Po prvních třech dostihových dnech tuzemské sezóny první dvě příčky rovinového šampionátu okupovaly ženy (konkrétně Sabina Mokrošová a Martina Havelková se třemi plnými zásahy), ale od bílé soboty má Lázně Poděbrady Cup 2022 nového leadra. Stal se jím Milan Zatloukal, který hned čtyři ze svých pěti brněnských startů dokázal proměnit ve vítězství. Švýcarský šampion (2016) a dlouholetý člen nejužší české žokejské špičky na začátku roku změnil působiště a jak je vidno, změna mu jde k duhu…

Váš odchod z tréninkového střediska rodiny Nieslanikových byl možná pro řadu lidí překvapením…

Tak to chodí… Prakticky ze dne na den jsem dostal výpověď a odjel do Itálie. Tam jsem přemýšlel, co dál, až přišel telefonát od Allana Petrlíka. Volal mi, jestli bych neměl zájem a nechtěl jít pracovat do Rabbitu. Že pokud to u něj zkusím, bude to dobré a něco spolu vyhrajeme. A já si řekl, že tato nabídka je přesně to, co potřebuji. Nastupoval jsem v půlce ledna, dá se tedy říct, že jsem přišel do nejhoršího, ale všechno si sedlo. Allan je pan trenér, který ví, co dělá, a umí koně perfektně menežovat. Má bohaté zkušenosti a velký cit pro koně, což ostatně platilo a platí pro celou rodinu Petrlíkových. Říká se, že práce léčí a já to mohu potvrdit. Dostal jsem se znovu do psychické pohody a i fyzicky mi zdejší množství práce moc pomáhá. 

V sobotu jste se stal nekorunovaným králem mítinku na dráze, kam mnozí přední jezdci úplně rádi nejezdí…

I já tam naposledy jezdil před šesti lety… Musím ale po pravdě říct, že dráha byla perfektně připravená – krásně rovná, dokonale upravená, všechny cesty zasypané. Myslím, že pan Vymazal se svým týmem odvedl kus dobré práce. 

Poprvé v kariéře jste během jednoho dostihového dne získal čtyři triumfy, jaký to byl pocit? 

Byla to bomba! Povedlo se téměř vše, škoda jen druhého místa s Fabrianou Third. Allanovým koním to v Brně obecně sedne, asi i proto, že zdejší dráha je svým profilem hodně podobná naší pracovní v Rabbitu. Má podobné klopené zatáčky, hodně točení.  

Každý rok Rabbit disponuje i kolekcí adeptů do klasických dostihů. Kteří letos vypadají z vašeho pohledu nejlépe? 

Myslím, že nejlépe se zatím ukazuje Zamico, který by měl v neděli běhat Memoriál profesora Michala. Je v pořádku a opravdu na něj těším. Věřím, že má na to, udělat dobrý výsledek i v kvalitní konkurenci. O den dříve nám ve Slušovicích běhá další šikovný koník – Rabbit El Kabeir. Přihlášky do klasik má i Rabbit Showcasing. Ten v práci chodil výborně, ale při svém premiérovém startu měl trochu smůlu. Uhodil se ve startovních boxech, což celý dostih poznamenalo. Nelíbilo se mu ani, jak létaly nášlapky, prostě typický vyjukaný debutant. Z klisen je asi nejlepší Fabriana Third, která je hlášená do Oaks. Distančně by to dát měla, v práci se stále zlepšuje, mohla vyhrát už teď v Brně, kdyby tolik nekoukala. Potřebuje ještě pár startů, aby mohla ukázat, co v ní skutečně je. Špatná určitě není. 

Jste jedničkou ambiciózní stáje Zdeňka Jandejska, přesto se jistě najdou i dostihy, kdy budete volný. Máte s některým z trenérů již domluvené angažmá, nebo to ponecháváte náhodě? 

Mám domluveno s Radkem Holčákem, že pokud budu volný, jedu přednostně pro něj. Radkovou jedničkou je Jaryn Šafář, já mám slíbenu pozici stájové dvojky. Pojedu tedy v případě, že bude mít více koní v jednom dostihu, nebo budou-li karlovičtí běhat na různých závodištích současně, třeba v Praze a Bratislavě. Jinak si o koně nevolám, raději pojedu třeba jen čtyřikrát za den a plně se soustředím na naše koně, s nimiž bych rád vyhrál. 

Několik let jste působil ve Švýcarsku a ve svých bývalých působištích (DS Pegas, stáj MUDr. Evy Nieslanikové) jste vcelku často s koňmi cestoval za starty do zahraničí. Jak to bude letos? 

Minulý týden jsem byl v Maďarsku a celkově se zahraničním výjezdům nevyhýbám. I s koňmi z Rabbitu už máme nějaké v plánu, protože nemají v ČR co běhat. Jde o Rabbit Red Jazze, který šel tak trochu z nouze Velkou dubnovou cenu, a pak klisnu Rabbit Breath, vítězku EJC Million. V plánu je Itálie nebo Francie, co dostane přednost, je asi otázka na pana majitele. 

Vést rovinový šampionát v jeho začátcích určitě není špatné, ale rozhodně to není váš jediný cíl pro letošní rok. Ten vypadá jak? 

Můj cíl? Co nejvíc vítězství, jezdit co nejlépe a být v pohodě. Jsem rád, že můžu pracovat pro trenéra, který svému řemeslu rozumí a má zkušenosti. Posledním takovým, u něhož jsem v ČR pracoval, byl Filip Neuberg. Práce v Rabbitu mi vyhovuje a jsem rád za to, kde jsem.