Za pětadvacet sezón, co jezdí, získal celkem 751 vítězství ve 13 zemích světa. Do soubojů jde vždy na sto procent a nerad prohrává. Profesionál každým coulem, jehož jezdecké umění lze obdivovat stejně jako skutečnost, že ačkoliv se stal mezinárodní hvězdou, zůstal skromným milým klukem, s nímž si kdykoliv rádi popovídáte...

Tomí, v rámci českého derby-dne jsi s Jawwalem a Charpentierem slavil vítězství ve dvou prestižních testech – ve Sprinterské ceně a Tattersalls Mile. Jak vidíš jejich šance ve slovenských ekvivalentech na zcela odlišné dráze?

Jawwal a Charpentier jsou velmi dobří koně, kteří posledně předvedli výbornou formu. Jawwal se svým "rychlým projevem" by si měl s bratislavskou dráhou poradit dobře a Charpentier, to je profesor. Když bude mít chuť a slušný průběh dostihu, může uspět také, i když Chuchle je pro něj asi o mnoho pohodlnější.

Ve Slovenském derby budeš v sedle favoritky Lady...

Lada je klisna, u které máte jistotu, že nechá na dráze všechno. V Praze šla dokola poprvé a možná ji ta zkušenost malinko chyběla. Nemyslím si, že by pro ni Bratislava měla být lepší než Praha, ale doufám, že v Českém derby nasbírala zkušenosti, které dokážeme na Slovensku patřičně zúročit. Roli favoritů bereme a myslím, že jsme favority oprávněně. Nicméně v Derby je vaším soupeřem úplně každý, nikoho nelze podcenit.

Máme za sebou první polovinu tuzemské sezóny, jak ji hodnotíš? Co tě potěšilo a co třeba trochu mrzí?

Letošní sezónu prožívám v poklidu. Zima mě stála spoustu sil a tak jezdím velmi málo. Nejvíc mě potěšila vítězství v podání Jawwala a Charpentiera při českém derby-dnu a zároveň mě trochu mrzelo samotné Derby, to už je ale za námi.

Začínají prázdniny, kdy pravidelně s rodinou vyrážíš na roadtrip napříč různými zeměmi. Bude to tak i letos?

Dovolenou máme naplánovanou na celý srpen a rádi bychom projeli Itálii křížem krážem a ještě trochu Moravu. Na konci července pak máme s klukama žokejskýma třídenní pánskou jízdu u mě na chaloupce. Koná se už třetím rokem a já doufám, že tahle tradice nám vydrží co nejdéle. Pravidelně se jí účastní Ondra Velek, Václav Janáček, Jan Verner a Pavel Živec, ale občas se u nás otočí i jiní...

Už několik let odjíždíš po sezóně do Kataru, kde se ti tradičně daří...

Do Kataru se samozřejmě chystám i letos, myslím, že právě na působení tam je asi postavený zbytek mé kariéry. Tipuji, že až pro mě Katar skončí, pověsím na hřebík i svou žokejskou profesi. Nicméně právě tam mám dobré zázemí a spoustu lidí, kteří mě podporují a dávají mi dobré koně, takže jsem spokojený.

Každý, kdo tě trochu zná ví, že jsi nejen zdatný kutil, který si na chaloupce dokáže leccos opravit či zhotovit, ale tvým velkým koníčkem je i rybaření. Stíháš se rybaření věnovat a jakým největším úlovkem se můžeš letos pochlubit?

Na ryby chodím letos méně, nicméně osmkrát jsem na chatě byl a nějaké ty ryby na Sázavě chytil. Chytil a pak pustil zpět, jak to dělávám. Za dva týdny jedu s bráchou a jeho dvěma bratry na tři dny, tak snad něco hezkého podaří. Nejdůležitější je ovšem, že se "slezeme" jako rodina.