Quatre-vingt-treize Českého derby 2013

Takto komplikovaně, jak známo, vyjadřuje francouzský jazyk číslo 93. Slovy devadesát tři. Neboli čtyři(krát)-dvacet-(plus)deset-(plus) tři. Jmenuje se tak i slavný román Victora Huga, odehrávající se v roce 1793, kritickém období Velké francouzské revoluce. Pořadové číslo devadesát tři nese i nadcházející ročník Českého derby a bude je mít jednou provždy i jeho vítězný kůň. Hugův (a stovek jiných velikánů nejrůznějších oborů) jazyk zmiňuji hlavně proto, že první ročník našeho derby se jmenoval podle francouzského vzoru Cena (Československého) Jockey Clubu a že francouzské dostihy byly pro dostihové dění v první Československé republice v mnohém inspirující. Ve Francii se názvu Prix de Jockey Club drží „derby“ od svého vzniku v této zemi (v roce 1836) do současnosti.

79 hřebců, 13 klisen


České derby, jehož tradice začala v roce 1921, ať už se konalo pod jakýmikoli názvy (postupně Cena Československého Jockey Clubu, Československé derby, Českomoravské derby, Modrá stuha českomoravské, znovu Československé derby, České derby), má tedy za sebou 92 ročníků a 92 vítězů. Žádné z nich, na rozdíl od některých jiných klasických dostihů, neskončilo současným doběhem a nemá tedy vítěze dva.


Značnou, ale pochopitelnou, převahu v počtu vítězství, má silnější pohlaví, tedy hřebci. Potažmo valaši, kteří mohou v klasických dostizích startovat od sezóny 2007. Z nich ovšem derby dosud ještě nikdo nevyhrál. Z valachů si nejúspěšněji vedl zatím Charley. A to právě v roce, kdy byla ona původně nepředstavitelná benevolence povolena. Charley tehdy obsadil druhé místo za Medeem.


Poměr vítězství ve prospěch hřebců je 79:13. Jediná klisna z této třináctky, Arva, dokázala v roce 1988 vyhrát i Velkou jarní cenu a St. Leger, a získala tedy Klasickou trojkorunu. Z hřebců se totéž postupně podařilo Panošovi (1947), Symbolovi (1954), Blyskačovi (1956), Glowingovi (1996), Tribal Instinctovi (2001) a Age of Japeovi (2009).


Časový rekord Českého derby je starý tři roky. Dosáhl jej v roce 2010 Talgado s podceňovanou jezdkyní Mariií Magdalenou Rossak. Má hodnotu 2:28,46. Druhý nejlepší čas drží klisna Ohne Sorge z roku 2003 a na třetím stupni tohoto pomyslného piedestalu se časem 2:30, 3 resp. 2:30, 31 tísní trojice Darsalam, Laureat a Roches Cross z let 2004, resp. 2006, resp. 2011.


Vícenásobní vítězové


Někteří vítězní koně Českého derby vyhráli nejvýznamnější klasický dostih dvakrát. Dalšího derbyového prvenství samozřejmě nedosáhli u nás, nýbrž v zahraničí. Byli to v roce 1934 Simplon, který týden po triumfu u nás vyhrál i derby rakouské. V obou případech ho vedl maďarský jezdec Viktor Tausz. Přesně totéž se hned v následující sezóně podařilo Simplonovu pravému bratrovi Přemyslovi, jehož v Praze vedl Rakušan Jindřich Teltschik a ve Vídni slavný Australan Bernie Carslake. Po druhé světové válce vyhrál obě zmíněná derby, i když v obráceném pořadí, rakouský kůň Rih s jezdcem Károlym Cincserakem. Československé a a Maďarské derby vyhrál v roce 1970 Norbert). České s Slovenské pak  jako první v roce 1998 Temirkanov. U nás s Dušanem Andrésem, v Bratislavě s Irem Michaelem Kinanem. O dva roky později Temirkanova následoval Ray of Light, a to vždy s Kamilem Píchalem. Za dvojnásobného derbyového vítěze lze do jisté míry považovat i skvělého Darsalama. Ten před tím než zvítězil v roce 2004 v Českém derby, vyhrál s hongkongským žokejem Stanleym Chinem také derby na legendárním vídeňském závodišti ve Freudenau. Tam však šlo de facto o derby lokální, nikoli oficiální rakouské. Posledním koněm, který nevyhrál „pouze“ derby české, byl držitel Klasické trojkoruny z roku 2009 Age of Jape. I on, stejně jako Temirkanov a Ray of Light, dokázal dominovat i v Bratislavě. V obou případech s francouzským žokejem Jeanem-Pierrem Lopezem. Jenom těsně uniklo další derbyové vítězství v roce 1937 Tornadovi (s Oldřichem Mertou) a v roce 1969 Reliefovi (s Františkem Hulešem).


Několik našich koní nevyhrálo derby u nás, nýbrž v zahraničí. A to klisna Cetina (její majitelkou byla herečka Věra Ferbasová) v roce 1948 v Rakousku, hřebec Fero s Karlem Havelkou v roce 1953 v Maďarsku, Tankred 2003, Normen 2006 a Rocky of Gracie 2011 na Slovensku.


Jezdci a trenéři


Jezdcům v našem derby co do počtu vítězství kraluje Vlastimil Smolík, přestože svého posledního triumfu dosáhl už před dvaadvaceti lety. Smolík, ačkoliv pro něho byl tento dostih dlouho jako zakletý, vyhrál České derby šestkrát. I když ani jednou pod tímto názvem. S Latinou (1980), Nelsonem (1981), Dynamitem (1986), Lancelotem (1989, Gimtem (1990) a Lykeionem (1991). Josef Šach (Bosna 1949, Korbel 1957, Corvetta 1961, Nil 1963, Veronal 1975 a František Huleš (Válek 1958, Myjavan 1965, Reliéf 1969, Elita 1974 a Sudan 1976) jsou vítězi pětinásobnými. Z dosud aktivních žokejů je jediným vícenásobným vítězem, a to dvojnásobným, pouze Václav Janáček. Smolíkův rekord tedy rozhodně není bezprostředně ohrožen. Od roku 1921 vyhrály naše derby pouze dvě ženy. A to Miloslava Schulzová-Hermansdorferová (Crapom 1972) a už zmíněná Maria Magdalena Rossak (Talgado 2010).


Trenérům vládnou Jaroslav Mašek, František Vítek a František Holčák, kteří mají, stejně jako Vlastimil Smolík mezi žokeji, půltucet vítězných startů. U Františka Vítka se ve třech případech (Latina, Lancelot, Lykeion) jedná o koně identické se Smolíkem. Dalšími vítěznými svěřenci Františka Vítka byli Valdaj (1979), Arva (1988) a Regulus (1995). Jaroslav Mašek se radoval v letech 1973 (Seal), 1974 (Elita), 1975 (Veronal), 1976 (Sudan), 1981 (Nelson) a 1982 (Cedros). František Holčák, který může počet svých derbyových triumfů ještě rozšířit (třeba už v tomto ročníku) v letech 1992 (Barbakan), 1996 (Glowing), 1999 (Ray of Light), 2001 (Tribal Instinkt), 2009 (Age of Jape) a naposledy 2012, tedy loni (Kadyny). Pět vítězství má Josef Celler (Ravello 1945, Panoš 1947, Hájek 1952, Masis 1955, Korbel 1957).


Historie se přepisovat nebude


V neděli 23. 6. se tedy historie Českého derby zase rozšíří. Skutečně jen rozšíří, doplní, obohatí, ať se bude dít cokoli. Ať dojde k jakékoli senzaci. Nikoli přepíše, jak se s oblibou při různých příležitostech, sportovních i nesportovních, od jisté doby za pomoci velmi zprofanované floskule používá. Mějme na paměti, že historii naštěstí přepisovat nelze. Ani v nadsázce.


Přejme si, ať devadesáté třetí derby obohatí náš nejvýznamnější český klasický dostih jenom v pozitivním smyslu. A také co nejvíce. Nejen tím, že se poprvé koná v Mostě.


Petr Feldstein