A je to tady. Česká cvalová sezona roku 2013 je minulostí. A jediné, co zbývá, je podtrhnout ji, sečíst a zbilancovat. Z letargie absence aktuálního dostihového dění nás sice alespoň částečně vytrhávají zahraniční dostihové události, případně se na chvíli můžeme zabavit klusáckými kláními - ale ruku na srdce, to už není ono.

A jaká byla? To je z velké části na subjektivním pocitu každého z nás. Jak přímých aktérů – kterým se dařilo či nedařilo, vydělali reálně, virtuálně či nevydělali vůbec, tak diváků, kterým se ten který dostih líbil více či méně a jejichž favorit slízl či neslízl více smetany. Nebo prostě jen byli spokojeni či nespokojeni s občerstvením na svém oblíbeném závodišti.

Co přinesla? Co bylo jejím leitmotivem? A ještě konkrétněji – kdo bude koněm roku? Já tu sice mám jednu favoritku, ale mluví ze mě náklonnost ke steeplům. Proto se tak úplně neodvažuji tipovat. A proto se namísto koním budu věnovat jezdcům.

Zahraniční dění posledních dní nabízí především rozjezd ostrovní překážkové sezony a v této souvislosti nelze nezmínit Jana Faltejska. Před několika lety notorického smolaře Velké, který pár nešťastnými ročníky mohl už pomalu začít ztrácet důvěru jak trenérů, tak sázkařů. Řeči okolo ho ovšem zjevně nezajímaly a šel si za svým cílem. A co může být pro překážkového jezdce vyšší cíl, než úspěch v kolébce turfu. Něco, na co nedosáhli ani Josef Váňa, ani Václav Chaloupka, dostihová jména široké veřejnosti nejznámější. Něco, na čem zatím jako jediný dokázal reálně zapracovat právě Jan Faltejsek. Jistě, k zářné hvězdě ostrovního a evropského turfu má možná zatím daleko, ale na druhou stranu, z našeho středoevropského pohledu …
Když se v loňském roce Faltejsek po souhře okolností objevil na startovní listině VP v sedle Orphee des Blins, první, co mě napadlo, bylo, že to není vůbec špatná dvojka a že ani Orphee, ani Faltejsek, nemusí ani náhodou litovat toho, že se ocitli v roli „náhradníků“. A o rok a měsíc později tu máme dvojnásobné suverénní vítěze Velké. Řeklo by se – šťastná náhoda. Ale náhody se nedějí. V tomto případě jde spíš o potvrzení pravidla, že každý svého štěstí strůjcem. Faltejsek se do sedla Oprhee nedostal náhodou – to ani náhodou.

Rovinovou a zároveň dámskou analogií k Faltejskovi může být Eliška Kubinová. Ta za Velkou louží sbírá vítězství jak na běžícím pásu. Bohužel bez jakéhokoli zájmu českých médií. Přitom hvězdných předpokladů má tato slečna nad hlavu. Kam se hrabe National Velvet.

Počiny českých aktérů, zejména jezdců, v zahraničí budou zřejmě nejčastějším tématem příštích dní a měsíců. Držme jim palce, ať to dotáhnou dál, než kam sahají hranice naší malé, i když šikovné zemičky v srdci Evropy …

Kateřina Jupová