Jaká  bude příští sezóna v českých dostizích?  Téma, na které je možná dnes ještě brzy, pokud se díváme optikou připravenosti a kvalit koní, nabídkou jezdců, anebo hrozících klimatických excesů.  Pokud se ale podíváme optikou  organizace českého turfu, zdá se být odpověď  jasná. Bude chudá. V tomto duchu se alespoň nese přípis, který mají v ruce majitelé dostihových koní a v kterém mají odpovědět na otázku, zda si pro příští rok přejí běhat o méně peněz, nebo zda  by se jim více zamlouvalo si  na přihlášky a startky více připlatit. 

Neutěšená ekonomická situace a odliv peněz z dostihů jinou variantu nepřipouští, vysvětluje se ve zdůvodnění, za jehož dikci  by se nemusel stydět  ani sekretariát Nečasovy vlády.
Soudný majitel dostihových koní přitom nemůže být nadšený ani z jedné varianty.  Ať vybere jedno nebo druhé (které variantně nechává výši startovného na pořadatelích…) ve finále to bude on, koho stejné   dostihy  jako  letos v roce budoucím budou stát více.   A to nikoli o jedno procento,   o které se opět obecně zvyšuje DPH i nemajitelům dostihových koní,  ale  o sumu vyšší.  Už dnes české poplatky v dostihovém světě patří k těm vyšším, a jako takové jsou terčem hojných kritik
Samozřejmě,  vize dostihových pořadatelů jsou pochopitelné. Pořadatelství dostihů není  u nás byznys, který by vynášel miliony a   jen největší naiva se domnívá, že  se v Česku vyskytují přebohatí sponzoři, kteří stojí frontu  na to, aby se mohli stát partnery událostí typu Deylova memoriálu.   Pochopitelné je i to, že se pořadatelé  obracejí na  majitele koní se zprostředkovanou žádostí o zvýšení jejich „spoluúčasti“ na dostihovém dění.  Nejsem si ale jistý, zda se jim před rozesláním ankety o tom, které poplatky si přejí zvýšit, povedlo vysvětlit jednu zásadní věc. Totiž tu, že  před rozesláním této ankety vyzkoušeli veškeré  možné cesty k tomu, jak provoz za stávajících podmínek zabezpečit  bez toho, že by byli opět znevýhodněni majitelé.   Pokud  totiž takové vysvětlení neproběhlo,  může si majitel dostihového koně připadat tak trochu jako dojná kráva.  A protože není přežvýkavcem, ale myslícím člověkem,  může stát nad novým dotazníkem i před  jiným, velmi nežádoucím rozhodováním. zvednou  list, v kterém nadále drží černého Petra? Má pro něj ještě smysl držet si dostihové koně?  A více než kdy jindy bude toto dilema také o tom, zda v konkrétní situaci zvítězí srdce, nebo rozum….
Petr Guth