Své svěřence znají jako nikdo jiný, umí odhadnout, kdy se cítí dobře a kdy jim naopak něco schází. Právě tato schopnost je základním rysem dobrých ošetřovatelů. Jedním z nich je bezpochyby i František Plšek mladší. Muž, jehož jméno mnohým až tolik neřekne, ale tvář si zřejmě vybaví bez sebemenších problémů z dekorování vítězů loňské Velké pardubické, kterou si premiérově užil v roli ošetřovatele a vodiče premianta Mr Spexe…

Rok se s rokem sešel a před námi je opět víkend Velké pardubické, jak se cítí loňský premiant?

Po poslední práci, kterou šel moc dobře a dobře ji i strávil, vypadá, jako by se osvobodil a už si tu zase vykračuje pyšně jako páv.

Takže vše vypadá v pořádku. Jak letos probíhala příprava obhájce triumfu v nejtěžším a také nejsledovanějším překážkovém dostihu roku?

Příprava letos neprobíhala úplně podle našich představ, na jaře měl zranění kopyta, museli jsme tedy hodně improvizovat a přizpůsobovat zátěž jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu. Po poslední práci ale vypadá opravdu dobře. Je na něm vidět, že si uvědomuje, že už to není sranda, jako na jaře, ale že Den D se blíží.

Forma svěřenců Luboše Urbánka jde s podzimem prudce vzhůru stejně jako v loňském roce, o čemž svědčí i sedm vítězství na různých drahách během září. Na víkend se, předpokládám, tedy těšíte…

Já sám za sebe mohu říct, že zatím to moc neřeším, protože v sobotu jezdím.

Po téměř dvouleté pauze jste tedy „oprášil dostihové sedlo“, co bylo na návratu nejtěžší?

Určitě shodit váhu, protože jsem měl dvacet kilogramů navíc. Začal jsem sportovat, přestal pít alkohol, což v mém případě hodně pomohlo. Z jídelníčku jsem vyřadil mastné, jím víc zeleniny, po večerech chodím běhat a do sauny.

Dvacet kilo není zrovna málo, klobouk dolů. Máte asi opravdu pevnou vůli…

Mám motivaci. Běhám prakticky každý den a mám už i svůj okruh, který shodou okolností měří 6 900 metrů, jako Velká pardubická. Když je hodně ošklivo, neválím se doma, ale chodím běhat do haly. Letos jsem začal znovu jezdit, tak nějak na zkoušku, ale neměl jsem štěstí na koně. Ověřil jsem si jen, zda to půjde, a ono jo! Letošní sezónu už nějak dojezdím a tu příští bych rád rozjel pořádně už na jaře.

Vy máte motivaci a motivaci má samozřejmě i celý tým Lokotransu, který s napětím očekává nedělní vrchol…

Hlavní naší starostí teď je, aby zůstal Špek zdravý a nic se na poslední chvíli nepřihodilo. Vidím, že se cítí dobře, aby mohl ukázat, co umí. A víte, kdy si oddechnu? Až ho budu v neděli ráno nakládat a bude všechno, tak jak má být.

V sedle Mr Spexe se poprvé představí jezdec pocházející z britských ostrovů Patrick Mullins…

Je to kvalitní jezdec, což potvrzoval už doma v Irsku. Myslím, že změna jezdce nebude Špekovi vadit, hlavně aby měli v dostihu štěstí a dostali se v pořádku do cíle, ideálně co nejlíp.

Jak se říká, s jídlem roste chuť, očekává se v týmu obhajoba loňského triumfu, nebo jde spíš o zbožné přání?

Je to o štěstí. Jsou tam moc dobří koně, myslím, že dva hlavní favorité jsou jasní – to je Argano a Sacamiro. V obhajobu spíš než věříme, moc si ji všichni přejeme. Myslím, že když nás štěstí neopustí, můžeme se o vítězství poprat.

foto: Tereza Kučerová a archiv Františka Plška mladšího