Dostihový svět a konkrétně Chuchli poznala hned z několika úhlů pohledu. Nejprve jako majitelka koně, na němž rehabilitovala po vážné zdravotní indispozici, poté v roli učedníka jezdeckého řemesla a následně jako pomocná startérka a mistrová na zdejší střední škole. Osm let v Chuchli nebyla, za tu dobu se mnohé změnilo a změnila se i ona, i když ne od základů. Jejím druhým domovem se stal cirkus, místo, které jí dalo svobodu a otevřelo nové možnosti, jak se realizovat, a to nejen při práci se zvířaty, ale především na poli hudebním, o čemž se budou moci přesvědčit návštěvníci dostihů již tuto sobotu…

HB, jaké to pro tebe bude vrátit se „na místo činu“ v úplně jiné roli? 

Lehce zvláštní, ale pořád se v Chuchli cítím tak nějak doma. Pravděpodobně budu nervózní, protože lidé, kteří mě znali dřív, mě uvidí v úplně jiné roli a na jiné životní cestě. Zároveň se ale moc těším, že potkám přátele z „dávných let“. Když jsem bývala v Chuchli, byli pro mě důležití koně a ne hudba, teď je to naopak, i když koně a zvířata mám samozřejmě ráda dál…

Jak vzpomínáš na roky strávené v Chuchli?

Vzpomínám určitě ráda, byly to skvělé časy. Jak už bylo zmíněno výše, byla jsem tu coby majitel, učedník, jezdec, pomocný startér i mistrová na učňáku. Byli tu lidi, kteří mě toho hodně naučili jako třeba pan Šusta, Pechát, Kotouč či Marcela Sýkorová. No měla jsem tu koně, který se mnou chodil do školy a později do práce. Určitě si ještě někdo vzpomene na dámu v oranžovém - klisnu Odravu, které je už 26 let. Další etapou pak byla malá Bára (dnes již dospělá slečna) a poník Falko. Nakonec přišlo období plné intrik a odchod za svobodou…

Za svobodou na koncertní pódia…

Když jsem odešla, jak říkám, do „koňského důchodu“, vrátila jsem se k zálibě, která koním předcházela, a tou byla muzika. Jediný rozdíl byl v tom, že místo kytary, jsem kvůli zdravotním problémům začala hrát na bicí. Jako kapela jsme odjeli francouzské turné a pak na pár let muzicírování před publikem uspali. V roce 2019 však přišla nabídka, která nám úplně obrátila život naruby – odehráli jsme jeden koncert a od té doby jsme se prakticky nezastavili. Po obnovení činnosti kromě mého manžela Michala “Micvala” Beldy s námi zůstal i Karel “Charles” Valtr, který byl původně angažován jen jako záskok pro Francii. V této sestavě jako Comedy& Beat fungujeme už nějakou dobu a jsme spokojení.

Hráli jste všude možně – na festivalech, v barech, klubech, pod širým nebem. Jak jste se dostali až pod cirkusové šapitó?

Měli jsme tehdy domluvené promo focení v Cirkuse King a bylo to moc fajn. A mě brnklo do hlavy takové to: „Uf, tady jsem doma.“ Když jsme pak byli pozvání na křest lvíčat, zahráli jsme premiérově pod šapitó, což mělo úspěch. A tak nás principál Bob Navrátil oslovil a bylo hotovo. Hned na první dobrou jsme si všichni hodně sedli a v současnosti jsme jedinou živou kapelou hrající v cirkuse v celé České republice.

Co vám prostředí, v němž se nyní pohybujete, dalo do života?

Co nám dalo? Svobodu, druhý domov, svět přímých pracovitých lidí, kteří mají úplně jiné životní hodnoty a vykonávají práci, jež má dynamiku. Cirkus nám dal také možnost učit se a dostat se ke zvířatům, ke kterým se běžný člověk nedostane. Díky tomu třeba už teď vím, že neexistuje krásnější kotě než lvíče. Protože se dostaneme ke zvířatům opravdu blízko, vidíme, jak pracují, jak vnímají i jaká jsou. Rodina Navrátilových, kam jsme zapadli, funguje úžasně. Nezuří tu konkurenční boj, ale každý dělá to, co umí nejlíp.

Pokud se nemýlím, tak kromě hraní, vystupujete už i v různých cirkusových číslech. Jak k tomu došlo?

Jednoduše, když nebyli lidi, principál rozhodl. HB to umí s koňmi, vezme si tedy poníka a šup s ní do manéže. A poníkem to samozřejmě neskončilo, mou aktuální partnerkou je lama jménem Chanel. Ale i ostatní členové kapely by mohli vyprávět, třeba Charles, na kterého při hraní na baskytaru létaly nože. Cirkus je zkrátka živý útvar a důležitý je každý člen týmu.

Tvou minulostí jsou dostihy a současností cirkus, mají tyto dvě zdánlivě odlišné disciplíny něco společného?

To je panečku otázka – myslím, že společného mají možná víc, než by člověk čekal. Obojí se odehrává v uzavřeném prostoru; obě disciplíny spojuje kritika laické veřejnosti v souvislosti se zacházením se zvířaty zejména ve spojení s bičem; žokejové mají dresy, my kostýmy; koně obou skupin hodně cestují, mají svůj přesný tréninkový plán, připravují se na konkrétní dostih nebo představení, vydělávají si, mají zimní pauzu, své fanoušky i odpůrce.

Odpůrce, kteří se u vás ale mohou na vlastní oči přesvědčit, jak to funguje za oponou…

U nás v cirkuse jsem takový specialista na bojovníky za práva zvířat. Každý, kdo mě osloví, dostane montérky a může vidět, jak skutečně vypadá práce v cirkuse, aby si udělal vlastní názor. Komu toto nestačí, může absolvovat komentovanou ukázku, které děláme zpravidla v zimě. A víte, co pak bývá nejvtipnější? Když pak kůň těmto odpůrcům předvede své číslo ve volnosti, bez udidla a postroje a jim je to málo, protože ho chtějí vidět v plné parádě – tedy s postroji, barevnou dečkou, bandážemi a třeba i chocholem na hlavě...

Cirkus je vaší velkou láskou, ale nehrajete pouze zde, váš koncertní program je nabitý a úspěchy s vlastními písničkami sbíráte i jinde…

Třikrát jsme vyhráli folkové stupně Country rádia a pak nějaké další soutěže a hitparády. Vloni jsme byli mezi finalisty festivalu E-emoce 2022 a letos jsme byli vybráni do soutěžních přehlídek Toyota Beat Fest 2023 a Tulifest 2023. Cirkus nás naučil zahrát všechno, být pružnými a žít muzikou.

A o tom, že muzikou skutečně žijete, se mohou přesvědčit dostihoví příznivci již tuto sobotu, tj. 23. září ve Velké Chuchli, kde vystoupíte v rámci doprovodného programu pro děti. Na co se můžeme těšit?

Na takový mix od každého trochu – budeme hrát písničky pro děti, některé i s koňskou tématikou a samozřejmě i něco rockového. Budou bublinky, točení talířů, malá bubenická školička a možná přijde i klaun…

Pestrý program, který, myslím, určitě zaujme svou originalitou, pro vás jako kapelu tolik pověstnou. Kde vás vaši fanoušci mohou vidět kromě Chuchle v nejbližší době?

Na svatého Václava vystoupíme s dětskou show na Černém Mostě. No a pak budeme jezdit s Cirkusem King – čeká nás Liberec, Mimoň, Česká Lípa a sezónu zakončíme v Mladé Boleslavi. Pak už jen nějaké koncerty a vánoční večírky, protože máme v repertoáru i speciální vánoční program.

To, co děláte, děláte s láskou a plným nasazením, čehož jsem byla svědkem při vašem živém vystoupení v rámci letního minifestivalu v Klubu Kolobrnda v Káraném. Co vás na tomto způsobu života baví?

Pořád jsme akční, na cestě, hrajeme, nahráváme, stavíme aparaturu a bouráme. Všechno je za pochodu, přes zimu nahráváme a zkoušíme. Jsme prostě Comedy. 

foto: archiv Heleny HB Burcal, Cirkusu King a kapely Comedy& Beat