Počasí tomu příliš nenasvědčuje, ale zima je tu. České dostihy se uložily k zimnímu odpočinku a ze svého brlohu se – doufejme –před očima té části veřejnosti, jež se o ně zajímá, vynoří na jaře roku 2015. Na rozdíl od medvědů či jiné zvěře je však nečeká klidný, ničím zlým nerušený zimní spánek, o jehož kvalitě rozhoduje jen kvalita a kvantita zásob, které si to které zviřátko nahromadilo pro tento účel v průběhu roku. Právě naopak, dostihový sport si žádné zásoby na zimu nenakřečkoval,  a zimní měsíce musí využít i na to, aby  v příštím roce „bylo z čeho“.

Z mnoha  stran se ozývají optimistické hlasy, že příští sezóna bude lepší, než ta letošní. Doufejme, že nejde o slova do větru. To, co přinesl letošní rok, ovšem nebylo špatné. Spíše poněkud rozporuplné. Na jedné straně hattricky  Orphee des Blins  a stáje Monte Negro v nejvýznamnějších českých dostizích, nevídané triumfy českých odchovanců Azteka i Love Me ve velmi silné konkurenci, a také   obhajoba  loňského vítězství  v největších italských překážkách, na straně druhé ale přišel také  ústup ze slávy, pokud jde o někdejší dominantní pozici v Česku chystaných koní v rámci měření sil uvnitř středoevropského regionu, i nenavázání na loňský hvězdný okamžik triumfu na scéně grupy 1 pro v Česku chystaného koně. 

Nad tím vším v rámci zimních měsíců nyní lze spekulovat, důkladně hledat pozitiva i negativa, analyzovat  vše analyzovatelné, a vůbec se bavit podobnými skopičinami.  Světlem na konci tunelu však pro dostihové dění u nás bude jaro – stejně jako pro toho příslovečného medvěda v brlohu.  Na závěr dne,  kdy se po prezidentovi v Česku metalo vajíčky za svou osobu doufám, že na cestě k němu nás bude doprovázet především klid a mír. A třeba nejen o vánocích…