Dostihy a olympiáda

Je všude. Culí se na nás z každé titulní stránky, z každého zpravodajského serveru, celodenně okupuje dva kanály veřejnoprávní televize. Nelze ji přehlédnout, ani kdybyste chtěli. Ano – řeč je o olympiádě v Soči. Ona a její aktéři se teď stávají centrem pozornosti většiny občanů tohoto státu. Včetně spousty těch, které sport jinak vlastně nezajímá. A nejednou jsou oni ti první, kdo jásají nad tím, že „máme medaili!“. A mluví o svých hrdinech – totiž sportovcích, které ještě včera ani neznali. A ze kterých se teď rázem stávají mediální hvězdy, jejichž existence zvyšuje všeobecný zájem o příslušné sportovní odvětví. Ruku na srdce, koho v Česku před pár lety zajímalo rychlobruslení? Nikoho. Vidíte ten rozdíl před Martinou a po Martině? A teď tu máme zase biatlon …

Není to samozřejmě olympiáda sama o sobě, která tyto hvězdy a pozornost vytváří. Koho by zajímal Jarda Jágr, kdybychom o něm obden nečetli či neslyšeli… Jsou to média, samozřejmě.

A jak tohle všechno souvisí s dostihy? Hodně. Tak například před pár týdny se podařil Janu Faltejskovi husarský kousek, když si připsal senzační vítězství přímo v Mekce překážkového sportu – v Cheltenhamu. Řeklo by se – zásah – konečně se dostihy objeví na titulních stránkách. Po cimrmanovsku jsem tedy prošla česká média a udělala si čárku pokaždé, když jsem narazila na zmínku o této události. A ano, hádáte správně - přátelé, ani jednou!

V porovnání s aktuální mediální masáží jménem Soči ten kontrast přímo bije do očí. Nelze si nevšimnout, jak se dostihový sport poslední dobou vytrácí ze stránek deníků i internetového zpravodajství. Nebýt taháku Velké pardubické a statečného boje týmu ČT v čele s Markem Svačinou, který (zatím!) pravidelně servíruje alespoň rychlý přehled z dostihového dění, neměl by průměrný Čech o dostizích ani potuchy.

Je to opravdu tím, že by dostihy byly tak nezajímavé? Jsou Faltejsek a spol. méně zajímavými sportovci než Sáblíková, Soukup či Pančochová? Nebo snad dostihy nemají momentálně podporu na těch správných místech, aby se o jejich aktérech více psalo a mluvilo? Toť otázka. Jedno je jasné - není divu, že se při tomto stavu věcí sponzoři přiklání k jiným, mediálně populárnějším sportům. Každý sponzor chce být viděn co možná nejvíce a pokud mu toto sponzorovaná aktivita neumožní, tak si ten sponzoring setsakra rozmyslí.

Pravdou je, že v současnosti ještě jistý mediální zájem o dostihy existuje. Co si budeme povídat, mohlo by být i hůř … Byla by tedy věčná škoda nesnažit se ho všemi silami využít, než snad nedejbože vymizí úplně.

Kateřina Jupová