Chcete-li se stát dostihovým majitelem, musíte mít především srdce. Srdce velké, aby se vám do něj vešli všichni vaši svěřenci a také silné, aby ustálo případná zklamání. Právě takovou „výbavou“ disponuje Radek Jandásek, ředitel stáje AKRAZ, bezpečnostní agentura, jejíž barvy se na české dostihové scéně objevují osmým rokem a které bodovaly o uplynulém víkendu jak na závodišti v Pardubicích, tak i v Karlových Varech.

Radku, začněme víceméně obligátní otázkou, proč vy a koně?

Ke koním mě přivedli Ivan a Petr Rousovi. Vyrůstal jsem v tehdejším JZD Jiřice a vyrůstal jsem společně s Martinem Liškou, takže má pozdější volba trenéra, když jsem se rozhodl mít dostihové koně, byla jasná.

Letos má vaše stáj skvělou bilanci, z devíti startů jedno vítězství a sedm umístění, přičemž o úspěchy se dělí oba vaši trenéři, Martin Liška a Martina Havelková…

Proč jsem se rozhodl pro Martina, jsem již zmínil. Martinu jsme si vybrali pro její spolehlivost a umístit k ní do tréninku koně bylo velkým přáním mé partnerky.

Kolik koní aktuálně máte a jsou v plánu i nějaké další nákupy, když se tak daří?

Aktuálně máme pět koní, dva u Martiny a tři u Martina. V DARu pak máme zamluvené hříbě a opět jsme domluveni s Tomášem Jandou na nákup na dražbě Osarus (Tomáš Janda stojí za nákupem Sereny Chope, druhé z Ceny Masise – pozn. red.). Ačkoliv máme raději překážkové dostihy, kvůli Martině jsme pořídili i koně rovinové.

Patříte mezi majitele, kteří rádi vidí pod pokličku a hodně sledují koně v tréninku, nebo necháváte vše na trenérech a na jejich reportech o tom, jak koně pracují? A jaký je váš dostihový sen?

Vše je jen a jen na trenérech, to oni vše řeší. Sen? Když nastoupil Martin Liška do učení, prohlásil, že jednou vyhraje Velkou pardubickou. A já mu na to odpověděl: „Proč ne, ale na mém koni.“No, a když se nám začala firma slušně rozjíždět, začali jsme společně na tomto snu pracovat.

Kromě tuzemských úspěchů často majitele lákají i vavříny zahraniční, sníte i o výjezdech za hranice?

Rádi bychom byli vidět především doma, přece jen podnikáme na našem území a tohle je pro nás perfektní reklama. Samozřejmě, pokud budeme mít koně, kteří by mohli uspět i jinde, tak to asi zkusíme.

Od kterého svého reprezentanta si nejvíce slibujete? A jak vznikla barevná kombinace vašeho dresu?

Koně máme vcelku vyrovnané, ale je pravda, že zatím trochu vyčnívá Precious Rock. Kombinace barev našeho dresu vychází z barev loga naší bezpečnostní agentury Akraz.

V dostihovém prostředí se pohybujete už několik let, a proto již jistě máte v merku něco, co vám v českém dostihovém sportu chybí a v čem jsou jeho největší nedostatky…

Mrzí nás především, že v tomto sportu nejsou sponzoři, kteří by byli ochotni dát více peněz. Nedostatků je spousta, ale nám je nepřísluší řešit nebo komentovat, od toho máme Jockey Club jako dostihovou autoritu. V poslední době bych ale moc rád vyzvedl vynikající práci pana Josefa Vymazala ze závodiště v Brně. Bez něj by to nešlo na Moravě vůbec dělat.

Jste ředitelem bezpečnostní agentury, která se stala mimo jiné i partnerem oblíbené Ponyligy. Jak těžké je v dnešní době získat spolehlivé pracovníky a kolik jich takto zaměstnáváte?

Personální obsazení je v dnešní době složité. Lidem se nechce pracovat, a to myslím platí ve všech oborech. Jinak provoz agentury není nic složitého, když pracujete s lidmi, kterým věříte, a oni věří vám.  V provozu mám tři manažery, kteří řídí cca 100 lidí. O chod se staráme s partnerkou, ona vyřizuje papíry, já se starám o provoz a obchod.

Baví vás koně a dostihový sport, čím ještě naplňujete svůj volný čas?

Jezdíme na motorkách a celkově jsme na zvířata, takže koně a psi, to je naše největší láska. 

foto: Pavla Pechmanová, archiv závodiště Pardubice a archiv Radka Jandáska