Ano, hádáte správně. Jmenuje se Martina Havelková. A momentálně je skutečně „na koni“. Příznaky jejího postupného nastartování se začaly objevovat již v minulých týdnech. Definitivně se ovšem potvrdilo až tento víkend, kdy si její formy již nevšimli zdaleka jen věrní fanoušci, ale už ji prostě nemohl přehlédnout ani ten nejzarytější pochybovač. A její současná „jízda“ je řekla bych velkým oživením stojatých vod našeho dostihového sportu.

Popravdě, jsem zastánkyní toho, že žokejské řemeslo není pro ženu právě ideální. Proč, to si jistě domyslíte sami. Ale tato krásná žena v sedle svými současnými výkony dokazuje, že se může směle poměřovat s mužskými členy naší žokejské špičky a občas je dokáže i dost je natřít (pánové galantně prominou).  Martinu Havelkovou jsem zaregistrovala v období, kdy se ještě jmenovala Pečenková, ale především v době trochu pozdější, kdy se objevovala v například v sedle raketového Scyrise. V té době jsem si začala říkat, že asi nejde jen o holčinu, co dostala šanci, ale že ta dáma opravdu něco umí. A pak – bohužel – tak trochu zmizela z dohledu. A vypadalo to, že hvězda (či pouze hvězdička?) pohasla. Před rokem se Havelková rozhodla k přesunu z Moravy do Prahy, což určitě nebyl lehký životní krok. Začátky totiž bývají většinou těžké. Ale jak se ukazuje, udělala velmi dobře. Zvládla tuto změnu na jedničku a během jednoho roku se dokázala vrátit zpět na vrchol.

Vloni pro ni nebylo v žádném případě samozřejmostí, zda se postaví na start českého derby. V letošním roce – doufejme – by tam měla mít místo jisté. Žena nebude mít nikdy tak tvrdou ruku, jako například Jan Rája. Ale jsou koně, kterým jemnější ruka vyhovuje. A možná, že už se za chvíli nebude mluvit pouze o tom, že ten který kůň potřeboval jemnou ruku. Možná prostě půjde o součet jezdeckých pro a proti. Možná nás Martina Havelková ještě překvapí. Nebo spíš jen potvrdí to, jak je dobrá. Jezdí teď totiž v obrovské pohodě a s velkým sebevědomím, dokáže si s přehledem poradit s tlakem v roli favorita dostihu. Doufejme, že jí to nějaký ten pátek (nebo raději neděli) vydrží.

Kateřina Jupová