Jedním z nejpřekvapenějších nedělních vítězů byla po rekordním triumfu bělouše Demon Kinga majitelka stáje Gwendy Hana Gwenda Koubová. Charismatická bruneta, která při přebírání cen doslova zářila štěstím, si užívala vítězné vavříny v roli majitelky vůbec poprvé a zřejmě ne naposledy…

Jak k vaší spolupráci s trenérem Kubem došlo?
Dlouhá léta se znám s Ivanovým strýcem, který si občas bere mou německou ohařku Cipru na hon. Před dvěma lety mi jen tak mezi řečí nabídl, abych s ní jela na dostihy. Na dostizích jsem předtím nikdy nebyla a koním jsem nerozuměla. Atmosféra a takové to „hemžení“ kolem se mi ale moc zalíbilo. Následně jsme si byli představeni s Ivanem a od prvního okamžiku mezi námi vznikly velké sympatie. Na dalších dostizích jsme lehce popili a já neprozřetelně prohlásila, že bych chtěla svého koně. No a druhý den mi Ivča zavolal, že se prodává zajímavý bělouš Demon King.

Co bylo dál?
Vytiskla jsem si jeho fotografii a běžela za kamarádkou „čarodkou“, se kterou jsme si Demíčka prokleply kyvadlem i dalšími, pro spoustu lidí nepochopitelnými a nesmyslnými, metodami. Pak jsem zavolala Ivčovi, že ho beru a jeli jsme pro něj.

Kdy ke koupi došlo?
Demíka mám dva roky. Čekali a těšili jsme se na vítězství. Demon se ale šetřil a nikdy ze sebe nevydal vše. Po dostihu se většinou choval tak, jakoby ani neběžel…A teď nás všechny převezl.

Pocit prvního vítězství je vždycky krásný, krásnější možná ještě v případě, že jde o rekord…
Ano, pocity to jsou nepopsatelné. Začíná to bušením srdčíka a končí pocitem absolutního štěstí. Dodnes tím žiji a jsem velmi šťastná i kvůli Ivčovi, který se o Demíčka vzorně stará.

Zdá se, že s prací realizačního týmu jste velmi spokojená…
V Mladém Smolivci je úžasná atmosféra a je to prostředí, do kterého se ráda vracím. Moc obdivuji a velice si vážím přístupu Ivči, Petra i všech, kteří se zde věnují čtyřnohých svěřencům. Škoda jen, že je to pro mne trochu z ruky, jezdila bych určitě častěji.

Vaše stáj to ale není jen Demon King, ale i dvouletá Laveroni….
Laveroni poběží svůj první dostih 22. září v Chuchli. V týž den by se měl na dráze znovu ukázat i Demon, který ovšem tentokrát ponese 61 kg, z toho hodně mrtvé váhy. Budes ho opět jezdit Martina Havelková, kterou si zamiloval a s níž si velmi dobře sedli.

Jaké koníčky, kromě těch dostihových, ještě máte?
Nejvíce se věnuji své ohařce Cipře. Ze sportu mám nejraději jízdu na kole, lyžování a vysokohorskou turistiku. Velmi ráda, ale i cestuji. Poslední dobou jsem si oblíbila Indonésii, Thajsko a Indický oceán. Jinak miluju přírodu, zvířata i lidi.