Martin Suchánek je jedním z trenérů, kteří dokázali získat v Oaks dvě trenérská vítězství. Na první triumf dosáhl v roce 2000 prostřednictvím Habit Star, v roce 2007 se pak prosadila další jeho svěřenkyně - Mary Lou. Okolnosti těchto triumfů byly, ostatně stejně jako obě klisny, však diametrálně odlišné…

 
Zkuste zavzpomínat na obě vítězná Oaks. S jakými ambicemi nastupovaly vaše svěřenkyně na start?
Pokaždé to byla úplně jiná situace. S Habit Star jsme šli do Oaks bez jakýchkoli ambicí. Věděli jsme sice, že je to slušná kobyla, ale na dráze toho do té doby moc neukázala. Naopak Mary Lou měla před Oaks skvělé výsledky, vyhrála Zimní královnu v Bratislavě a Cenu hřebčína Napajedla – což ji pasovalo do pozice favoritky.

Jaký byl vývoj samotných dostihů?
Oba dostihy měly úplně jiný vývoj. Habit Star šla ze špice a šlapala celý dostih, Mary Lou se pohybovala v poli a dokázala z tempa v závěru ještě zrychlit.

A vaše pocity po vítězstvích?
S Habit Star to bylo takové prazvláštní vítězství. Po doběhu ji, z pro mě nepochopitelných důvodů diskvalifikovali, a na první místo přesunuli druhou v pořadí. Vyhrál jsem svou první klasiku a místo abych si to užíval, byl jsem neskutečně naštvaný… Vítězství nám vrátil až později dostihový soud, který se tím začal zabývat bez našeho podnětu a pořadí vrátil zpět, jak bylo na dráze. Po vítězství s Mary Lou se ze všeho nejdřív dostavila tak trochu úleva, že klisna dokázala ty předchozí výsledky potvrdit. Nejdřív z vás spadne ta zodpovědnost a radost se začne dostavovat až posléze …

Jak byste zpětně porovnal výkonnost obou klisen?
Určitě tam byl rozdíl ve výkonnosti. Když jsem se později díval na ty dva dostihy, viděl jsem, že tam je pět vteřin rozdíl ve vyběhnutém čase – Mary Lou byla výrazně rychlejší, šla ten dostih naprosto skvěle. A i před Oaks běhala Mary Lou určitě lépe, než Habit Star. Na druhou stranu, dalo by se říct, že Habit Star se nastartovala až v Oaks, teprve po tom vítězství v Oaks šla nahoru.

Mimo dostihovou dráhu – jak jste viděl Mary Lou a Habit Star doma v tréninku?
I pocitově to byli úplně jiní koně… Mary Lou byla pracovitá sama od sebe, měla skvělé výsledky už jako dvouletá, když vyhrála zimní královnu. Naopak Habit Star měla jako dvouletá zdravotní problémy, chrchlala, muselo se s ní pomalu a moc se od ní nečekalo.

Jako dvojnásobný trenérský vítěz Oaks máte určitě co říci k tréninku klisen. Jak byste srovnal práci s klisnami a hřebci či valachy?
Tak určitě jsou kobyly trošku specifické. Na valacha, když je problémový, můžete trošku kleknout. S kobylami musíte být opatrnější, potřebují jemnější ruku, víc klidu. Samozřejmě, jsou i kobyly, co se chovají spíš jako hřebci, ale těch je opravdu menšina.

Máte nějaký zaručený recept na vítězství v českém Oaks?
Tak na zaručené recepty já absolutně nevěřím (smích). Je to o štěstí. K vítězství potřebujete skloubit strašně moc faktorů – musíte mít dobrého koně, musí být zdravotně v pořádku a především potřebujete štěstí. Můžete plánovat cokoli, ale někdy se vám to rozpadne jako domeček z karet. Nikdy jsem to nebral jako přípravu na jeden velký dostih a po něm potopa…

A váš tip na letošní Oaks?
Tak určitě by měla být vpředu Beryaska, třídu už prokázala – byla druhá v Jarní ceně klisen, čtvrtá v derby. A potom Nidara. Tyhle dvě by měly promluvit do boje o vítězství. Kromě nich myslím ještě Saltanat, líbil se mi její souboj s Nidarou, a případně Whitney Risk.

Kateřina Jupová