Statisticky nejúspěšnějším jezdcem nedělního pardubického odpoledne se stal Dušan Andrés. Plný zásah si připsal v Ceně ČASCH s Natalií a následně i ve Stříbrné Trofeji - Ceně společnosti A.S.A. s Čárirayem. Tato dvě vítězství ho posunula do čela žebříčku překážkových jezdců, ale k jeho spokojenosti s bilancí mítinku určitě neméně přispělo i ukořistění druhého místa ve Velké v sedle Nikase…

Vaše druhé místo ve VP se tentokrát může zdát poměrně překvapivé – Nikas nepatřil k favoritům dostihu. Věřil jste si s ním před startem?
Tak určitě si musíte trochu věřit, před tím dostihem. Jinak když tomu svému partnerovi nevěříte, tak ten výsledek nemůže být stoprocentní. Výsledek Nikase v přípravném startu v polovině září mě sice trochu zklamal, ale tehdy nebyla optimální půda, zejména oranice byla hodně hluboká. A on hlubší oranici nemá rád, ani dnes v té oranici moc nešel.

Letošní ročník Velké byl poměrně divoký. Jaký jste měl vy průběh dostihu?
Vnímal jsem sice prázdné koně, ale sám jsem na trati neměl žádný větší problém. Za suchým příkopem, když jsem na klasiku točil jako sedmý, tak jsem si říkal, že sedmý už asi budu, pokud se tedy nic nestane. Ale Nikas mě pak překvapil, jak přišel tím koncem. Ve finiši mi pořád šel, až jsme se dostali na druhé místo. Takže jsem spokojený.

Měl jste někdy během dostihu pocit, že byste mohli konkurovat i Orphee des Blins?
Ani chvíli!

Jaká bude oslava?
V pondělí v šest ráno jsem musel být v práci, takže oslava bude později. Zajedu se pak někdy podívat k majiteli a k trenérovi Nikase, a pak to nějak proběhne.

První vítězství v rámci odpoledne jste zaznamenal v Ceně ČASCH s Natalií. Jak jste viděl ten dostih?
Natalie je určitě dobrá, sice byl takový problém, že minule nestartovala, že by si prošla tady kurs, ale v tom já jsem neviděl žádný problém – skokově byla nachystaná a po mamince Nostalgii má taky předpoklady k tomu, aby to zvládla.

S Čárirayem jste pak s přehledem ovládli klasickou Stříbrnou trofej, před startem se přitom mluvilo o jiných favoritech...
Čáriray sice úplně favorit nebyl, ale loni tady vyhrál mezinárodní proutěné překážky zadrženě o devatenáct délek a letos jsem s ním tady vyhrál trojkový dostih. Pak běhal jedničkový dostih v Chuchli, kde byl až šestý, ale tam bylo teplo a tvrdo a to mu zase tak nesedí. Dneska měl tedy optimální podklad i průběh dostihu. Favorit Khalshani sice upadl, ale porazili jsme výborného Sokola a další, takže také velká spokojenost.

Těmito výsledky jste se opět dostal do čela překážkového jezdeckého šampionátu, který je letos velmi těsný a dramatický. Věříte si na vítězství v něm, je to pro vás priorita?
Je to ještě dost překážkových dostihů před námi do konce sezony, takže uvidíme, jak to všechno dopadne. Hlavně člověk musí být zdravý. To štěstí už mu potom přijde naproti, ale hlavní je zdraví.

Kateřina Jupová