Když se v Pardubicích zrodila myšlenka na pořádání české verze „Gold Cupu“, provázelo ji na jedné straně nadšení a radost z novátorství, směřujícího dosud značně svébytné a  světu nepochopitelné české překážky k evropským trendům, na straně druhé rozpaky z jednání, které  šlo proti hlavnímu proudu  a nerespektovaly  se v něm nejlepší české skokanské tradice.  „Zelené“ steeplechase   byly u nás tehdy nazírány skrz prsty stejně, jako  jsou podobně nazírány krosy  v zemích   na západ a jih od našich hranic.  Která pozice po letech zkušeností s tímto testem  nyní, v roce 2012,  na pardubických skocích současnosti převážila?

Na první pohled  by se zdálo, že pohled skeptiků získal v dnešních reáliích jasnou nadvládu.  Zlatý pohár v pardubické  verzi  nemá osobnosti, jaké zdobí  prakticky každý ročník Velké pardubické.  Jistě,  měl ve svých dějinách  jednoho velkého hrdinu v osobě Royal Mouginse. Po jeho  nešťastném konci  další podobnou koňskou osobnost  na trati Zlatého poháru teprve čekáme,  jeho  účastníci totiž vesměs  do Zlatého poháru odskakují v rámci svých jiných, důležitějších povinností. Není divu, vždyť v Meranu  anebo dokonce ve Francii jsou podobné peníze ve hře poměrně často.  Ambice, aby se pohár stal  v první polovině  sezony jakýmsi protipólem Velké,  zůstaly i díky tomu hluboce nenaplněné a  český  „Gold Cup“  je i dnes po letech stále jen  násilně naroubovaným výhonkem  na pardubický strom obsypaný  oranicemi a pro ostatní svět prapodivnými  skoky. Výhonkem,   na který se dívá český turf spíše útrpně.

Je to škoda, protože tenhle dostih má i dnes potenciál růstu.  A to obrovského. Prozatím  sice nenaučil české příznivce skokových testů  milovat „okruhové“ překážky,  i  v tomhle ale může nastat zlom. Vždyť jak  termín, tak   trať  Zlatého poháru   přímo vybízejí k mezinárodnímu začlenění,    a  pokud má někdo zájem lákat do Česka ke startům třeba ostrovní účastniky, může uspět právě tady. Pokud by  tedy dostal  „Pohár“ řádně přidáno.  Šest set  tisíc jsou totiž u nás velké peníze,  ale deset tisíc liber vítězi  na ostrovech bude stát za dobrodružnou cestu na východ Evropy málokomu.

Jenže při pohledu zvenčí  se zdá, že  klasickou steeplechase  u nás dnes nečeká nějaký velký přísun dotačních peněz.   Doufejme však, že jeho další pořádání ani v nesnadných ekonomických dobách  nenajde svůj smutný konec.