Nepříliš vydařený ročník...

Strojově si cválá, vypadá, jako by se vůbec nechumelilo. Zdá se, že se ani nezadýchala. Nikdo na ni nemá. Ostatní jsou rádi, že doběhli… Tak by se dal ve zkratce popsat letošní ročník Velké, který - myslím, že nejen pro mě – byl z hlediska průběhu velkým zklamáním. Při vší úctě k dalšímu fenomenálnímu výkonu Orphee des Blins, tohle mělo daleko k dostihům, které během posledních let Velká představovala – totiž skokansky kvalitním a v závěru dramatickým … Spousta chyb, jeden pád za druhým, zmatek, pobíhající volní koně. Tohle že měl být vrchol (minimálně té překážkové) dostihové sezony v Česku? Popravdě, již pohled na startovní listinu vyvolával pochybnosti nad kvalitou pole letošního ročníku a průběh bohužel tyto pochybnosti téměř bezezbytku potvrdil. Nemůžu si pomoct, ale při pohledu do dostihového programu jsem se nemohla zbavit dojmu, že jak Cena Labe, tak Cena Vltavy a možná i další dostihy v rámci odpoledne jsou mnohem kvalitněji obsazené, než samotná Velká. A zatímco rámcové dostihy byly parádní, Velká byla minimálně poněkud rozpačitá … 

Debatovalo se o jezdeckém obsazení - a většina závodiště neznalých ostrovanů tentokrát přejít kurs opravdu nedokázala. Nicméně je třeba podotknout, že na zemi skončili i Josef Bartoš a Josef Váňa ml., o jejichž jezdeckých kvalitách a znalosti specifik kursu není třeba pochybovat. Co tedy bylo špatně? Co udělat proto, aby to příště bylo lepší? Bohužel, těžko říci. Pozitivní je, že se zdá, že do příštích ročníků bude k dispozici dost spolehlivých steeplerů, kteří se tentokrát prezentovali v rámcových dostizích… Doufejme tedy, že tento ročník byl - z hlediska průběhu - jen výjimka z pravidla.

Ač nemusí všichni souhlasit s jeho politickými preferencemi, v jednom měl Josef Váňa starší pravdu. Defenzivní taktika byla letos to pravé (pokud jste se ovšem nejmenovali Jan Faltejsek), bylo dobré držet se dál od chybujícího pole a nemělo smysl hnát se za NÍ. Oboje totiž vedlo spolehlivě do pekla… 

Jisté je, že jedna dvojice neměla s tratí nejmenší problém. Dvojnásobní vítězové Honza Faltejsek a Orphee des Blins. Pokud si loni někdo myslel, že jejich tehdejší výkon byl jedinečný a nezopakovatelný, byl těžce na omylu. Je to zjevně ještě mnohem větší mašina, než jsme si všichni dovedli představit. 

Na závěr velká gratulace všem, co tento divoký ročník dotáhli až do – dotovaného – cíle. Nám divákům to možná tak trochu dalo připomenout skutečnost, že prvním a nejdůležitějším faktorem k úspěchu ve Velké, jakkoli se v poslední době změnila, je úspěšně přeskákat její kurs. Pořád je to velmi náročný dostih, který viditelně nezvládne jen tak každý – zvládnou ho jen ti nejlepší a nejlépe připravení. A zároveň jen ti nejšťastnější. A právě takoví letos dosáhli na dotace, které si více než zaslouží…

KATEŘINA JUPOVÁ