Jako jedna z mála žen působících v českých dostizích na trenérském postu dokázala Pavlína Baštová získat řadu cenných překážkových úspěchů. Její svěřenci byli ve své době prvními českými čtyřnohými účastníky překážkových dostihů na západ od našich hranic. Z jejího dostihového centra v Osvinově na úpatí Krušných hor vyráželi k úspěchům koně jako George de Hareb, Curtino, Jung či Hetman Polny…

Začnu otázkou na vaše trenérské začátky - jak jste se dostala k trénování dostihových koní?
Vlastně jsem začínala u parkurových koní, s nimi jsem pracovala v Agrokombinátu Karlovy Vary, který později pořídil i první dostihové koně. Trenérskou licenci mám od roku 1989 a od té doby se věnuji tréninku dostihových koní. Prvním působištěm, kde jsme s manželem trénovali, byl statek v Bohuslavi, kam k nám po návratu z Německa přišel i Josef Váňa. V roce 1993 byl objekt v restituci vrácen původnímu majiteli, a zatímco Váňovi tam zůstali v pronájmu, my jsme se přesunuli do Osvinova u Ostrova nad Ohří, kde sídlíme do současnosti.

Přípravě dostihových koní se tedy profesionálně věnujete téměř pětadvacet let. Co za tuto dobu považujete za svůj největší trenérský úspěch?
Je těžké to takto hodnotit. Samozřejmě si hodně vážím úspěchů ve velkých dostizích – třeba listed vítězství George de Hareba a Thunder Görl v devětadevadesátém v Německu. Na druhou stranu vám kolikrát udělá obrovskou radost i úspěch čtyřkového koně, když víte, co všechno bylo potřeba udělat, aby ho dosáhl …

Dá se říci, že jste v mnoha věcech v českých dostizích patřila k jakýmsi průkopníkům – týká se to zejména zahraničních startů českých překážkových koní …
Zpětně bych řekla, že právě toto mě těší nejvíce. Byli jsme tu první, do se vydal závodit do Německa, a pak i do Itálie, kde se třeba George de Hareb umístil osmý v Gran Premiu v roce 2000, tedy v době, kdy tam běhali špičkoví francouzští koně a konkurence byla obrovská. Také jsme začali spolupráci s Peterem Gehmem a přivedli ho do Pardubic. V současné době začínáme se starty ve Francii…

Máte čerstvé zkušenosti se závodišti na severovýchodě Francie – v minulém roce se vaši koně postavili na start ve Štrasburku, Vittelu, Nancy a Wissembourgu. Jsou skutečně francouzské překážky o tolik napřed před těmi českými či italskými?
Je to opravdu velký rozdíl v úrovni jak startujících koní, tak i závodišť, zázemí, organizace. Panuje tam velká profesionalita ve všech ohledech. A platí i o závodištích, která jsou v podstatě provinční.

V zemi galského kohouta jste loni získali několik umístění, mezi nimi i třetí místo Hetmana Polnyho v dostihu o 23 tisíc euro. Plánujete na tyto výjezdy navázat i v nadcházející sezoně?
Určitě bychom tam rádi opět startovali, pokud bude v přípravě probíhat vše podle plánu a koně budou v pořádku. Nově bychom tam chtěli připravit i čtyřletého Justina, kterého nám před letošní sezonou koupil pan Červenka právě s výhledem na francouzské starty.

Jaké je složení koní ve vaší stáji před začátkem sezony 2014?
Co se týká dostihové přípravy, v té máme momentálně 17 koní, včetně těch nejmladších dvouletých. Plná kapacita to není, případné nové zájemce určitě rádi uvítáme. Kromě dostihových koní tu jsou i chovné klisny, odstávčata a dostihoví důchodci – celkem 29 koní. Máme i vlastní chov, zaměřený především na vytrvalecké rodiny, s výhledem do překážek.

Vaše příprava byla vždy zaměřena zejména na překážkové dostihy. Jaké jsou vaše tréninkové metody?
Je to kombinace objemové práce v kopcovitém terénu a rychlé práce na dráze. Způsob práce samozřejmě přizpůsobujeme věku koní, máme tu například školku pro zaskakování mladých koní. Po práci tráví koně zbytek dne ve výbězích a regenerují. Velkou pozornost věnujeme i kvalitě krmení a výživovým doplňkům. Nechali jsme si například udělat rozbor složení místního sena a na jeho základě stanovujeme složení a obsah minerálů v granulovém krmivu. Nejen na kvalitu srsti využíváme olej z ostropestřece, který se nám velice osvědčil.

Zůstáváte věrná areálu v Osvinově – zdá se tedy, že jste tu pro přípravu koní nalezla ideální podmínky?
Obrovskou výhodou je, že tu fungujeme ve vlastním areálu, máme vlastní pozemky, na kterých leží i pastviny, takže nemusíme mít strach, že by s námi třeba někdo ukončil nájemní smlouvu. Máme tu k dispozici velké výběhy, tréninkovou dráhu – ovál s diagonálou s prodloužením do kopce, zelené skoky. Snažíme se areál stále vylepšovat a budovat tu nové věci – nejnověji jsme postavili kolotoč pro koně, k dispozici je i solárium či magnetoterapie. Ideální je i geografická poloha naší stáje - máme to blízko do Německa, Francie i Itálie. Pro koně je ta cesta rychlá a pohodlná, což je velká výhoda. 

Kateřina Jupová