Je kreativní, od přírody pracovitá, má šikovné ruce a odvahu realizovat i velmi ambiciózní nápady. Asi i proto před několika lety rozjela výrobu oplétaných čelenek a postrojů, což mělo takový úspěch, že nyní přichází s novinkou, která, jak věřím, osloví minimálně stějně početnou skupinu lidí od koní. Máte doma jezdecké vybavení, které už má své nejlepší roky za sebou, a přesto se s ním nechcete rozloučit? Nemusíte. Repasovací dílna Lídy Mrázkové nabízí řešení a nemá zábrany...

Repasování, kouzlo, kdy ze starého se stává "nové". Jak jsi přišla na myšlenku začít repasovat sedla a ostatní jezdecké příslušenství?

Za tu dobu, co se sedlařinou živím, jsem v šatnách žokejů viděla mraky sedel, která by si už „nový kabát“ zasloužila. A vždycky mi přišlo líto, když se vyřazovala, přestože konstrukce byly v pořádku. Právě tady se zrodila myšlenka je repasovat. A jak víš, a to stále platí, mám ráda výzvy a repasy výzva určitě jsou. Sedla jsou různých značek a každé je šité jinak. Musím říct, že evropští sedláři jsou opravdu precizní a do některých sedel se vůbec nedá dostat.

Sedlařině se intenzivně věnuješ už třetím rokem. Absolvovala jsi nějaký sedlářský kurz nebo vycházíš ze své praxe a jedeš tzv. na instinkt?

Jsem samouk. V České republice totiž není kurz, který by mě naučil to, co potřebuji. Kdybych nad kurzem uvažovala, volila bych určitě nějaký v Anglii, protože tam jsou opravdoví mistři sedláři. Nicméně to neznamená, že moje výroba probíhá jen tak ledabyle. Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem našla materiály pro výrobu, splňující náročná kritéria pro tento sport, a dodavatele, díky kterým mohu nabízet výrobky v top kvalitě.

Máš někoho, kdo tvé výrobky testuje v praxi předtím, než jdou na trh?

Ano, spolupracuji s různými trenéry a jsem vděčná za jejich zpětnou vazbu. Jen testování v náročných podmínkách totiž ukáže, jestli produkt  splňuje požadavky. Pokud ne, dále ho společně ladíme a když neprojde ani po úpravě, je vyřazen. Někdy mě to mrzí, zvláště když je produkt krásný a vypadá dokonale, ale chci nabízet hlavně funkční a potřebné vybavení. Pokud je i krásné, je to jen plus.

Hned na začátku jsme zmínily sedla. Kolik sedel už jsi repasovala a s jakým nejčastějším problémem se setkáváš? Co nejčastěji opravuješ?

To už si přesně nepamatuji, musela bych přemýšlet, ale jedno mi tedy utkvělo v hlavě.Vlastně to byl můj první dodělaný repas (mám jich tu pár rozdělaných, které dělám ve volných chvílích, ale ty teď jaksi nejsou). Utržená bočnice, práce přes víkend, z materiálu, který jsem měla doma a povedlo se. Shodou okolností nejčastěji opravuji právě sedla. Měním zápinky a řeším kosmetické vady. To mě opravdu baví. Kolikrát pak sedlo vypadá jako nové a já mám z toho upřímnou radost. A když ji mají i zákazníci, je to pro mě největší odměna.

Jaký čas ti průměrně zabere větší oprava sedla a za jak dlouho stihneš opravit menší vady?

To záleží na okolnostech a dostupnosti materiálu. Na menší opravy jako jsou výměny zápinek a kosmetické vady mám materiál v dílně, takže se jedná většinou jen o pár hodin. Na větší opravy potřebuji času více. Např. u prasklé kostry řešíme případnou opravu nebo výměnu. Tam už čekáme na dodání a čas se samozřejmě prodlužuje.

Myslím, že práce pro jednoho je až až... Uvítala bys pomocníka a pokud ano, co ideálně by měl umět?

Chybí mi minimálně jedny ruce, ale najít člověka, který pro to bude stejně zapálený jako já, je hodně složité. Dávám do toho srdíčko, neberu to tak, že si to odmakám a jdu domů. Kolikrát jsem v dílně i přes noc, když se od něčeho nemůžu odtrhnout – to mě potom mají doma rádi...

Pro představu, kde se nachází tvé království – tvá dílna?

Dílnu mám na Benešovsku, což si myslím, že je velmi strategické místo. Shodou okolností se ve vedlejší vesnici nachází Koňská prádelna, se kterou jsem od ledna navázala spolupráci, a kterou si moji klienti vychvalují. Když mi pošlou deky na opravu, tak jim je v případě zájmu nechám vyprat a mají to 2 v 1.

Kromě repasování řadu výrobků zhotovuješ sama, tzv. od píky.  Kde bereš inspiraci?

Inspirují mě sami zákazníci svými potřebami. Obrovskou výhodu vidím v tom, že výstroj přímo vyrábím a tím dokáži klientům ve většině případů vyhovět. Často slýchávám: "Jo je to dobrý, ale..."; nebo "Kdysi jsem si pořídil tohle, ale už to nemůžu sehnat, už se to nevyrábí...". Právě tohle jsou pro mě momenty, kdy se pouštím do výroby, dávám výstroji nový život a vím, že o ni bude zájem.

Zaměřuješ se na klienty pouze z dostihového prostředí, nebo se svou prací snažíš oslovit koňáky obecně?

Obracejí se na mě koňáci obecně, ale většina klientů je z dostihového prostředí, protože se známe. Klienti mimo „naše“ prostředí se na mě obracejí většinou s nějakou perličkou a já většinou řeknu ano, protože i já sama chci vědět, jestli se to povede. Z tohoto pohledu jsou zatím mojí topkou sluneční brýle/maska pro koně. Jinak shodou okolností dnes spatřil světlo světa můj další (po registrované značce, rekonstrukci a otevření dílny) splněný sen, kterým je e-shop: Mrazek Saddlery. Věřím, že tímto otevřu svoji nabídku širšímu okolí a každý si tam najde to své, případně mne může kontaktovat se svojí dokonalou představou, kterou mu budu moci proměnit v realitu.

Současným trendem je, že e-shopy kromě vlastních výrobků nabízejí i cizí produkci. Jak to bude v tvém případě?

Ne, ná mém e-shopu najdou zákazníci pouze produkty, které vznikají v mé dílně, pod mýma rukama. Jediné, co nakupuji, je materiál a komponenty pro to, aby byla výstroj kompletní. Překupovaných produktů je dnes mnoho, dalo by se říct, že je to lehčí forma prodeje, ale já se vydala jinou cestou. Tou, kde vidíš, jak produkt vzniká od obrovského kusu kůže až po finální výrobek. Je to sice náročné, ale je to pecka. Ani nevíš, jakou mám radost, když vidím mé produkty v procesu – v dostizích, v tréninku... Jak jsou mí zákazníci spokojení, vracejí se, případně dávají zpětnou vazbu. Těší mě, že si uvědomují, co je za tím práce a dávají přednost české výrobě, i když je mnohdy cena vyšší než produktů vyráběných ve východních zemích. Nemám ráda, když to zákazníci srovnávají, ale chápu je. Byla jsem též kdysi „pouze“ zákazník a koukala spíš na cenu, než na původ, hlavně,že to jelo.

Líbí se mi tvá upřímnost i zaujetí. V čem jsou tvé výrobky jiné a co všechno tvůj e-shop aktuálně nabízí?

Jak jsem již zmínila, tím, že produkty vyrábím a naslouchám potřebám, doufám, že jsme společně s klienty dokázali vytvořit produkty, které sedí a fungují, případně jdou dál přizpůsobit i jiným potřebám. To je i  jeden z důvodů, proč nejsou mé produkty skladem, tím druhým pak je, že do zásoby zatím vyrábět nestíhám.Například dostihové komplety nabízím až ve 420 možných provedeních,což je absolutně šílené číslo...

To tedy klobouk dolů. Svou produkci ladíš ve velké míře podle přání zákazníků, je ale něco, co vyrábět nikdy nebudeš, i kdyby byla poptávka?

Na sociálních sítích mám rubriku „Ne, nebudu to dělat“. Tam mám produkty, které jsem vyrábět nechtěla, ale po naléhání zákazníků, jsem nakonec ze svého rozhodnutí ustoupila. Na e-shopu je už nyní spousta produktů, ale přibudou další, které buď ještě nespatřily světlo světa nebo nebyly otestovány. Aspoň se je na co těšit.

Práce je pro tebe zároveň živobytím i zábavou, stále to platí?

Ano, stále to platí. Upřímně, kdyby mě to nebavilo, tak to nedělám. Je nesmírnou výhodou, když je práce koníčkem, protože vlastně nepracujete, ale bavíte se... Ale to asi nemusím zmiňovat, protože to tak má každý koňák, bez toho, aniž by člověka práce bavila, nejde koňařina dělat.

To máš pravdu, á propos, jak je to s oplétanými čelenkami a postroji? Já mám pocit, že stále frčí, a to prostřednictvím českých koní, jak na tuzemských tak zahraničních drahách...

Nechci říct, že jsou oplétané čelenky na ústupu, ale spíš už jsem „nakrmila“ trh.  Občas se sice najde někdo nový, ale většinou teď přeplétám staré oplety, aby byly stáje nachystané na novou sezonu.

Jak se těšíš na tuzemskou dostihovou sezónu, která odstartuje už za dva měsíce?

Těším se hodně moc, už stříhám metr. Těším se až se všichni budeme zase potkávat a hlavně až bude teplo. 

foto: archiv Lídy Mrázkové, Dubai Racing