Uplynulá sezóna byla z mého pohledu průměrná. Slabší na počet vítězství i na starty v dostizích první kategorie. Na druhou stranu, jezdil jsem Grupu 1 a vyhrál jsem i v Paříži, což se mi už možná v životě podruhé nepovede. Jinak ale jak říkám, sezóna zůstala za očekáváním.

Dostihů bylo o něco méně než v předešlých letech, ale zase ne nijak dramaticky. Chuchli, která opět po jedenácti letech zažila povodně, nahradila jiná závodiště. Přidávaly se dostihové dny v Lysé, přidaly se i dostihy v Pardubicích a nějaké v Karlových Varech. Derby proběhlo vcelku důstojně v Mostě a myslím, že celý dostihový provoz se podařilo docela dobře skloubit.

Kdybych se měl krátce vrátit ke klasickým vítězům, zaujali mě svým způsobem všichni. Bezesporu kvalitní kobylou, poctivou, která držela formu celou sezónu a ve všech svých startech byla za peníze, je vítězka Jarní ceny klisen Nidara. Hodně třídový, což ostatně potvrdil i v zahraničí, je i premiant Velké jarní a druhý z Českého derby Talar. To Mister Aviation spíše než co jiného vytěžil v derby z příznivého průběhu dostihu. Ale tak to prostě chodí, velké dostihy jsou o štěstí a jemu přálo. Primát mezi tříletými vytrvalci potvrdil triumfem v St. Legeru Always On Sunday, zatímco Saltanat se mi líbila hlavně v Baden-Badenu, kde se dokázala prosadit nejen mezi hřebci, ale i staršími koňmi. Jejímu drážďanskému výpadku bych pak velkou váhu nepřikládal.

Jak se těším na zimu? Zimu se pokusím hlavně přežít, protože ve zdejších podmínkách je dost krutá (smích). Už teď se ale těším na další sezónu. Po minulém roce, kdy jsem v šampionátu skončil druhý a sezónu jsem si užil, jsem se na tu letošní moc těšil. Je ale pravdou, že časem se mi letos už na dostihy ani moc nechtělo a když se něco povedlo, byla to jen malá náplast. Návrat do Pegasu vidím jako návrat domů. Nemusím se nic nového učit, znám zdejší systém práce, koně. Hned první den, co jsem nastoupil, jsem fungoval bez problému jako ostatní. Ježdění pro Pegas je velká odpovědnost, o dost větší, než kdekoliv jinde. Je to jeden majitel, který vás živí.  Tak snad to klapne.

Rád bych závěrem pochválil naše dráhy. Málokdo věřil, že po povodni v červnu se bude v Chuchli ještě letos běhat. A jak to dopadlo? Dráha neměla ani jednou chybu, nebyla ani moc tvrdá, ani moc měkká. Pochválit bych ale chtěl i karlovarskou, mosteckou i dráhy provinční. Kromě Benešova, kam nejezdím, byly všechny, na kterých jsem jezdil, bezpečné a pořadatelé se v tomhle směru snažili udělat skutečně maximum. Na hodně drahách se zapracovalo, a to je určitě dobře.