí a starší koně v Klasifikaci 2018

  3letí 4letí a starší 93,5   Nagano Gold 93   Wireless 91,5   Trip To Rhodos 89 Lady Westminster   88,5   Troizilet 87,5   Eskerkhan 86,5 Beau Massagot Felix 86   Ultimate Fight 85,5   Mr Right 85 Julio Black Canyon     Noble Cliffs 84   Borsakov     Gordon Lord Byron     Intisari 83,5   Father Frost     Henrytheaeroplane 83   Bonys     Gontchar 82,5 Rousse Autor     Sir Sun 81,5   Ideal Approach     Lexceed     Touch of Genius 81 Blessed Kiss Lagoas   Poldi's Liebling     Sagar   80,5 Cape Freedom Saša     Zock 80 Mon Cheri Benidiction     George Boole     Hessoesse 79,5 Forrest Gump Master of Gold   Res Judicata Raviella 79 Darkolva Aldzarb   Red Persian Montjeu Third 78,5 Be Master Facts and Figures     Fantasticadventure     Lagaro     Sign of the Zodiac 78 Dylanka Always On Sunday   Rabbit Havana Dominique 77,5 Carmella     Quintero     Wild Love   77 Black Bard Berouyine   Kihnu Duke of Darhorse     Efily 76,5 Barabash Doinyo   Dragon Hello Hobby     Hidden Flame     Mayda     Royal Gino 76 Korfu     Sapienti     Thisisthekey   75,5 Finios Charles Quatrieme     Mormill     Nine Ou Four     Orssio     Riverton     Shining Emerald 75 Golden Alighieri Coffola   Saul Chancellor   Slivka Iraklin     Sheik Yerbouti


Nejmladšímu ročníku vládne s hodnocením ve výši 74,5 kg zimní favorit King Archie (Archipenko), o půl kilogramu méně má druhý z Ceny zimního favorita Manoamano (Alexandros) a dalšího půl kilogramu ztrácí na třetím místě vítězka Ceny Masise Near To Be Rich (Planteur). (miv)

  

O uplynulé sezóně, plánech do příští i změnách v Jockey Clubu v rozhovoru s gen. sekretářem JCČR Martinou Krejčí

29. Prosinec 2018 - 12:11

Rok 2018 se pomalu chýlí ke svému konci a v rámci rozhovorů ohlížejících se za uplynulou sezónou přinášíme další - s generálním sekretářem Jockey Clubu České republiky Ing. Martinou Krejčí, Ph. D. Ohlédnutí však tvoří jen jeho malou část následujícího rozhovoru, jeho větší část vás seznámí s plány a změnami, které Jockey Club pro příští rok chystá a které mohou ovlivnit i vaše účinkování v dostihovém sportu.


Jak z pozice generálního sekretáře hodnotíte uplynulou sezónu?
Z provozního pohledu mne těší, že se více a lépe spolupracuje s většinou subjektů v našem turfu, velmi dobrá je nyní spolupráce s pořadateli. Konkrétně na ně jsme se od roku 2015, kdy kvůli nevyjasněným věcem sezóna začala později, soustředili, často s nimi jednáme, jak v souvislosti s tvorbou termínové listiny, tak například řešíme otázky supervize, dostihových zpráv, sázek atd. To funguje. Naopak trochu cítím rezervy v komunikaci s trenéry a jezdci, což bych ráda v příštím roce napravila. Chci s nimi více jednat, naslouchat jejich potřebám a snažit se jim pomoci.

Co si pod takovou pomocí máme představit?
V jarních měsících chystáme ve spolupráci s Asociací českých trenérů a jezdců přednáškový informační blok pro trenéry, tak aby byli informováni o všech změnách na rok 2019.
Chystáme zlepšit naše internetové stránky, které by se pro trenéry a jezdce více zpřehlednily. Chtěla bych vytvořit jedno místo, kde najdou vše od propozic po medikační deníky, termínovník poplatků a další důležité provozní věci. Chystáme změny i kvůli dopingu, je řada nových věcí, které musíme doplnit i do Dostihového řádu podle pravidel stanovených v Mezinárodní dohodě o chovu, dostizích a sázkách.
Moc se mi líbil seminář trenéra Marka Johnstona, který v roce 2016 upořádal Dr. Marián Šurda v Bratislavě. Podobný seminář bych ráda pro trenéry uspořádala také v České republice.

Chystají se ještě další podstatné změny Dostihového řádu?
Ano. V příštím roce bychom rádi např. vytvořili legislativní podmínky pro fungování syndikátů, a upravili Dostihový řád, v němž zatím podmínky pro syndikáty nejsou implementovány. Věřím, že syndikáty by mohly pomoci rozšířit majitelskou základnu v českém turfu. Snahou Jockey Clubu by mělo být zpřístupnění vlastnictví dostihového koně i méně majetným lidem. Je rozdíl, jestliže měsíčně za dostihového koně platíte např. 1 000,- Kč nebo 12 000,- Kč. 

Ale syndikáty už u nás přece fungují.
Nefungují moc, fungují všude v zahraničí, ale u nás ne. Myslím tím pravé syndikáty sdružující např. více než 10 osob, takové u nás prakticky nejsou. Nemáme pro to vytvořená pravidla. 

Není jich mnoho, to máte pravdu, ale fungují a Dostihový řád na majitelská sdružení pamatuje.
Ale strašně vágně – detailně neřeší, kdo za ty osoby jedná, jak budou rozdělené výhry, kdo bude chodit do paddocku - pořadatelé se nás ptají, koho musí pustit do paddocku, protože všichni se dovnitř nevejdou. Líbí se mi, jak to mají vyřešené Němci nebo Francouzi, na jejich stránkách najdete všechny podrobnosti, veškeré penzum informací, které se syndikátů týká a samozřejmě nejen syndikátů. Něco podobného bychom rádi připravili i na naše stránky včetně podrobného návodu na vytvoření syndikátu a vzorových dokumentů.

Vraťme se ještě k sezóně 2018. Co se z Vašeho pohledu povedlo nejméně, co Vás osobně trápilo?
Po pravdě řečeno, nic konkrétního mě nenapadá. Trápí mne spíše nedostatek času, kvůli kterému jsem nucena řadu věcí přesouvat. A také, ale to není záležitost jen letošního roku - chybí mi informační systém pro účastníky dostihového provozu. Z mého pohledu my jako Jockey Club méně informujeme a vysvětlujeme. Dovedla bych si představit, že budeme psát více článků, více veřejnost informovat - vím, že je tohle naše bolavé místo. Nestačí jen zveřejnit rozhodnutí, ale je nutné poskytnout k nim i vysvětlení.
Jsme kritizování, a to oprávněně, za nedostatky v oblasti marketingu. Musíme se zlepšit na poli psaní článků, tiskových zpráv a, jak jsem uvedla výše, reakcí na různá rozhodnutí Jockey Clubu. Vytvořit si nějakou kuchařku, co, kdy a kde zveřejňovat a zvolit osobu za to zodpovědnou.

V polovině roku ale JCČR na takovou pozici angažoval na půl úvazku Petra Malíka.
Petr Malík byl angažován hlavně na problematiku sázek, byť má na starosti i práci s novináři, kteří se nevěnují primárně jen dostihům. O ty se stará a to si myslím, že funguje, navíc připravuje a vede tiskové konference. Dále nám pomáhá v oblasti marketingu a propagace. Ale jak jsem uvedla, primárně se stará o sázky, napsal sázkovou strategii Jockey Clubu a zajišťuje jednání jak s Tipsportem, tak i se Sazkou, se kterou se jedná o vytvoření společného poolu pro totalizátor ve spolupráci s francouzskou PMU.

Co si pod oním poolem a posunem můžeme reálně představit?
Sázková kancelář PMU prostřednictvím svých dceřiných společností nebo partnerů přijímá sázky na francouzské dostihy již téměř v celé Evropě. Dlouhodobě má zájem také o možnost sázení na francouzské dostihy v České republice. Po jednáních v roce 2018 by mohla být partnerem v ČR společnost Sazka, ale celá záležitost má ještě několik právních problémů, které se snažíme řešit. Pokud by se dalo v České republice sázet na francouzské dostihy, mohlo by dojít ke zlepšení naší pozice při vyjednávání o počtu PMU dostihových dní v České republice, podobně jako je tomu v jiných zemích. Navíc by se sázení na dostihy mohlo stát populárnější. 

Zeptám se na sázky PMU na české dostihy přijímané ve Francii, o které podle Vašeho vyjádření na stránkách JC český turf přišel. Je to definitivní rozhodnutí francouzské strany?
V souvislosti s příjmem sázek společností PMU na české dostihy v tuto chvíli nemohu uvést nic jiného, než co jsme již zveřejnili. Snad jen, že na semináři o marketingu v Maroku, kde byli přítomni naši zástupci i lidé z PMU, nám bylo potvrzeno, že PMU si dalo lhůtu na vyhodnocení nové strategie v délce cca 6 měsíců a poté řeknou, co a jak bude dál. A také, že nás potom mohou kontaktovat, a může se stát, že budou chtít  jeden dva mítinky v druhé polovině naší sezóny. Pozici máme dobrou, PMU bylo překvapeno výší obratu, jakých bylo u nás dosaženo v Mostě a Karlových Varech.

Když jsme u financování dostihového provozu, rád bych se zeptal, v jaké fázi je hledání nového generálního sponzora? Po odchodu firmy Mercedes Benz bylo v jednom ze zápisů z Rady JC ČR zveřejněno rozhodnutí, že Jockey Club provede výběrové řízení na agenturu, která bude pro něj sponzora shánět.
Zatím jsme nedělali výběrové řízení, oslovili jsme znovu pana Antonína Pospíchala z BP Action, která zprostředkovala Mercedes, jestli by znovu nevstoupili do hry, ale zatím nemáme výsledek. Pokoušeli jsme se letos jednat s několika dalšími agenturami, ale je čím dál těžší peníze sehnat. Ne že by to ty agentury neuměly, ale je pro ně těžké sponzory přesvědčit, proč podporovat zrovna dostihový sport.

Když jsme si domlouvali schůzku a hledali vhodný termín, uvedla jste, že Vás čeká jednání s Tipsportem. Znamená to, že by se Tipsport mohl podílet na financování dostihového provozu?
S Tipsportem jsme měli v roce 2018 uzavřenou smlouvu, na jejímž základě jsme jim poskytovali za úplatu formy startujících koní a v České televizi v posledních třech přímých přenosech financovaných Jockey Clubem se objevovaly jejich sázkové kurzy společně s informací, že zdrojem je Tipsport. V tomto duchu bychom měli pokračovat i v roce 2019. Až před začátkem sezóny 2019 bude zřejmé, jak dohoda bude vypadat.

Takže český turf získává od Tipsportu finance za prodej informací, když zřejmě není síla získat z nezávislé sázkovky po změně zákona finance do dostihů například podílem z obratu?
Jasně stanovený podíl ze sázkového obratu do dostihů nedává žádná sázková kancelář, tak současná legislativa bohužel není nastavena. To nás mrzí, ale chceme se pokusit tuto situaci změnit, nejedná se ovšem o řešení za měsíce, spíše za roky. Už v roce 2018  jsme jednali s Tipsportem o dalších možnostech spolupráce, podařilo se uzavřít smlouvu, jak bylo uvedeno výše. O podobě dohody na rok 2019 se v těchto týdnech jedná.  

Mohu se zeptat, jak vysoké prostředky tím český turf získává?
Nezlobte se, ale konkrétní částky bych, s ohledem na smluvní vztahy se společností Tipsport, neuváděla.

Vrátím se k úpravě webových stránek Jockey Clubu, o které jste se na začátku zmínila. V čem budou spočívat?
Máme dvoje webové stránky. Dostihyjc.cz zůstanou prozatím beze změny, budou jen trochu upravené, aby se v nich lépe orientovali jednotliví účastníci - bude majitelská sekce, jezdecká, trenérská atd. Uvažujeme i jejich o zpoplatnění, spousta lidí mi říká, že už jsme to měli udělat dávno, protože jsme jedinou řídící organizací v Evropě, která nabízí takto široké spektrum informací bezplatně.
Stránky dostihy.cz se upraví v tom duchu, aby byly lépe přístupné pro laickou veřejnost, bude tam vše podstatné, pokud někdo s dostihy začíná nebo chce začít. Ale nejen to - vedle toho, kdy a kde se konají dostihy, které by mohli navštívit, zde najdou i informace o okolí, ubytování, akcích v okolí apod. Také by se z nich měli dozvědět nejzákladnější informace o dostihových koních, jak žijí, jak se o ně lidé starají, čím je krmí, apod.

Na stránkách JC jsem se též dočetl, že připravujete změny v podmínkách kategorizace závodišť. Na co konkrétně se pořadatelé budou muset připravit?
Nechci zdůrazňovat ani jednu konkrétní věc, ta kritéria pro uznání a zařazení závodiště jsou souborem řady podmínek zajišťujících zázemí pro koně, jezdce a dalších věcí a nepřipravujeme žádnou radikální změnu, které by se pořadatelé měli obávat. Kritéria pro kategorizaci byla schválena v roce 2011, tedy před 7 lety, a řada věcí se přežila. Takže spíše než o změny půjde jen o jejich revizi.     

Jaké výsledky má projekt Nábor dětí pro výkon povolání dostihového jezdce, na který Jockey Club získal grant?
Byla s ním strašná spousta práce. Je to projekt za 195 tisíc, z nichž 70 % hradí Ministerstvo zemědělství ČR, zbytek Jockey Club. Písemně bylo kontaktováno přes 200 škol, 50 z nich, které projevily zájem, bylo osobně navštíveno. Poté bylo uspořádáno 7 jednodenních akcí, kdy děti přijely sem k nám, absolvovaly teoretickou přednášku ve škole, pak šly do stáje, kde jim byly ukázány základy práce s koňmi, mohly se svézt na koni, vyzkoušely si i trenažéry, které je bavily asi nejvíc, a nakonec se přesunuly na závodiště, kde se zúčastnily dostihového dne. Hodnotit výsledky budeme moci až později při nástupu nových zájemců na Střední školu dostihového sportu a jezdectví, ale Ing. Froňková už informovala Radu JC ČR o několika zájemkyních, které měnily vybraný obor ve prospěch Chuchle.
Na příští rok jsme o grant na podporu hledání nových zájemců nežádali. V roce 2019 bychom rádi získali od MZe příspěvek na Chovatelský den. Snaha o hledání nových jezdců však pokračuje. Kontaktovala jsem paní Kamilu Bartošovou ohledně Pony ligy a domlouvaly jsme návrhy spolupráce, kterou by Jockey Club podpořil Pony ligu jako další cestu k hledání nových dětí pro náš sport. Do budoucna bych ráda aby Jockey Club vytvořil systém pony dostihů, podobný tomu jaký má British Horseracing Authority.

Rada JC ČR schválila chovatelské prémie, v zápisu je uvedeno, že se jejich objem předpokládá ve výši 1,2 miliónu korun, ale zároveň je v jiné části zápisu uvedeno, že v posledních čtyřech letech vykazuje Jockey Club zisk ve výši 0,5 miliónů korun ročně. Jak tedy budou prémie financovány?
Budou hrazeny Jockey Clubem. Počítá se, že kdyby byly chovatelské prémie vyplaceny v plné plánované výši, skončí hospodaření schodkem cca 400 tisíc korun.  

Chovatelské prémie jsou schváleny, jak to bude s majitelskými?
Majitelské prémie budou schvalovány později, ale předpoklad je, že by v rovinových dostizích zůstaly ve stejném režimu jako letos. I ty, pokud budou schváleny, bude financovat Jockey Club.

Na poslední Radě JC ČR byla schválena změna v Ceníku služeb v dostihovém provozu, konkrétně v poplatku za první registraci koně do dostihového provozu, známějšího spíše jako “importní poplatek”, byť se netýká jen importovaných koní. Snížení sazby z 25.000 na 17.000 Kč a zároveň zrušení možnosti registrovat koně za 5.000 Kč jen pro starty v zahraničí vysvětlujete na Vašich stránkách i snahou přesměrovat část koní, kteří dosud běhali jen v zahraničí, i na české dráhy. Je tedy snahou JC změnit trend v poklesu počtu startujících koní u nás a růstu počtu koní startujících jen v zahraničí?
Ano. My se musíme snažit vytvářet podmínky hlavně pro český dostihový sport, pro domácí prostředí, a jeho fungování se vším všudy - to znamená podmínky pro organizování dostihů, trénování koní, a nikoliv podporovat trend vytváření levnějších tréninkových středisek pro koně zahraničních majitelů startujících výhradně v cizině.

Na závěr bych ráda popřála všem vašim čtenářům do nového roku hodně zdraví, štěstí a ať je dostihový sport nikdy nepřestane bavit. 

Miloslav Vlček



 

Josef Váňa mladší získal trenérskou licenci, 37 koní do tréninku a Josefa Bartoše jako jezdeckou jedničku

23. Prosinec 2018 - 12:01

Zatímco před pár dny ještě bojoval s Josefem Bartošem o zisk titulu šampióna překážkových žokejů v Itálii, nyní se Josef Váňa mladší už plně soustředí na zbrusu novou roli ve své kariéře. Čtyřnásobný šampión českých překážkových jezdců, který loni získal titul šampióna i v Itálii, obdržel před pár dny od Jockey Clubu trenérskou licenci a aktuálně již má v tréninku 37 koní, vesměs (s výjimkou nových posil) dosud připravovaných jeho otcem Josefem Váňou starším. Všichni patří stáji Scuderia Aichner italského majitele.


"Dohodli jsme se tak s otcem a pro byl i pan Aichner," vysvětluje změnu v provozu nejúspěšnější tréninkové centrály v zemi Josef Váňa mladší. "Chci trénovat a rád bych začal postupně, proto jsme se dohodli, že převezmu koně pana Aichnera. Souvisím to i s tím, že bych rád mnohem častěji začal s koňmi jezdit do Francie, protože si myslím, že na to rozhodně koně máme. Navíc tam na některé mítinky musí mít trenér alespoň 100 startů, tak doufám, že s 37 koňmi v tréninku budou rychleji přibývat a příští zimu třeba už strávíme v Cagnes-sur-Mer."

To však není jediná změna. Čtyřnásobný český šampión žokej zároveň končí se svou jezdeckou kariérou. "Chci dělat jednu věc na 100% a ne přemýšlet vedle trénování ještě nad váhou, možným zraněním atd. Chci mít dostatek času na to hledat pro naše koně ten nejlepší program, možná i lepší než dosavadní," vysvětluje. Rozhodnutí o konci jezdecké kariéry Josefu Váňovi mj. výrazně ulehčila skutečnost, že se mu podařilo za sebe sehnat mimořádně kvalitní náhradu. "Vrací se k nám Pepa Bartoš, který bude jedničkou ve stáji pana Aichnera, a také prvním žokejem pro zahraniční starty celé centrály," informuje Váňa o další velké změně v tréninkovém středisku Váňových. "Vedle toho k nám bude 2-3 v týdnu jezdit na práci, aby se s koňmi sžil," dodává. O starty v Čechách se podle Váni podělí současný tým, na stejné pozici jako dosud zůstává i žokej Jan Kratochvíl, loňský vítěz Velké pardubické s No Time to Lose.

Trenérskou premiéru by si Josef Váňa mladší měl odbýt na začátku roku. Na mítink, který se koná 7. ledna v Cagnes-sur-Mer, přihlásil tři své svěřence - čtyřletou National Velvet (Sinndar), sedmiletéko Karelcytica (High Rock) a o rok staršího Nanda (Hernando), který v září finišoval na čtvrtém místě v Gd1 Gran Premiu v Meranu. (miv)
 

Koně pode mnou frčeli, říká čtyřnásobný italský šampion Bartoš

21. Prosinec 2018 - 22:33

Žokej Josef Bartoš měl včera velký důvod slavit – vyhrál totiž v Pise dvakrát a získal tak už počtvrté titul nejlepšího italského jezdce na překážkách. Dnes odpoledne jsme ho zastihli doma k rozhovoru, který se z větší části týkal právě ukončené italské překážkové sezóny. Zeptali jsme se ale také, jak byl spokojený s tuzemskou dostihovou sezónou, a co plánuje na poslední dny roku.


Při našem rozhovoru v září jste mi řekl, že pro vás další šampionský titul není prioritou, ale že byste rád vyhrál Gran Premio Merano. V něm jste byl v sedle teprve pětiletého Santo Cerra třetí, ale povedlo se vám získat další post šampiona. Jak moc si svého čtvrtého italského titulu ceníte?
Určitě si ho cením. Dlouho měl Pepča Váňa náskok a vypadalo to, že už ho asi nikdo ohrozí. Nakonec jsem se ale k němu dostal blízko a jsem moc rád, že jsem se stal šampionem.

Kdy jste si začal být jistý, že by šampionát mohl pro vás dopadnout dobře? Přece jen měl Josef Váňa před včerejším dnem náskok jednoho vítězství, i když měl absolvovat méně jízd.
Že by to mohlo vyjít, jsem si říkal po prvním vítězství, když jsem vyhrál o nos a měl jsem ještě dvě šance v dostizích, zatímco Pepča jel už jen jednou. Měl jsem včera více štěstí, koně pod mnou frčeli. (Josef Bartoš včera vyhrál dvakrát a při posledním třetím startu byl o krk druhý – pozn. red.)

Můžeme říci, že pro zisk šampionátu bylo důležité také to, že se svěřencům Paola Favera začalo ve druhé polovině sezóny více dařit?
Ano, koně se dostali do formy a začali častěji vítězit. Vyhrávali ale spíše menší dostihy, ty větší především ovládli svěřenci Josefa Váni a Raffaele Romana. Já jsem vyhrál šest velkých dostihů, to asi není na první pohled tak málo, ale v nedávné době jsem vyhrál šest velkých dostihů jen se Sol Invictusem a High Masterem.

Byl ještě některý z vašich tří předchozích získaných šampionátů až do konce takto dramatický?
Ano. Bylo to při mém prvním vítězství v něm. Tehdy o tom rozhodlo moje vítězství v posledním dostihu sezóny v Grossetu, kdy jsem tím v šampionátu porazil Raffaele Romana.

Co vám kromě šampionského titulu udělalo v Itálii letos největší radost?
Určitě to bylo vítězství v únoru s Vodka Wellsem v dostihu Graded 1. To se moc nečekalo. Moc dobré bylo také třetí místo Santo Cerra v Gran Premiu a cením si i vítězství s Company of Ringem v Graded 3 v přípravném dostihu na Gran Premio, kde jsme získali skalp Al Bustana, tedy loňského a letošního nejlepšího překážkového koně v Itálii. Company of Ring pak poté potvrdil ještě v Milánu, že je dobrým koněm.


Vítězství Company of Ringa a ž. Bartoše v přípravném dostihu na Gran Premio Merano, Premio A.S.S.I., před skvělým Al Bustanem a ž. Faltejskem (foto: www.hurdleandchase.it)

Jezdil jste v Itálii také několik mladých či nových koní trenéra Favera. Je mezi nimi takový, který by to mohl dotáhnout do nejlepší společnosti?
Dvakrát jsem v Trevisu vyhrál s Vibesem, který byl teď v Pise druhý se Sylvaine Mastainem. To by mohl být kůň na Gran Premio. A ve velkých siepi by se dobře mohl uplatnit Mezajy, se kterým jsem vyhrál včera s vysokou hmotností. Před tím se už dobře ukázal v Miláně a neběhal špatně ani v Anglii, odkud byl zakoupený.

Máte nějaké zprávy o tom, jak by měla vypadat nová italská překážková sezóna?
Bude zahájena  6.  ledna v Pise. Podle mých informací by měla, co se týče financí, vypadat podobně jako letos. Mělo by ale dojít k zvýšení počtu dostihů asi o třicet. Přidaly by se tedy nějaké dostihové dny navíc. To by bylo zlepšení. Bohužel se ale v Itálii řeší vše pozdě. Propozice na dostihový den 6. ledna jsem sice už včera viděl, ale ještě nejsou publikovány na webu. Bohužel tahle liknavost snižuje počty koní v dostihu. Trenéři nemohou plánovat starty koní moc dopředu, a to je špatné. Pak se stane, že koně do dostihu nenahlásí.

Stále probíhá vyplácení výher a procent z dostihů jejich účastníkům se zpožděním?
Ano. Trenéři a jezdci jsou na tom lépe, majitelé většinou čekají na peníze déle.

Opusťme nyní svět italských překážkových dostihů. V domácí sezóně jste skončil za osm vítězství na páté příčce v šampionátu. Jak hodnotíte českou dostihovou sezónu?
Ta se mi moc nepovedla. Především nebyla úspěšná spolupráce se stájí Lokotrans, pro kterou jsem vyhrál jen jeden dostih. Čekal jsem, že vítězství bude více. A nepovedl se ani nejdůležitější pardubický mítink včetně samotné Velké pardubické a podle toho pak většinou jezdec hodnotí  sezónu. I když celkový dojem ze sezóny mi vynahradil závěr italské sezóny. Měl jsem včera velkou radost a ještě v  Pise jsme to s kamarády trochu oslavili.

Do Vánoc už zbývá jen málo času a tak moje závěrečná otázka bude poněkud nedostihová. Jak budete trávit poslední dny roku 2018?
Samozřejmě s rodinou. Na Vánoce budeme doma a pak se chystáme na Moravu, kde žije rodina mojí ženy. Tam se tak asi tři až čtyři dny zdržíme. A Silvestr je zatím otevřená záležitost…

Michaela Zemanová

Josef Bartoš a Josef Váňa st. znovu šampiony na překážkách v Itálii

20. Prosinec 2018 - 17:19

Přestože před dnešním závěrečným dostihovým dnem italské překážkové sezóny vedl mezi jezdci o jedno prvenství Josef Váňa ml., zdejším šampionem se stal už počtvrté Josef Bartoš. Ten si totiž dokázal připsat double a porazil tak o jedno vítězství Josefa Váňu, který startoval pouze jednou. Už podruhé se ale dokázal stát šampionem mezi trenéry překážkových koní Josef Váňa st., jehož svěřenci letos na Apeninském poloostrově triumfovali 42x (loni si připsal o jedno vítězství více).


Josef Bartoš v sezóně 2014 dokázal přerušit nadvládu mutišampiona Raffaele Romana mezi italskými překážkovými jezdci. Čeští jezdci tak za posledních pět sezón kralují zdejším překážkovým jezdcům. Josef Bartoš byl nejlepším italským překážkovým jezdcem už čtyřikrát (v roce 2014 - 32 vítězství, 2015 - 59 vít., 2016 - 35 vít. a letos 28 vít.), zatímco Josef Váňa ml. kraloval šampionátu v loňské sezóně se 36 vítězstvími.
Od počátku letošního roku Josef Váňa s náskokem šampionát vedl, ale v létě už tak často nevyhrával a od podzimu oba čeští jezdci mezi sebou vyrovnaně bojovali.
 

Pořadí šampionátu jezdců v sezóně 2018 na překážkách v Itálii:
1. Josef Bartoš - 28 vít.
2. Josef Váňa ml. - 27 vít.
3.  Raffaele Romano - 15 vít.
4. Jiří Kousek - 13 vít.
5. Jan Faltejsek - 12 vít.
Do první desítky jezdců patří ještě šestý Jan Kratochvíl (11 vít.)

 

Pořadí šampionátu trenérů v sezóně 2018 na překážkách v Itálii:
1. Josef Váňa st. - 42 vít.
2. Paolo Favero - 33 vít.
3.  Raffaele Romano - 28 vít.
4. Ilaria Saggiomo - 7 vít.
5. Greg Wroblewski - 5 vít.
Do první desítky trenérů patří ještě šestý až sedmý Radek Holčák a Pavel Poles (po 3 vít.), a dále Stanislav Popelka, Zdeněk Sménka a Tomáš Váňa, jejichž svěřenci tu zvítězili dvakrát.

Michaela Zemanová

Související článek: Čtyři umístění na závěr italské překážkové sezóny

Největší radost mi udělala Wild Love, říká majitel Tibor Cvik

13. Prosinec 2018 - 20:49

Není mnoho majitelů, kteří by měli dostihovou stáj zaregistrovanou v Česku i na Slovensku. Inženýr Tibor Cvik k nim ale patří a koně stáje Lokotrans Slovakia, resp. Lokotrans Slovakia CZ, se dokázali v obou zemích prosadit i ve velkých dostizích. Pro obě stáje je typický oranžový dres s černobílou šachovnicí na rukávech. S panem inženýrem Cvikem, který spolupracuje s trenéry Koplíkem, Lukou, Kantkem a na Slovensku s Janem Cagáněm, jsme si povídali nejen o uplynulé sezóně, ale také o výhledu a plánech na příští rok.


Pane inženýre, mohl byste stručně shrnout historii vašich stájí?
Pod hlavičkou stáje Lokotrans Slovakia startují koně už 11 let. První koně jsem měl v Šuranech, kde je sídlo firmy. Pak dostihová činnost narůstala. Zaregistroval jsem stáj také v Čechách a začal spolupracovat s českými trenéry. Tak vznikla stáj Lokotrans Slovakia CZ, jejíž koně jsou připravováni u trenérů Zdeno Koplíka a Václava Luky. A v letošním roce jsem začal spolupracovat také s trenérem Kantkem. Má vlastní koně a hledal někoho, za  jehož stáj by koně startovali. Takže tyto koně máme v nájmu a startovali za stáj Lokotrans Slovakia CZ.

Obraťme nyní pozornost k letošní sezóně. Koně vaší české stáje získali jedenáct vítězství včetně tří významných dostihů. Wild Love docílila klasického vítězství, Efily vyhrála Zlatý bičík a Thisisthekey dominoval ve Starohájském kritériu. Koně připravovaní trenérem Cagáněm k nim přidali další čtyři triumfy.  Jste se sezónou spokojený?
Abych řekl pravdu, tak příliš ne. Sezóna přinesla několik zklamání. S Thisisthekeyem jsme byli favority Českého derby, ale v něm nás potkala smůla a ta se s ním pak táhla i při dalších startech.  Vyhráli jsme dostihy první a druhé kategorie a řadu menších dostihů, ale na vítězství v Listed kromě úspěchu v Jarní ceně klisen jsme nedosáhli. Rád bych také uspěl časem ve Velké pardubické a za tímto účelem jsem v srpnu zakoupil ve Francii koně, který šel do tréninku k inženýru Cagáňovi. Měli jsme s ním letos plány na účast v Ceně Labe při Velké pardubické, ale bohužel jsme je museli kvůli administrativním problémům opustit. Nepodařilo se nám ho totiž dosud (rozhovor vznikal koncem listopadu - poz. red.) na Slovensku zaregistrovat, takže nemůže běhat dostihy. Jedná se o pětiletého koně jménem Tiep de l´est,  který běhal úspěšně ve Francii. Ve Francii je velká byrokracie směrem ke slovenskému Jockey Clubu. Čeká se na potvrzení od bývalého majitele, které měl dodat a dosud nedodal. Platbu ale samozřejmě už dávno přijal.
A mé třetí zklamání v letošní sezóně se týká Astorky. Ta loni po triumfu v Jarní ceně klisen prodělala únavovou zlomeninu a při letošním návratu na dráhu se jí zranění obnovilo, takže odchází do chovu. A bohužel zranění Astorky nebylo jediné v letošní sezóně. Zranění prodělali totiž také i Taran, Regal Breeze a Du Pyla.


Wild Love s Bauyrzhanem Murzabayevem zvítězila ve slovenské Jarní ceně klisen (foto: Peter Lukáč pro zavodisko.sk)

Které momenty v sezóně  vás naplnili radostí?
Největší radost mi udělala Wild Love, která ziskem slovenské Jarní ceny klisen navázala na úspěch Astorky v tomto dostihu rok před tím. A radost jsem měl i z vítězství koní připravovaných trenérem Kantkem. Odehrávaly se sice v nejnižších kategorií, ale koně dělali dobrou reklamu značce Lokotrans.

Sezóna již pro vaši stáj a koně skončila, anebo ještě nějaký kůň bude k vidění v zimním období na zahraničních drahách?
Původně jsme ještě plánovali nějaké starty v Itálii a také tříleté klisně u Václava Luky ve Francii, ale ve světle toho, jakou smůlu jsme letos v sezóně měli na nešťastné dostihy a zranění koní,  tak jsem se rozhodl ji raději ukončit.


Další velké vítězství na bratislavské dráze zařídila ve Zlatém bičíku Ingrid Janáčková Koplíková s Efily připravovanou jejím otcem Zdenem (foto: Peter Lukáč pro zavodisko.sk)

Jak velká generační obměna čeká vaši stáje nyní po sezóně?
Wild Love je prodaná a odstěhovala se do zahraničí. A koně, které potkalo zranění, odešli na odpočinek. Celkově by mělo dojít k větší obměně a úpravě počtu koní.  Chtěl bych se soustředit hlavně na kvalitu. Také bude stáj posílena mladými koňmi. Pro stáj Lokotrans Slovakia CZ spolupracuji s inženýrem Tomášem Jandou, jeho prostřednictvím koně kupuji a prodávám.

Budete  i v příštím roce spolupracovat se stejnými trenéry, jako letos, anebo plánujete nějakou změnu?
Věřím trenérům, u kterých mám koně, a zůstávám s nimi. Budu s nimi mít ještě rozhovory. Mám také nabídky na trénování od jiných trenérů, ale asi je nebudu akceptovat. Rovinoví koně by tedy měli být v péči trenérů Luky, Koplíka a Kantka, a překážkové bude připravovat trenér Cagáň.


Třikrát letos zvítězila pro stá Lokotrans Slovakia CZ bělka Riverside, z toho dvakrát pod vedením ž. Martiny Havelkové (foto: Andrea Zavadilová)

Už jsme několikrát zmínili jméno klasické vítězky Wild Love, jejíž úspěch vynikne o to více, že jste také jejím chovatelem. Místo jejího narození je Francie. Kde vlastně ve Francii koně chováte a kolik chovných klisen tam v tuto chvíli máte?
Matka Wild Love Waajida je v hřebčíně v Normandii. V tuto chvíli tam mám jen ji, ale zřejmě za ní pocestuje také klasická vítězka Astorka. Wild Love je nejstarším hříbětem Waajidy. V tréninku u Vaška Luky je dvouletý hřebec Wild Eagle po Sommerabend.  Ročního hřebečka po plemeníkovi Youmzain se povedlo prodat za 26.000 euro na aukci v Baden – Badenu, což považuji za úspěch. Letos má Waajida klisnu po Exosphere. Vždy je to samozřejmě otázka, zda si hříbě ponechat nebo prodat. Možnost získání financí je ale samozřejmě také důležitá.

Nacházíme se v adventním období  a konec roku je už hodně blízko. Co byste si v příštím dostihovém roce přál? A máte i nějaké přání pro český a slovenský turf?
Moc bych si přál, aby se příští dostihová sezóna odehrála bez zranění koní. Bohužel často běhali koně na špatných površích. Pořadatelé dostihů by se nad tím měli zamyslet. Zvláště, když se dostihové dny konaly za suchého a horkého počasí, tak koně takzvaně odcházeli na nohy.  Celému českému a slovenskému turfu přeji hodně úspěchů, a všem jeho účastníkům přeji, aby se jim dařilo a dostihy jim dělali radost i v této nejisté situaci. Doufám, že se podaří sezónu zabezpečit a nebudeme muset s koňmi jezdit častěji na zahraniční dostihy.

MIchaela Zemanová

Chovné stádo Jiřího Trávníčka obohatí další zajímavá klisna

11. Prosinec 2018 - 21:07

Závěrečný den  Vente de l'Elevage, dražby společnosti Arqana věnované především chovnému materiálu a hříbatům, přinesl další zajímavý nákup bloodstock agenta Tomáše Jandy pro chov Jiřího Trávníčka. Po nákupu dvou klisen s blacktype výkoností na rovině dnes získal klisnu, která by měla být významným obohacením překážkové části Trávníčkova chovu a která též získala status blacktype koně - ale na překážkách.

 
Onou klisnou je za 32.000 € zakoupená osmiletá A Doll In Milan (lot 940), dcera úspěšného překážkového plemeníka Milan (Sadler's Wells) z vítězky jednoho bumperu v Irsku Tawny Owl (Be My Native), polosestry vítěze anglického Gd1 bumperu Frantic Tan (Zaffaran). Sama A Doll in Milan  získala v Anglii na překážkách 2 vítězství a 2 umístění včetně druhého místa v listed proutěnkách Doncaster Mares' Novice Hurdle v Doncasteru a čtvrtého místa v dalším listed dostihu přes proutěné překážky. Letos přivedla na svět druhého potomka (první hříbě uhynulo) a na dražbě byla nabízena březí po vítězi Grand Criterium (Gr.1) a šampiónu francouzských dvouletků hřebci Ultra (Manduro), který letos debutoval v chovu a na Haras du Logis připouští za 7.000 €. (miv)

Související články:
Další dva nové nákupy v Deauville
Chov Jiřího Trávníčka posílí polosestra Kamsina, vydražená za 150.000 €

 

Chov Jiřího Trávníčka posílí polosestra Kamsina, vydražená za 150.000 €

9. Prosinec 2018 - 21:44

Dnes pokračovala v Deauville druhým dnem Vente de l'Elevage, dražba společnosti Arqana věnovaná především chovnému materiálu a hříbatům. Do dražení se zapojili oba u nás působící bloodstock agenti, ale zatímco Tomáš Janda nakupoval chovné klisny, Christian Richner se soustředil na hříbata. Dohromady vydražili pro české subjekty 7 koní, ale ne se všemi se zřejmě potkáme u nás.


To platí především pro nákupy Tomáše Jandy, který vydražil dvě chovné klisny pro Haras de Beaufay, patřící Jiřímu Trávníčkovi. Obě klisny nyní zůstanou na připuštění ve Francii, ale není vyloučené, že se později objeví i u nás. Pokud se tak stane, bude to zvláště v případě desetileté Kapitale (Dubawi) (lot 479) pro český chov výjimečná událost. Klisna, kterou Janda vydražil za 150.000 €, je totiž polosestrou vítěze Deutsches Derby Kamsina (Samum) či vítěze Preis von Europa (Gr.1) Khana (Santiago) a sama dokázala zvítězit v Kölner Herbst-Stutenpreis (Gr.3) a umístit se v Premio Lydia Tesio (Gr.1). Zatím jí vyběhli 2 potomci, z nichž jeden zvítězil a na dražbě byla nabízená březí po Maxios (Monsun).

Druhou novou posilou stáda Jiřího Trávníčka je za 40.000 € vydražená devítiletá Holly Polly (Dylan Thomas) (lot 462), trojnásobná vítězka, která v roce 2013 doběhla druhá za Trip to Rhodosem v Langer Hamburger (L). Klisna zatím bez startovavších potomků byla prodávána březí po Charm Spirit (Invincible Spirit).

Z pětice hříbat, která vybral Christian Richner, na první pohled zaujme lot 432, za 30.000 € zakoupená letos v únoru narozená klisna Darkaa. Dcera vítěze Prix Ganay (Gr.1) Dariyana (Shamardal), pocházející z jeho prvního ročníku, je již 13. potomkem trojnásobné vítězky Dentelle (Apeldoorn), která je nejen matkou francouzské Gr.3 vítězky Barkaa (Siyouni), ale také My Old Husbanda (Gentlewave), Dumnonie (Silver Frost) a Dominiqua (Motivator), kteří úspěšně běhali v barvách Jiřího Charváta a jeho manželky. 

Druhým 30.000 € nákupem Chrise Richnera byl lot 368, hřebec po vítězi Epsom Derby a letos solidně s prvními dvouletky debutujícím Australia (Galileo) z francouzské vítězky a matky 3 vítězů Amen Desert (Green Desert), polosestry Gr.1 vítěze Amilynx (Linamix).

Za 7.000 € získal Chris lot 527, v březnu narozeného syna francouzského klasického vítěze Silver Frost (Verglas), prvního potomka jednou umístěné Murviel (Siyouni), pravé sestry čtyřnásobné Gr.1 vítězky, hvězdy letošní francouzské sezóny Laurens.  

O tisíc euro lacinější byl lot 477, v Anglii narozený, ale ve Francii asimilovaný syn Maxiose (Monsun), první potomek jednou umístěné Irlandy (Dansili), jejíž bába Clara Bow je matkou tří grupových vítězů, a za 3.000 € získal ještě hřebečka (lot 289) po australském Gr.1 vítězi Pride of Dubai (Street Cry), druhého potomka 6x umístěné Serendy (Pleasantly Perfect). (miv)


S letošní sezónou jsme moc spokojení, říká Ladislav Vocásek ml.

5. Prosinec 2018 - 20:49

Tréninkové středisko Němčice rodiny Vocáskových zažilo letos mimořádnou dostihovou sezónu. Unikátním výsledkem je šampionský titul Heleny Vocáskové nejen mezi trenéry na rovině, ale také v překážkovém odvětví. Koně připravovaní v Němčicích dosáhli letos 51 vítězství, což znamená o 15 prvenství více, než v dosud nejúspěšnější sezóně 2016. A podařilo se zaznamenat  6 prvenství v nejvyšší kategorii, což je také nejlepší výsledek střediska. S mluvčím tréninkového střediska Ladislavem Vocáskem ml. jsme se při rozhovoru nejen ohlédli za velmi úspěšnou sezónou.


Letošní sezóna pro vás byla nejúspěšnější ve více ukazatelích. Doufali jste na jaře podle složení koní ve stáji v takto výbornou sezónu?
S letošní sezónou jsme moc spokojení. Vyhrát padesát dostihů v Česku je náš dosud největší úspěch. A samozřejmě máme i velkou radost z vítězství v obou šampionátech. To je, myslím, náš další velký úspěch. Ale abych se vrátil k situaci na jaře. To jsme ani v tak úspěšnou sezónu nedoufali, protože jsme kvůli mrazům museli zahájit sezónu až v květnu a nestihli jsme proto jarní klasické dostihy. Dylanka tak nemohla startovat v Jarní ceně klisen a Saul ve Velké jarní ceně.

Kterých úspěchů si nejvíce ceníte?
Všechna vítězství nás moc potěšila. Velikou radost dělala hlavně Dylanka, která vyhrála české a slovenské Oaks a také „Cenu Hřebčína Napajedla“.


Tréninkové středisko Němčice si letos připsalo do sbírky také dvě klasická vítězství. Zasloužila se o ně Dylanka stáje Hana Horčičková a jezdec Beysim Ferhanov. Snímek je z českého Oaks

Zajímalo by mne, kteří z dvouletých vás nejvíce potěšili? A kterým z nich nejvíce věříte pro příští rok?
Našim dvouletým koním se letos dařilo, budu jmenovat například dvojnásobnou vítězku a umístěnou v Ceně Masise a v zimní královně Falcon Baby, mj. třetího z Ceny zimního favorita Filipa či druhou z Ceny Masise Tularku. Nadejně se ukázali ale i někteří další naši dvouletí. Uvidíme, jak se jim bude dařit příští rok ve tříletém ročníku.

Jak moc velká generační obměna probíhá po sezóně ve vaší stájí? Kolik jste zakoupili ročků? A odcházejí některé klisny do chovu?
Na dražbě jsme zakoupili deset ročků a také máme čtyři ročky vlastního chovu. Ze stáje odešli dvouletý Kominik a tříletá Cheminee, kteří rehabilitují u svého majitele. Dále jsme prodali Linngara, Anis Hellisio a Lianela (odešli k trenérce Kvapilové – pozn. red.). A do chovu odchází Samanda Mandura. 


Dvě velká vítězství získal také další tříletý svěřenec trenérky Vocáskové. Saul nejprve triumfoval ve Velké červnové ceně, na podzim byl převedený na překážky a pod Sertashem Ferhanovem se dokázal prosadit ve Zlaté sponě tříletých 

Jaké máte přání pro příští rok - co byste rádi dokázali?
Nebylo by samozřejmě vůbec špatné, kdyby byla příští sezóna podobná té letošní… Hlavní ale je naše zdraví a zdraví našich koní. Ještě bychom touto cestou rádi poděkovali našim majitelům. Rodině Řehounkových stojících za stájí Zeas Staré Hradiště, kteří nás podporují už od roku 1994. Dále Ing. Stanislavu Chudáčkovi, paní Haně Horčičkové, manželům Cibrikovým, Dr. Jiřímu Charvátovi, manželům Cejnarovým a firmě Karbonau. A také bychom chtěli poděkovat Tomáši Jandou za spolupráci na dražbách.

Michaela Zemanová
Fotografie: Marcela Kozová a Andrea Zavadilová

První místo Heleny Vocáskové v obou dostihových disciplinách je nejlepším výsledkem trenéra od dostihové sezóny 1994. Šampionát trenérů v tomto roce na rovině ovládl s 35 vítězstvími Ing. Václav Chaloupka, jehož svěřenci rovněž získali deset vítězství v dostizích steeplechase a také šest na proutěných překážkách (kde se tehdy stal oficálně šampionem. Ve steeplechase jím byl podle Dostihové ročenky sice MVDr. Čestmír Olehla, ale nebylo to správně). Tehdy se totiž vedly šampionáty za obě překážková odvětví zvlášť a nedlouho po rozdělení Československa lze najít v tehdejší Dostihové ročence několik nepřesností. V šampionátu ve steeplechase totiž má Ing. Chaloupka oficálně uvedeno 12 vítězství, což zahrnuje i dvě vítězství získané Vinny ve steeplechase na Slovensku. Podle našich současných kritérií se tedy Ing. Václav Chaloupka stal v sezóně 1994 šampion trenérem koní ve všech překážkových dostizích s počtem 16 vítězství. A vlastně měl být správně podle tehdejších zvyklostí i šampionem trenérů ve steeplechase. Na prvním místě uvedený MVDr. Olehla má totiž zahrnuty ve svém výsledku tři prvenství ze Slovenska a po jejich odečtení náleží první místo Ing. Chaloupkovi.

Trenérka Helena Vocásková je ale jedinou ženou, která se dokázala stát šampiontrenérkou. Na svém kontě má již celkem čtyři tituly nejúspěšnějšího trenéra (na rovině v sezónách 2016 a 2018 a na překážkách v letech 2017 a 2018).

Zoriana obhájila titul Koně roku, čeští koně získali 4 tituly

3. Prosinec 2018 - 11:06

Na pátečním Galavečeru slovenského turfu byli vyhlášeni nejúspěšnější účastníci uplynulé sezóny. Titul Koně roku obhájila loňská premiantka, čtyřletá bělka stáje PD Senica ZORIANA (Jukebox Jury), jejíž jméno se objevilo na 57 (59,38%) z 96 všech platných anketních lístků. Druhý skončil taktéž domácí Portorikos (Intense Focus) se 32 (33,33%) hlasy, o třetí místo se podělila česká dvojice Ideal Approach (Bushranger) z Lokotransu a Mr Right (Echo of Light) Dr. Charváta, kteří získali dva hlasy.


Stali se ale vítězi ve svých kategoriích - MR RIGHT získal s velkým náskokem titul Nejlepší sprinter, IDEAL APPROACH byl zvolen Nejlepším mílařem. V ČR trénovaní koně ovládli i obě kategorie klasického ročníku. SLIVKA (Mikhail Glinka) stáje Antique Art UH byla zvolena Nejlepší tříletou klisnou, DARKOLVA (Dark Angel) stáje Joly Nejlepším tříletým hřebcem (valachem).  

Na Slovensku vedle oficiálních šampiónátu hlasují i o titulu Trenér roku a Jezdec roku, přičemž trenérem, respektive trenérkou, se rozdílem tří hlasů oproti Miroslavu Stančíkovi stala Zuzana Kubovičková (19 hlasů, 19,79%), připravující mj. i Zorianu, mezi jezdci získal titul s velkým náskokem český žokej Jiří Palík, též letošní jezdecký šampión na Slovensku, kterému dalo svůj hlas 70 (72,92%) hlasujících. Slovenským šampiónem se stal i další český žokej Jan Kratochvíl, který ovládl překážkový šampionát. (miv)

Výsledky ankety o Koně, trenéra a jezdce roku 

Kategória meno počet hlasov % Kôň roka ZORIANA (GER) 57 59,38 %   PORTORIKOS (IRE) 32 33,33 %   IDEAL APPROACH (IRE) 2 2,08 %   MR RIGHT (IRE) 2 2,08 %   DARKOLVA (IRE) 1 1,04 %   SLIVKA (CZE) 1 1,04 %   Jeden respondent nevolil žiadneho koňa             Tréner roka Zuzana Kubovičová 19 19,79 %   Miroslav Stančík 16 16,67 %   Pavel Kalaš 13 13,54 %   Jaroslav Brečka 12 12,50 %   Jaroslav Línek 7 7,29 %   Marián Štangel 6 6,25 %   Václav Luka 4 4,17 %   František Holčák 3 3,13 %   Luboš Urbánek 3 3,13 %   Ján Cagáň 2 2,08 %   Michal Ročák 2 2,08 %   Jaroslav Hanáček 1 1,04 %   Samuel Sokol 1 1,04 %   Šiesti respondenti nevolili žiadneho trénera       Jeden hlas neplatný             Jazdec roka Jiří Palík 70 72,92 %   Jaroslav Línek 18 18,75 %   Bauyrzhan Murzabayev 2 2,08 %   Richard Bartoň 1 1,04 %   Martin Cagáň 1 1,04 %   Radek Koplík 1 1,04 %   Jan Kratochvíl 1 1,04 %   Zdenko Šmida 1 1,04 %   Jeden respondent nevolil žiadneho jazdca    


Výsledky aknket o nejlepší koně v jednotlivých kategoriích

Kategória   meno koňa počet hlasov % Najlepší šprintér 1 MR RIGHT (IRE) 63 64,9%   2 BEAU MASSAGOT (FR) 25 25,8%   3 EFILY (FR) 4 4,1%   4 MISS TROUT (GER) 4 4,1%   5 HENRYTHEAEROPLANE (USA) 1 1,0%           Najlepší míliar 1 IDEAL APPROACH (IRE) 36 37,1%   2 BEAU MASSAGOT (FR) 20 20,6%   3 MOOREEN 20 20,6%   4 SLIVKA (CZE) 10 10,3%   5 GEORGE BOOLE (IRE) 5 5,2%   6 WILD LOVE (FR) 3 3,1%   7 PORTORIKOS (IRE) 1 1,0%     Dvaja respondenti nevolili žiadneho koňa               Najlepší vytrvalec 1 PORTORIKOS (IRE) 40 41,2%   2 ZORIANA (GER) 31 32,0%   3 MON CHERI (FR) 12 12,4%   4 ORIENTAL SKY (GER) 12 12,4%   5 AUTOR (IRE) 1 1,0%     Jeden respondent nevolil žiadneho koňa               Najlepšia 2-ročná kobyla 1 O´FFENSIVE (FR) 43 44,3%   2 CRUSHING POWER (GB) 41 42,3%   3 SWEET ANNA (GB) 9 9,3%   4 PALMERA (GER) 2 2,1%     Dvaja respondenti nevolili žiadneho koňa               Najlepší 2-ročný žrebec (valach) 1 WILD BOY (CZE) 50 51,5%   2 BLUEGRASS BOY (FR) 35 36,1%   3 RYONY (IRE) 7 7,2%   4 SKIF 2 2,1%   5 CODY (FR) 1 1,0%     Dvaja respondenti nevolili žiadneho koňa               Najlepšia 3-ročná kobyla 1 SLIVKA (CZE) 68 70,1%   2 WILD LOVE (FR) 19 19,6%   3 MAKOVÁ PANENKA (CZE) 9 9,3%   4 ZAMBALA (GER) 1 1,0%                     Najlepší 3-ročný žrebec (valach) 1 DARKOLVA (IRE) 32 33,0%   2 MON CHERI (FR) 31 32,0%   3 BEAU MASSAGOT (FR) 21 21,6%   4 FURIOUS FELIX 7 7,2%   5 RISK (FR) 6 6,2%           Najlepšia staršia kobyla 1 ZORIANA (GER) 79 81,4%   2 MOOREEN 11 11,3%   3 SAŠA (GB) 4 4,1%   4 MISS TROUT (GER) 3 3,1%                     Najlepší starší žrebec (valach) 1 PORTORIKOS (IRE) 83 85,6%   2 MR RIGHT (IRE) 8 8,2%   3 ORIENTAL SKY (GER) 3 3,1%   4 GEORGE BOOLE (IRE) 1 1,0%   5 IDEAL APPROACH (IRE) 1 1,0%     Jeden respondent nevolil žiadneho koňa               Najlepší prútenkár 1 MENY BAY (IRE) 61 62,9%   2 STAR (GER) 25 25,8%   3 WAAYA (IRE) 9 9,3%     Dvaja respondenti nevolili žiadneho koňa               Najlepší stípliar 1 SUMMER HILL (HUN) 54 55,7%   2 QUEBRACHO 34 35,1%   3 TALLSTEP (IRE) 5 5,2%     Štyria respondenti nevolili žiadneho koňa               Najlepší kôň slovenského chovu 1 MOOREEN 80 82,5%   2 GENTLEMAN JACK 7 7,2%   3 FURIOUS FELIX 7 7,2%   4 VAN DAMME 1 1,0%     Dvaja respondenti nevolili žiadneho koňa               Do uzávierky ankety prišlo spolu 97 platných hlasovacích lístkov        

zdroj: Závodisko Bratislava


Jsem rád za všechna vítězství, říká Sertash Ferhanov

29. Listopad 2018 - 14:54

Čtyři roky působí v českém turfu Sertash Ferhanov. Letošní sezóna pro něho byla nejúspěšnější. Nejenže se se ziskem 22 vítězství stal šampionem mezi překážkovými jezdci, ale rovněž vyhrál čtyři jedničkové dostihy a také získal titul žokeje. Sertash Ferhanov toho času není v Česku, ale o své dojmy nejen z letošní sezóny se s námi ochotně podělil ze zahraničí po telefonu.


V které zemi a v kterém tréninkovém středisku se nyní nacházíte?
Jsem ve Francii u trenéra Macairea. Chtěl jsem po sezóně získávat zkušenosti v zahraničí a tohle mi domluvil Jirka Kousek. Jsem tomu moc rád a moc mu za to děkuji.  Líbí se mi tu, je to tu úplně jiný svět. Tréninkové středisko je u moře a leží blízko hranic se Španělskem. Nejbližší závodištěm je Pau, které je asi 4,5 hodiny cesty.

Zajímalo by mne, kolik koní u trenéra Macairea denně odjezdíte. A kdy byste se asi měl vrátit zpátky do Čech?
Odjezdím tři až čtyři koně denně, přičemž s každým koněm trávím venku hodinu a půl až dvě hodiny. Jsme domluveni s panem Vocáskem, že si v únoru zavoláme, kdy se přesně vrátím. Bude záležet na tom, jaká bude u nás zima, jestli  se bude dát trénovat.

Obraťme nyní list a věnujme se uplynulé sezóně. Vzhledem k tomu, co všechno se vám povedlo včetně zisku titulu šampióna, tak myslím, že musíte být spokojený.
To ano, určitě jsem. Byl bych blázen, kdybych nebyl spokojený. Na druhou stranu ale byly dostihy, které se mi nepovedly a chci proto získávat zkušenosti od starších kolegů a také v zahraničí. Proto jsem nyní ve Francii. Jinak jsem se ale v sezóně dostal na dobré koně. Koně z našeho střediska byli velmi dobře připravení a spolupráce s rodinou Vocáskových funguje velmi dobře. Chtěl bych poděkovat rodině Vocáskových a také všem dalším majitelům a trenérům za příležitosti v dostizích, které mi dali.


Sertash Ferhanov a Amadeon při snadném vítězství ve 12. Zlatém poháru Elektrizace železnic Praha, a. s.

Co vám v sezóně udělalo největší radost? Kterých vítězství si nejvíce ceníte?
Jsem rád za všechna vítězství, vážím si jich. Cením si více vítězství. Určitě všech s Famous Valley – byl mezi nimi i dostih, který mi přinesl 50. vítězství. Dále s Amadeonem ve Zlatém poháru Elektrizace železnic, s Tiara Manem v Poplerově memoriálu  a se Saulem ve Zlaté sponě tříletých. A samozřejmě musím jmenovat i vítězství ve Velké slušovické s Delight My Fire.

Velkou pardubickou jste jel potřetí a tentokrát z toho bylo desáté místo s Paretem. Čekal jste od dostihu více?
Ano, před dostihem jsem očekával, že bychom mohli být v cíli do sedmého místa. Ale už po Irské lavici jsem věděl, že to tak nedopadne. Pareto je výborný steepler a skokan, ale chybí mu klasa na tak velký dostih. Může snadno vyhrávat dostihy nižších kategorií nebo v Polsku.

V domácím tréninkovém středisku v Němčicích je hned několik velmi dobrých překážkových koní. Je mezi nimi také kůň, který by mohl být v budoucnu směřovaný do Velké pardubické?
Ano, Amadeon. Jak jsme mluvili s panem Vocáskem, měl by být příští rok směřovaný na krosy v Pardubicích a do Velké bude vedený postupně. Je to hodně vytrvalý kůň, který má výborný závěr.

Vrátím se do minulosti, protože by mne ještě zajímala vaše cesta do českého turfu. A také se zeptám, jestli jste jezdil překážkové dostihy už dříve, tedy před příchodem k nám.
Moje překážková kariéra začala až v Česku. Předtím  jsem jezdil v Maďarsku a měl jsem stále větší problémy s váhou, takže jsem jezdění rovin zanechal. Kůň trenéra Sandora Ribársziho Falcon Wing startoval v Pardubicích a já jsem se zeptal kluků z Čech, jestli by nevěděli o práci. Zkontaktoval jsem pak s panem Vocetkou, který měl tehdy koně ve středisku v Pohoří. Tam to ale pak skončilo a nějakou dobu jsem byl u pana Vocetky. Pak mi sháněl práci Radek Man a na to konto se mi ozval pan Vocásek. Posléze sem přijel i můj bratr Beysim. Poté jsem byl u pana Váni, pak u pana Holčáka a u něho jsem jel poprvé Velkou pardubickou. To bylo v roce 2015 a spadl jsem. A po roce jsem se vrátil do střediska Vocáskových.


Sertash Ferhanov na slavnostním dekorování za vítězství v Poplerově memoriálu s Tiara Manem. Pro trenéra Radima Bodláka o tři týdny později vyhrál ještě jeden velký dostih - Velkou slušovickou steeplechase v sedle výborné Delight My Fire

Přiznám se, že kdysi jsem turfové dění v Bulharsku pravidelně sledovala, ale nyní už dlouho ne. Můžete nám přiblížit, jaká je nyní aktuální situace v bulharském turfu?
V Sofii je národní hipodrom s pěknou dráhou pro cvalové a klusácké dostihy, ale naposledy se tu konaly dostihy v roce 2008. Působí tu několik trenérů, včetně jednoho, který působil i v Anglii. Dostihy se ale nyní konají jen na vesnicích, je to spíše parodie na dostihy. Takže zmíněný trenér připravuje koně pro majitele, kteří s nimi startují v Maďarsku, Srbsku, Chorvatsku a v Polsku. Mají koně nakoupené také v Newmarketu. Funguje i bulharský  Jockey Club a dostihovým koním se tu věnuje docela dost lidí. Je velká škoda, že se tu nekonají normální dostihy. Bohužel v současné době asi není naděje na zlepšení.

Blížíme se ke konci roku a za pár měsíců nás čeká nová dostihová sezóna. Jaké pro ni máte cíle?
Chtěl bych se umístit ve Velké pardubické. Poslední dva roky jsem získal angažmá do Velké pardubické v září, tak uvidíme, jak tomu bude příští rok. A také bych rád obhájil šampionát.

Michaela Zemanová
Fotografie: Andrea Zavadilová

Morning Star snadno splnil roli favorita Listed v Trevisu

28. Listopad 2018 - 16:23

Dnešní dostihový den v Trevisu byl pro české zástupce úspěšný. Nejenže získal vítězství na rovině Remus trenéra Theimera, ale především v hlavním dostihu, Premio IX. Steeplechase di Treviso (Listed, 4+, steeplechase, 3500 m, 20.700 euro) dokázal snadno splnit roli favorita osmiletý Morning Star (Silvano) hájící žlutočerné barvy Scuderia Aichner SRL. V jeho sedle si připsal letošní 25. italské vítězství žokej Josef Váňa ml., který nyní vede rozdílem jednoho vítězství zdejší šampionát. Druhý je trojnásobný italský šampion Josef Bartoš a třetí další šampion Raffaele Romano.


Do hlavního dostihu, Premio IX. Steeplechase di Treviso (záznam dostihu), nakonec nenastoupili tři koně - kromě Bartošova Company of Ring (Windsor Knot) také český zástupce Andaros (Midships). Bohužel  po první překážce, dostih předčasně skončil pro vítěze ročníku 2015 Catch Lifea (Rainbows For Life) a Pavla Kašného. Favorizovaná dvojice Morning Star a Josef Váňa ml. téměř celý dostih odvodila, přičemž dlouho cválal na druhé místě tréninkový kolega Roman (Dylan Thomas) s Jiří Kouskem v sedle. Kontakt se špicí dostihu měl také Big Mago (Dylan Thomas) s Marcelem Novákem. V cílové rovině nenašel Mornig Star rovnocenného soupeře a dominoval o osm délek před Big Magem. Daleko zpět proběhl cílem na třetím místě Hubal (Safety Wire) s Gabriele Agusem. Pořadí na tabuli uzavřel Roman a další český zástupce Cotton Eye Joe (Look Honey) vedený Patrickem Boekhoutem dostih dokončil na poslední sedmém místě.

Úvodním dostihem mítinku byla prodejní Premio Gran Risa (4+, siepi, 3000 m, 7.500 euro, záznam), kde získal už třetí letošní vítězství pro Scuderia Tania - Váňa Option Be (Nickname) s Josefem Váňou, který o krk porazil o 3,5 kg méně nesoucího Rio Apache (Mujahid) s Gabriele Agusem. Zachary Mila (Durante Alighieri) se svým trenérem Pavlem Kašným pořadí v cíli na šestém místě uzavřela, přičemž na vítězného českého kolegu ztrácela v cíli 13 délek.

V Premio Amedeo Duca d´Aosta (4+, steeplechase, 4750 m, 15.000 euro, záznam) se postavilo na start kvarteto svěřenců českých trenérů, ale na vítězství nedosáhli. O šest délek triumfoval domácí Triangle d´Or (Discover d´Auteuil) se svým trenérem Davidem Sataliou před Silver Tangem (Mujahid). Jako třetí dosáhl cíle čtvrtý z Ceny Labe Power Zar (Desert Prince) s Josefem Váňou ml. v sedle, který zaostal za vítězem o necelých sedm délek. Na tabuli se ještě dostal čtvrtý Tamas (Royal Court) s Niklasem Lovénem. Mimir (Star Fury) a Patrick Boekhout pořadí šestým místem uzavřeli, zatímco King Artur  (Belenus) a Marcel Novák dostih pro pád dostih nedokončili.

Premiérové vítězství získal pro stáj Vránová Monika a svého trenéra Ing. Milana Theimera v Premio Vittorio Zaini (3+, 2350 m, 4.600 euro, záznam dostihu) Remus (Satin Stone) s Luigim Pietrem Stefanim v sedle. Jezdec ho musel od poloviny dostihy podporovat, ale vyplatilo se. Čtyřletý maďarský odchovanec totiž nakonec dominoval o čtyři a půl délky, přičemž nosil druhou nejvyšší hmotnost v poli 73,5 kg. (mze)

Trip to Rhodos ukončil dostihovou kariéru

27. Listopad 2018 - 13:58

Včera převozem z tréninkové centrály Pavla Tůmy na penzi do Zbraslavic oficiálně skončila dostihová kariéra jednoho z nejúspěšnějších koní české historie, devítiletého valacha TRIP TO RHODOS (Rail Link). Během ní hnědák stáje Dr. Charváta vyhrál 11 dostihů ze 32 startů, získal 16 umístění a vydělal 7,840.560 korun. Loňský Kůň roku je nejúspěšnějším koněm v historii českého turfu podle počtu získaných blacktype vítězství a umístění.


Christianem Richnerem za 40.000 € jako roček získaný Trip To Rhodos jako dvouletek nestartoval, ve třech letech vyběhl jen 4x, ale sezónu zakončil vítězstvím v pardubickém St. Legeru. Vytrvalecké dispozice plně rozvinul v následujících sezónách, během nichž se vypracoval v respektovaného účastníka evropských supervytrvaleckých dostihů. Zvítězil mj. v Saint Leger Italiano (Gr.3), třikrát ovládl Premio Coppa d'Oro v Miláně. K největším úspěchům jeho kariéry patří třetí místo v Prix du Cadran (Gr.1) v roce 2017, v níž v předešlých dvou ročnících skončil čtvrtý. (miv)


Česká pojišťovna ukončila partnerství s Velkou pardubickou

23. Listopad 2018 - 9:37

Nejbohatší dostih českého kalendáře i celého středoevropského regionu Velká pardubická přišla o svého dlouholetého sponzora. Jak dnes uvedla tisková zpráva Dostihového spolku a.s., rozhodl se generální partner Velké pardubické akciová společnost Česká pojišťovna "dát příležitost jiným společnostem podílet se na rozvoji dostihového sportu". Česká pojišťovna byla poprvé partnerem Velké v roce 1991, od roku 1995 sponzorovala dostih pravidelně každý rok.

 

Čtvrtstoletí vzájemné spolupráce je příležitostí ke zhodnocení dlouholetého partnerství a k rekapitulaci všeho, co jsme za tu dobu společně dokázali. Je rovněž momentem, kdy jsme se rozhodli odstoupit z pozice generálního partnera. To však neznamená, že z dostihového sportu odcházíme úplně. S Dostihovým spolkem budeme jednat o možnostech jiné spolupráce,“ uvedl Radek Moc, člen nejvyššího vedení České pojišťovny zodpovědný za oblast sponzoringu, v tiskové zprávě Dostihového spolku.

Dostihový spolek a.s. je pořadatelem Velké pardubické od roku 1993, kdy byla společnost založena. Po téměř celou dobu jeho existence ji s Českou pojišťovnou pojilo pevné partnerství. „Pětadvacet let je dlouhá doba. Česká pojišťovna s Velkou pardubickou, potažmo Dostihovým spolkem a.s. zažila v historii chvíle skvělé i horší, ale vždy byla pevným a stabilním partnerem. Děkujeme vedení České pojišťovny a všem lidem, kteří se za těch pětadvacet let na podpoře dostihového sportu v Pardubicích podíleli. Nyní nastal čas jít dál. Těšíme se na nového generálního partnera, který se chopí příležitosti spojit své jméno s tímto fenoménem a zároveň nejstarším sportovním podnikem s obrovskou popularitou,“ prohlásil Martin Korba, místopředseda představenstva a výkonný ředitel Dostihového spolku a.s.

(miv, Tisková zpráva Dostihového spolku)


Z Deauville do českého turfu dalších 7 koní

21. Listopad 2018 - 22:32

Dnes skončila v Deauville Vente d'Automne, podzimní mixed dražba společnosti Arqana. Stejně jako předešlé dva dny i závěrečný, v němž hráli hlavní roli ročci, byl svědkem řady nákupů pro české stáje. Celkem bylo českými majiteli, respektive je zastupujícími bloodstock agenty, koupeno dalších 7 koní. Jeden z nich byl nabídnut už včera, ale majitele v dražebním ringu nenašel a byl prostřednictvím Chrise Richnera privátně zakoupen až dnes.


Oním koněm byl lot 405, roční hnědák LE CONQUERANT, syn prověřeného plemeníka Muhtathir (Elmaamul) z Montjeuovy vnučky Hurramy (Hurricane Run), matky tří vítězů, který se stal nejdražším dnešním českým nákupem, když za něj Richner zaplatil 20.000 €.

Richner dnes dále získal za 2.500 € lot 610, roční klisnu BRIGNOGAN PLAGES, dceru vítěze Breeders' Cup Juvenile Turf (Gr.1) George Vancouvera (Henrythenavigator), z jehož prvního ročníku pochází i druhý z letošní Velké jarní ceny (L) Forrest Gump. Matka Madrague (Muhtathir) neběhala, zakoupená ročka je jejím pátým potomkem, z předešlých se žádný zatím výrazněji neprosadil.

Tři ročci, pod nimiž je Richner podepsán jako kupec, posílí středisko Zdeno Koplíka. Tréninkovými kolegy Subway Dancera se brzo stanou za 6.500 € získaný dosud nepojmenovaný lot 612, syn plemeníka Air Chief Marshal (Danehill Dancer), druhý potomek devětkrát umístěné Mahiladipa (Librettist), polosestry vítěze Prix La Force (Gr.3) On Est Bien (Enrique), dále za 3.000 € koupený lot 485, syn vítěze Epsom Derby Sinndara (Grand Lodge) a nestartovavší Shivery (Highest Honor), polosestry nejen Gr.1 vítězky Sharety (Sinndar), ale též u nás úspěšně běhajícího Shaywana (Sinndar), kteří jsou tak blízkými příbuznými nové akvizice. Třetí novou posilou Koplíkova yardu je za 3.000 € vydražený lot 515, ve Francii narozená roční klisna VISIX, dcera vítěze Grand Prix de Paris (Gr.1) plemeníka Montmartre (Montjeu), který si buduje pozici úspěšného otce i překážkových koní, a prověřené matky Vingt Six (Octagonal), matky 5 vítězů ze 7 startujících potomků včetně hřebce Vitex (Enrique), vítěze na rovinách i na překážkách, který jako překážkář získal druhé místo v listed Prix Achille Fould v Auteuil.

V Deauville nakupoval i Tomáš Janda, který dnes vydražil dva roční hřebce. Za 13.000 € získal lot 450, ryzáka COTE JARDIN po prověřeném Rock of Gibraltar (Danehill) z dvojnásobné vítězky Perspective (Funambule), matky 4 vítězů včetně hřebce Los Cristianos (Gold Away), vítěze 12 dostihů, který vydělal přes 300 tisíc euro a doběhl druhý v Prix Chaundeay (Gr.2) či Prix Maurice de Nieuil (Gr.2).    

Druhým Jandovým nákupem byl za 11.000 € získaný lot 570, dosud nepojmenovaný francouzský rodák z druhého ročníku vítěze Sovereign Stakes (Gr.2) Sidestep (Exceed And Excel), druhý potomek trojnásobné vítězky Elusive Kay (Elusive City). 

Na dražbě bylo prodáno i několik polosourozenců koní úspěšných v našem regionu. Polobratra vítězky Oaks Sedmikrasky (Excellent Art) po Kendargent (Kendor) (lot 495) zakoupil Paul Nataf za 14.000 €, polobratr Black Canyona (Manduro) po Stormy River (Verglas) (lot 546) byl zakoupen privátně po dražbě za 4.500 € a polobratr letošního vítěze polské trojkoruny Fabulous Las Vegas (Air Chief Marshal) ryzák EASTER MYSTERY (Sinndar) (lot 560) byl prodán za 13.000 €.

Celkem bylo během tří dnů prodáno 426 (76,9%) z 554 nabídnutých koní. Průměrná cena zůstala na loňské hodnotě 18.154 €, medián stoupl z 8 na 9 tisíc eur. (miv)

Související články:
Chris Richner koupil v Deauville ročku za 45.000 €
Nové posily českých stájí z Deauville
    


 

Stránky