Díky tomu, že můj brácha dosáhl jednoho z milníků své kariéry a také díky tomu, že jsem se nedávno stal zástupcem bílo-zelených barev stáje Rabbit Trhový Štěpánov pod vedením Petra Juránka, mě moje kamarádka požádala o malý koment.

Mám prý zhodnotit šance našich koní na skoro domácí dráze v Benešově. Začneme tím významnějším, a to Rabbit Librettistem. Pokud nám bude počasí přát a bude pršet, vidím naše šance velmi vysoko. Pokud to pilot nezkazí, myslím, že by měl skončit mezi prvními třemi koňmi. Největším naším soupeřem je podle mého mínění počasí. Protože v případě pevnější půdy by se naše šance snížily. Dále naší stáji běhá Rabbit King a „Rabbit“ Retina. Rabbit King má v každém případě svou třídu, ale v neděli to bude trochu jako ruská ruleta. Jeho nejvážnějším soupeřem je jeho psychika, a tak uvidíme, jak se vyrovná se svými démony minulosti. Každopádně jsme se snažili udělat vše pro to, aby se to tentokrát podařilo. Retina prokázala velký talent pro skákání i to, že si se svým nedělním jezdcem rozumí. Je to ale debut, tak se moc předvídat nedá, v týmu ji ovšem věříme.

Poslední otázkou bylo, jak jsem prožíval bráchovo vítězství ve Slovenském derby. Musím se přiznat, protože vím, že můj brácha patří mezi nejlepší žokeje, to pro mě až tak velké překvapení nebylo. Nejmarkantnější věcí, kterou jsem cítil bezprostředně po doběhu, byla satisfakce. Satisfakce vůči lidem, kteří o něm tvrdili, že se hodí jen k řízení traktoru, krokování chromých koní v práci nebo že v tak velké stáji, jakou Rabbit je, by měl být spíš dvojkou. Jsem rád, že tímhle úspěchem dokázal, jak moc se mýlili.