Josefína Nováková: U koní jsem se narodila

Dostihy poníků lze právem považovat za malou líheň budoucích žokejů. V jejich sedlech začínal Josef Váňa mladší, Radek Koplík nebo třeba Josef Bartoš. My jsme o rozhovor poprosili vítězku letošní "Malé pardubické" v kategorii menších poníků Josefínu Novákovou, která ve svých jedenácti letech slaví úspěchy v sedle poníka Luckyho.

Co tě přivedlo ke koním?
U koní jsem se prakticky narodila. Protože moji rodiče chovali a trénovali plnokrevníky na dostihy, posadili mě na koně pár týdnů po narození. Svého prvního poníka jsem dostala ve třech letech a na něm jsem se naučila jezdit.


Máš jednoho závodního poníka nebo více?
Mám dva poníky a jednu plnokrevnou kobylku, která je momentálně březí.


Kdy jsi poprvé jela dostih poníků a s jakým výsledkem?
Svůj první dostih jsem jela 22. září 2012 v sedle moc hodné starší kobylky jménem Arva. Pocit to byl úžasný, jen mě mrzelo, že běželi malí a velcí poníci dohromady. To bylo vůči malým nefér. Ceny byly jen pro první tři. Cenu jsem dostala od rodičů i od babičky, ale dekorování před tribunami se to nevyrovná...


Máš nějaký vzor?
Mým vzorem je maminka. Ze žokejů pak mám ráda Jirku Chaloupku.


Chtěla bys se věnovat ježdění profesionálně nebo jen pro zábavu?
Ježdění bych chtěla mít spíš pro zábavu, ale co bude, to ukáže až čas. Vyzkoušet bych si chtěla roviny i překážky.


Jak sis užila vítězství v Pardubicích a co jsi za triumf získala?
Vítězství v Pardubicích si moc cením. V dostihu byli rovnocenní soupeři a vyhrát při takhle velkém dnu, to je prostě nádhera! Získala jsem další zkušenost a pěkné hodnotné ceny pro koně.


Helena Burcal


Komentář autorky k dostihům poníků:
Je moc pěkné, že některá závodiště dávají prostor dostihům podníků a pomáhají tak v rozvoji talentu budoucích jezdců. Dostihy poníků jsou velkou šancí pro malé jezdce a jejich realizační týmy k nahlédnutí do dostihového světa. Pravdou je, že přesná pravidla tyto dostihy nemají, a proto často vidíme slzy v očích malých jedců, kteří ač se s malým poníkem snaží, proti velkým "koním" zkrátka šanci nemají. Pravidla neupravují ani počet ran bičíkem, a tak jsme někdy svědky toho, že malí žokejové své poníky v boji o vítězství příliš nešetří. Možná by našim pony dostihům prospěla určitá pravidla, která by mohla přilákat sponzory a třeba i dát vzniku šampionátu.