O sobotním pardubickém odpoledni musel snad všechny nejvíc zaujmout výkon Orphee des Blins, která vypadala prakticky celý dostih, jako když se nudí, a teprve až když dopadla za poslední skok, zatvářila se, jakoby se ptala: „Už můžu, Honzo?“. Poté, co přišel souhlas, tak své soupeře doslova rozdrtila.

Že je to skvělé zvíře, ví asi každý, ale že po vítězství ve Velké předvede něco takového v poctivém dostihu na 3300 metrů, nejspíš nepřekvapilo jen mě. Zajímavý výkon v krosu předvedl Age of Jape a jsem zvědav, kam až jeho cesta tímhle směrem povede. Maličko mě udivilo, jak slabě byly obsazené tříleté hirdy, ale nejspíš je to způsobeno tím, že většina koní jde nejprve cestou přes „bumpery“ a teprve až když vyčerpá možnosti startovat zde, přesune se na proutěné překážky. Kvalifikace byla zajímavá, bohužel s víceméně smolným průběhem pro spoustu koní. Jinak myslím, že její výsledek nikoho moc nepřekvapil. Trezor opět dokázal, že po pevné půdě a v dostizích do 6000 metrů patří mezi nejužší špičku.

Rád bych přidal ještě pár vět k nedělním Varům. Čeká nás první díl Poháru Josefa Váni. Já osobně se na něj velmi těším a jsem ohromně rád, že tenhle pokus o oživení klasik u nás přišel. Pole koní, které by se mělo na startu sejít, je alespoň z mého pohledu, jedno z nejzajímavějších jaké se u nás dalo dohromady za posledních několik let. Doufám, že takový zájem bude i o další části tohoto seriálu, a že tenhle rok nebude posledním, kdy se konal. Myslím, že každý kdo má rád překážkové dostihy, by si neměl tuhle událost nechat ujít a navštívit malebné závodiště v Karlových Varech!