Mnozí z vás si ji pamatují jako úspěšnou překážkovou jezdkyni, která v roce 1997 slavila třetí místo ve 107. ročníku Velké pardubické s ryzákem Grettym. Pro Lucii Baluchovou jsou koně vším i nyní, když už se kromě ježdění věnuje i tréninku...

Jaká byla první Velké pardubická, kterou jste sledovala?
Každá Velká, kterou jsem viděla, byla úžasná. První Velká, kterou jsem viděla naživo, byla, když vyhrál Festival. Seděla jsem tehdy na schodech dřevěné tribuny na začátku cílové rovinky a ta atmosféra i ten zážitek se mi nesmazatelně vryly do paměti.

Který z ročníků Velké vám nejvíce utkvěl v paměti?
Ten, který jsem jela společně s mým nejlepším koňským kamarádem v roce 1997.

Na kterého vítěze Velké pardubické nejraději vzpomínáte?
Na Festivala, protože tehdy v dětství to byl opravdu silný zážitek. Taky si ho vážím za to, že po skončení dostihové kariéry byl využívaný k hipoterapii, jak jsem se dočetla.

Budete letos Velkou sledovat přímo v Pardubicích nebo třeba jen u televize?
Určitě u televize. Od té doby, co jsem přestala jezdit, a za předpokladu, že nám ten den neběhá žádný kůň ze stáje, se dívám na Velkou vždycky doma. Je to pro mne sváteční den, kdy mne nesmí nikdo otravovat. Lehnu si k televizi ještě než začne přenos, dám si kolem sebe jídlo a pití, které mi chutná a odbíhám maximálně jen na záchod.

Kdo je vaším letošním favoritem a komu byste vítězství přála?
Orphee dokazuje celou sezonu, že je vynikající a nechytatelná na různě dlouhé tratě, tak snad ji forma vydrží i do druhé říjnové neděle. Komu přeji vítězství? Zcela jistě tomu nejlepšímu.

Koho považujete za černého koně dostihu a proč?
Pokud opravdu nebudu brát v úvahu okruh spolufavoritů, tak Sešlost. Líbí se mi už dlouho, pěkně cválá, je spolehlivá, vyrovnaná, zná všechny skoky kromě taxisu, jezdec by měl být taky v pohodě a podle kurzu mezi favority fakt nepatří.

Vsadíte si? 
Ne. Jako držitel licence jezdce a trenéra ani vsázet nesním.