Na dostihových oválech ji můžeme vídat sedmou sezónu. Po pěti letech, kdy se v sedle objevovala sporadicky, se počínaje loňským rokem počet jejích startů zmnohonásobil. Více příležitostí nese své ovoce, a tak mohla v neděli 22. září v Bratislavě prostřednictvím koní v tréninku Michala Kalčíka slavit první kariérní double. Matfyzačka Eva Buriánková, jejímž druhým domovem je chuchelská stáj Jiřího Chaloupky, kde se připravuje i její stálý partner devítiletý valach Sagar.

Evi, v neděli jsi poprvé v kariéře vyhrála dva dostihy za jedno odpoledne, jaké to bylo?

Bylo to samozřejmě fajn. V Bratislavě se mi daří a moji koně měli dobré šance, takže jsem tam pro úspěch jela. Nicméně jsou to dostihy a stát se může ledacos, což se i potvrdilo.

Povídej…

V dostihu, kde jsem jezdila Sorbeta, měl jezdec na horkém favoritovi smůlu, když absolvoval polovinu dostihu bez třmenů, z čehož jsme nakonec těžili. Jinak by byl asi těžko k poražení. Godenzo byl papírově větší šance, což potvrdil. Zkrátka všechno ten den vyšlo.

Kromě svěřenců Jiřího Chaloupky se pravidelně objevuješ také v sedle zástupců stáje Elpeto. Jak k této spolupráci došlo a kterého z jejich koní jezdíš nejraději?

Se stájí Elpeto jsme měli první společný počin vloni v září, kdy jsme se s Diamontem v celkem slušně obsazeném dostihu dobře umístili, na což jsme podobným způsobem letos v létě navázali s Old School. S výsledkem byli všichni spokojeni a díky tomu jsme pak dostala další šance. S celým týmem kolem této stáje jsme přátelé, vídáme se každý den ráno v Chuchli, a když je třeba, ráda přijdu jezdit nebo jen pokecat. Nejraději jezdím Old School, která ještě nemá tolik startů a z každého je tedy ještě nadšená. Baví mě sledovat její progres.

Tvým „osobákem“, což téměř všichni ví, je však devítiletý Sagar. Jak bys zhodnotila vaši letošní společnou sezónu?

Sagar nemá tak dobrou sezónu jako loni, ale to se dalo asi čekat. Nicméně zas tak špatné to taky není. Jen poslední start nám vůbec nevyšel. Léto měl spíš volnější a nejspíš z toho trochu vypadl. Uvidíme při dalším startu, jak mu to půjde, jeho forma a nálada se těžko odhaduje. Pokud letos ještě něco předvede, zůstane v tréninku i pro příští sezónu. Nevadí mi, že už nestačí na jedničky, když ho závodění bude stále bavit, budeme spokojeni ve trojkách.

Zhodnotili jsme Sagarovu sezónu a co ta tvá? Co se povedlo a jak jsi spokojená? Co bys ráda stihla ještě do konce sezóny?

Se sezónou jsem v zásadě spokojená, něco se povedlo. Jsem samozřejmě ráda za double z Bratislavy, trenér Kalčík mi občas šance dával, tak mám radost, že jsem to takto mohla vrátit. Podobně jsem ráda za spolupráci se stájí Elpeto, která mě hodně podporuje a také mě těší výsledky s Lady Sophií pro rodinnou stáj trenéra Vašiny. Nejvíc mě mrzí okurková sezóna celé naší stáje u Jirky Chaloupky. Nevyšlo nám skoro nic, tak snad se z toho vylížeme. Co se týče ambicí pro zbytek sezóny, přála bych si vyhrát dostih pro zmíněnou stáj Elpeto, která zatím na první vítězství čeká a už by si ho zasloužila. Ráda bych také, aby se Sagar ještě chytil.

Letošní sezóna se pomalu a jistě blíží ke svému konci – jaký je tvůj tip na vítěze mezi rovinovými profesionály a koho ty osobně považuješ za objev roku?

Martina Havelková to má dobře rozjeté, ale ještě se to může zdramatizovat. Sama jsem zvědavá, jak to dopadne. Objev roku? Sofie Kvízová o sobě dala letos hodně vědět a možným objevem do budoucna může být Vanesa Csernák, která má sice jen pár startů, ale i tak mě zaujala.

foto: Pavla Pechmanová a Petr Guth