Tisková zpráva DS Pardubice- návštěva Vl. Snitkovského

Dvojnásobný vítěz Velké pardubické Snitkovskij navštívil závodiště

 

Pardubice, 16. listopadu 2012 – Sedminásobný účastník nejtěžšího kontinentálního dostihu Velké pardubické, ruský žokej Vladislav Snitkovskij navštívil Pardubice. Vzpomněl na svá dvě vítězství ve Velké i na dobu, kdy dostihy aktivně prožíval. Dnes se věnuje drezuře.

 

Vladislav Snitkovskij se narodil v roce 1970. Ve svých čtyřiadvaceti letech poprvé vyhrál Velkou pardubickou. Podařilo se mu to v 9. října 1994 v sedle tehdy osmiletého ryzáka Erudita, kterého trénoval František Holčák. O dva roky později, 13. října 1996, svůj triumf zopakoval. Tenkrát byl jeho partnerem osmiletý valach Cipísek trenéra Josefa Váni st.

 

Vracíte se rád do Pardubic?

 

Do Pardubic se vracím vždy, když je možnost. Pocity při mém návratu jsou úžasné – ten vzduch a lidi kolem, to je perfektní. Teď jsem byl v Německu, ale tam to není. Teď tudy projíždím cestou domů do Ruska, ale musel jsem se v Pardubicích stavit a říct Taxisu ahoj. Chodil jsem vždycky po závodišti a s Taxisem mluvil jako s živým člověkem.

 

A jak vzpomínáte na Velkou pardubickou?

 

Na Velkou pardubickou vzpomínám rád, je to krásný pocit zvítězit. Všechno to mám stále v hlavě, dodneška vzpomínám. Velká pardubická je Velká pardubická, to je velký závod s nejlepšími koňmi, je to nejtěžší dostih kontinentu – co víc říct?

 

Co dělá Vladislav Snitkovskij dnes?

 

Už nejezdím steeplechase, protože to v Rusku není. Jezdím drezuru. Takový trošku klidnější sport.

 

Plánujete, že příští rok přijedete na Velkou pardubickou…toužíte znovu prožít tu atmosféru? I když jako divák?

 

Radši bych ji jezdil (smích).

 

A to už nejde?

 

Proč by to nešlo. Musel bych ale začít znovu trénovat, závodit… ale proč bych to nedal. Pepa Váňa – byl jsem se na něj včera podívat – ten je v cajku a jezdí do dneška. Podíval se na mě a řekl, že klidně můžu klidně závodit znovu. Váňovy koně jsem jezdil dvakrát nebo třikrát. Viděl jsem ale poslední Velkou pardubickou na internetu a je to úplně jiný dostih, je mnohem rychlejší. Není to žádná sranda. Dráha se mění, prší nebo neprší, musíš znát dokonale dráhu, musíš vědět jak skočit který skok, jak jít na Taxis… Člověk musí závodit, musí být v tom. Pak může jezdit Velkou pardubickou