Co? Letošní klasiky, samozřejmě. Přesněji řečeno cílovky klasik. Jen tak mimochodem si letos připsal už třetí …

Začíná to vypadat, že si z nás Jiří Chaloupka dělá srandu. Copak my diváci to přežijeme, ale co chudáci majitelé a trenéři, proboha!???  Ono by se už vůbec nebylo čemu divit, kdyby z toho někdo měl infarkt...

Největšími kandidáty jsou samozřejmě majitel a trenér Cheeky Chappieho - Jiří Posád a Radek Holčák. A to pozor - infarkt u kteréhokoli z těchto dvou (nebo nedej bože u obou) by byl velkou ztrátou pro český turf. Čili bych v tomto bodě ráda důrazně apelovala na žokeje Jiřího Chaloupku, aby si v příští klasice pořádně rozmyslel, jakou taktiku zvolí a zodpovědně přitom zvážil možné následky svého počínání. Co takhle jednou vběhnout do cílovky s jasným náskokem a ten pak navyšovat, co to půjde? Plynule a jednoznačně? Žádné poslední místo v Lahovickém oblouku, žádné objíždění zbytku pole, žádné ledabylé kličkování, žádné ležérní „to počká“. Žádné boj krk! Majitelé a trenéři koní, které Chaloupka v klasikách jezdí, by si už totiž sakra zasloužili taky jeden jednoznačný průběh dostihu!

Chaloupkova taktika může možná způsobit infarkt i sázejícím, ale ty přece riziko a napětí přímo láká –právě kvůli nim vlastně na dostihy jezdí – a proto je není třeba v nejmenším šetřit! Čili jen tak dál!

Na závěr nutno dodat jeden postřeh, získaný nejen na základě výsledků letošních klasik, ale i loňské Velké. Totiž: Holčák jako Holčák. Nejen Jiří Chaloupka, ale i Holčáci totiž mají české klasiky na háku. Lhostejno zda se jedná o Františka či Radka, otce či syna. Ať si říká kdo chce, co chce, prostě to tam je. Mohou na nás hrát tu lišáckou habaďůru a tvářit jako největší soupeři – ale pořád je to jedna rodina. Zda jsou to jenom geny, nebo spíš předané zkušenosti, to se asi nikdo z nás obyčejných smrtelníků nikdy nedozví. Každopádně to tam je. A tudíž se máme na co těšit…

Ať už fandíte komu fandíte, nad letošním St. Legerem opět nelze než smeknout a říct – dobrá práce!

Kateřina Jupová