Za 18 sezón absolvoval více než 550 startů a dosáhl 59 vítězství. Celkem šestkrát se radoval ze šampionského titulu mezi tuzemskými amatéry a několik let také úspěšně reprezentoval Českou republiku v mezinárodních dostizích Fegentri. Jindřich Fabris, dlouhodobě jeden z našich nejaktivnějších a také nejlepších amatérských jezdců, který se letos rozhodl pověsit „rajtky na hřebík“ aby se věnoval rodině a dostihy si po letech mohl užívat jen v roli diváka.

Jindro, co tě přivedlo k rozhodnutí ukončit jezdeckou kariéru? Nebude ti ježdění chybět?

O ukončení kariéry jsem uvažoval delší dobu a už před začátkem sezony 2024 jsem věděl, že bude poslední. Bylo to především kvůli shazování váhy, které při mé výšce bylo stále těžší a také při minimální hmotnosti kolem 60kg se již nenabízelo tolik jezdeckých příležitostí. Když jsem v roce 2007 odjel první dostih, tak by mě ani nenapadlo, že budu jezdit tak dlouho. Jestli mi bude ježdění dostihů chybět, nedokážu teď říct.

Protože celá vaše rodina se v dostihových kruzích pohybuje, předpokládám, že i ty zůstaneš v tomto ranku aktivním...

Určitě. Už nějaký čas se aktivně podílím, ve svém volném čase, na organizaci amatérských dostihů nebo Fegentri dostihů v ČR. Nyní bych se ale raději věnoval synovi. Dostihy si chci užívat jako divák, ale v tréninku jezdím pořád dál, jak u Jirky Chaloupky, tak u Michala Kalčíka.

V září se ti narodil syn Denis. Jak jeho příchod změnil tvůj život? A co bys říkal tomu, kdyby se jednou chtěl věnovat dostihovému sportu? 

Díky Denisovi jsem přehodnotil své životní priority. Do dostihů ho rozhodně nutit nebudu, ale samozřejmě budu rád, když bude dělat nějaký sport. Nejraději bych ho viděl na fotbale v tom nejkrásnějším sešívaném dresu s hvězdou na srdci, ale na to je ještě dost času.

Tvé působení u koní je všeobecně známé. Málokdo ale ví, jaké je tvé civilní povolání a čím se bavíš ve volném čase…

Od roku 2018 dělám v kanceláři. To je pro mě ideální kombinace. U koní člověk dělá fyzicky a je dobré kompenzovat to následně u počítače, kde se musí zase víc přemýšlet. A co rád dělám ve volném čase? No rád si zahraju fotbal a obecně mám rád jakýkoliv sport.

Jak bys zhodnotil svou poslední jezdeckou sezónu, co bylo pro tebe jejím nejsilnějším momentem?

Poslední sezóna byla na počet startů trochu slabší, ale bylo to i tím, že jsem přes léto některá rita odmítal, abych byl nablízku ženě, která byla na rizikovém těhotenství. Jinak dobrá byla Letní moravská míle a vítězství s Rabbit Coulsty.

Na závěr nesmíme opomenout tvé působení v seriálu mezinárodních amatérských dostihů Fegentri. Kolik let jsi je jezdil a na které vítězství, závodiště a kolegy vzpomínáš nejraději a proč?

Dostihy Fegentri jsem jezdil od roku 2014 do roku 2017. Nejvíce pro mě znamená vítězství v Laurel Parku v USA, ale rád vzpomínám i na vítězství v Ománu nebo ve Svatém Mořici. Především díky Fegentri jsem mohl jezdit dostihy v šestnácti státech a v osmi z nich vyhrát. Což myslím není na amatéra zas až tak špatný. Jinak mi Fegentri dalo mnoho přátel a nespočet vzpomínek a zážitků.

foto: Pavla Pechmanová a archiv Jindřicha Fabrise