Významné dostihy

Co by archiválie z historie karlovarského závodiště obsahovaly bez důležitých dostihů, slavných lidí a výborných koní? Strohá fakta. Dostihové dějiny naštěstí netvoří pouze čísla. Podívejme se tedy na nejvýznamnější dostihy a nejlepší koně, kteří jsou s karlovarským závodištěm spojeni. Určit top dostih není jednoduché. Každý je nějakým způsobem výrazný a v historii závodiště hraje velkou roli.

Začněme tedy Cenou města Karlovy Vary (CMKV), jedním nejstarších testů, které se těšily a dodnes těší největší vážnosti. Hlavní slovo dostala CMKV hned při prvním čtyřdenním mítinku v roce 1899. Byla jeho nejdůležitějším bodem programu. Byla přístupná dvouletým a starším koním na trati dlouhé 1.200m a dotovaná 10 tisíci korunami. Triumfoval v ní hřebec Sandwich v majetku „Jeho císařské výsosti arcivévody“ Otty v sedle s jezdcem Adamsem. V letech 1900 až 1902 Ceně města vládl hřebec Mindegy, jeden z nejlepších koní své doby. V roce 1904 ho napodobil Bon Mod, vítěz německého derby z předešlého roku. Nejprve na CMKV lpěli městští radní, ale postupně se jí dostávala taková vážnost, že musela být součástí každoroční dostihové sezóny. Z dlouhého seznamu vítězů vyčnívají jména Valčík, Napoli, Liberál, Blyskač či Pierot. Po éře Darsalama, Blue Corala, Tullamora nebo Torluse se předloňská edice stala na dlouhou dobu nezapomenutelnou. Byla nejlépe obsazeným dostihem, který se v České republice kdy uskutečnil. Na prvních třech místech doběhli svěřenci trenéra Šavujeva a příslušníci extra třídy Green Destiny, Mikhail Glinka a Dux Scholar. Koně, kteří bodovali na světové scéně.  CMKV má asi nejpestřejší historii. Do roku 1920 byla vypisována jako překážkový dostih na 4.500m. Později se běhala výhradně jako rovinová zkouška na vzdálenosti 1.600m až 2.800m, až se ustálila na délce dnešních 2000m.

Více než osmdesátiletou tradicí se může pyšnit Lázeňská míle (LM), Srovnávací zkouška příslušníků klasického ročníku se staršími nosila nejrůznější pojmenování. Co se na LM ovšem nikdy nezměnilo, je punc kvality. Dlouhodobě si udržuje vysokou úroveň. Z výkonnostního i chovatelského pohledu patří k absolutním vrcholům karlovarské sezóny. Zúčastnila se jí celá plejáda předních mílařů, ale také účastníků Derby. V 90. letech byla LM oblíbeným cílem řady výtečných koní – Latén, Ajanta, Gay Devil, Laurena, Palomia, Yokom, Hyphen, Lymond, All Meine Träume, Certus. Úmorné vedro, které panovalo v roce 2003, nezabránilo vytvoření nového českého rekordu na míli. V čase 1:35,34 min se o něj zasloužil Kifaab, jenž se z hloubi pole vydal na stíhací jízdu a ve finále o pět délek porazil stájového kolegu College Classica, stříbrného z Derby 2002. V roce 2005 zažili favorité pověstné Waterloo. Vyhořel Kifaab, Torluse, Apart i Heretic. Zcela nečekaně po boji o krk zvítězil outsider Darek. Od roku 2008 bývala LM jednoznačnou doménou hnědáka Sharpoura. Ve čtyřech po sobě jdoucích letech v ní nenašel přemožitele.  Žádný jiný kůň se tomuto rekordu prozatím nepřiblížil.

Jen málokterý z dostihů pořádaných na karlovarském závodišti se může pyšnit tak dlouhou a bohatou historií, jako Karlovarská dvojnásobná míle (KDM). Tento specifický dostih je obdobou slavného Melbourne Cupu, neodmyslitelně spjatého s fenomenálním ryzákem Phar Lapem. Při vzdálenosti 3.200m je KDM společně s podzimní pražskou Cenou prezidenta nejdelším tuzemským rovinovým dostihem. Svoji jedinečnost si udržuje tím, že je jediná v Čechách vypisována jako handicapový test, ve kterém zúčastnění koně nesou rozdílné váhy podle svých předchozích výkonů. Dostih, v němž mají všichni startující relativně stejnou šanci na vítězství, se poprvé uskutečnil v roce 1928, tedy necelých třicet let po slavnostním otevření závodiště. Její konání v celé dlouhé historii znemožnilo pouze válečné období. Lázeňské ovzduší svědčilo mnohým výtečným vytrvalcům své doby. KDM je spjata s vítězem Československého derby Rekem (1932) a Centem (1959). Dařilo se rovněž potomkům dalšího derby vítěze z roku 1948 Liberála. Kolibřík v roce 1971 doběhl v KDM jako čtvrtý a Luk o plných 12 let dříve z dostihu odcházel jako vítěz. Senzační doběh se odehrál v roce 1972 v režii Metropola vedeného legendárním žokejem  Hulešem. Svěřenec mecenáše karlovarských dostihů Ivana Janatky tehdy svým heroickým výkonem porazil Vlhníka (ž.F.Minařík) a pozdějšího vítěze Velké pardubické a čtvrtého z Čs.derby Václava (ž.J.Šach).

Do nejvyšší kategorie patří také Pohár Filmového festivalu. V jeho výsledkových listinách figuruje mnoho jmen dostatečně známých sprinterů. Namátkou např. Gay Devil, Sammetsman, Hyphen či Certus. Zmiňovaný dostih, třebaže se několikrát potýkal s výpadky a neběžel se (naposledy před dvěma lety), je atraktivní také tím, že čestné ceny vítězům předávají známí zástupci filmového světa.

Cena Masise (CM), první důležitý srovnávací test dvouletých koní v dané sezóně, se běhávala již na sklonku v osmdesátých let minulého století. V roce 1994 se z centrálního závodiště ve Velké Chuchli přestěhovala do Karlových Varů a kromě drobných přestávek (léta 1998 a 1999) je pravidelnou součástí dostihového kalendáře v lázeňském městě. Historický význam zmiňovaného dostihu podtrhují samotní vítězové. Před jednadvaceti lety například cílovou podkovu pod vedením žokejského šampióna Smolíka jako první míjela klisna Wichita, která si za svoje výkony na dráze vysloužila ocenění Nejlepší dvouletá klisna a Kůň roku 1990.  O sedm let později ji napodobila populární bělka Librilla. Pozdější senzační vítězka St. Legeru juniorskou sezónu ukončila rovněž s titulem Nejlepší klisna 1996. Výjimečná osobnost se po dvorském oválu prohnala v roce 2001. Německá rodačka Larrimah se po snadném prvenství mezi „mládeží“ v CM následující sezónu zařadila mezi naprostou elitu. Vyhrála Jarní cenu klisen i Oaks a skvělé 3. místo vybojovala v Českém derby. V letech 2003 a 2004 dostih ovládli Monolit (šampión dvouletých hřebců pro rok 2003) a Jazz Dancer (šampión dvouletých hřebců pro rok 2004 a vítěz všech významných dostihů dvouletých koní). Před osmi lety čekaly na účastníky extrémně tvrdé podmínky v podobě silného a vytrvalého deště a chladného počasí. Dostih zůstane mnohým dlouho v paměti. Do kolonky pro vítěze se po heroickém výkonu na velmi hluboké dráze zapsali hned dva hrdinové: klisna Porta Coeli a hřebec Mysterro. Velké hvězdy posledních let se divákům představily v roce 2009. Ramble On tehdy porazil skvělého Shamalgana. Václav Chaloupka dovedl v průběhu deseti let k triumfu celý kvintet svých svěřenců – Ferminu Marquez (1995), Librillu (1996), Maracudju (1997), Toinette (2002) a Portu Coeli (2005). Žádnému jinému trenérovi se tento rekord dosud nepodařilo překonat.

Letní cena klisen (LCK), specialita karlovarského závodiště, má ze všech dostihů nejkratší historii. Specifický vytrvalecký dostih II.kategorie dlouhý 2.000m je vypisován jako srovnávací zkouška tříletých a starších klisen, které se nedostaly na startovní listiny nebo neuspěly ve významných chovatelských testech. Za dobu své krátké existence si našel příznivce z řad trenérů i majitelů a tak je každoročně zárukou kvalitní podívané. Diváci mohli v akci během uplynulých let vidět např. šampiónky dvouletých - Divokou Orlici (z roku 2007) a Magmu (2008), vítězky OAKS Vltavu a Rabbit Zamindar (2009) nebo účastnici Českého derby Letní Bouři (2008). První ročník, který se pojí s rokem 2004, ovládla stylem start - cíl tříletá Francouzka Nana D´Anjou. V jejím sedle byla Kristýna Bezděková a dosud je jedinou ženou, která LCK vyhrála. Následující dva roky patřily hnědce Play Station. V obou případech byl v jejím sedle šampión rovinových žokejů z let 2004-2005 Jan Rája. Scaterova urostlá dcera, díky které je nejúspěšnějším trenérem LCK František Vocásek, zatím zůstává jedinou dvojnásobnou vítězkou dostihu. V roce 2007 snadného prvenství dosáhla Efezja ježděná Václavem Janáčkem. Suverén mezi žokejskou špičkou posledních let nasbíral v LCK největší počet triumfů. Hned v ročníku následujícím vítězně procválal cílem na hřbetě Vadeony. Pozdější premiantka pardubického St.Legeru a Mem.Vl.Smolíka a rovněž stříbrná v OAKS tehdy ve Varech časem 2:07,10 min vytvořila rekord dostihu. Ten překonala v roce 2011 Apinoa a zároveň nadělila svému jezdci Jiřímu Chaloupkovi krásný dárek k třicátinám, které ten den slavil.

Následkem výstavby golfového hřiště zcela vymizela jedničková Velká karlovarská steeplechase, která se do roku 2002 běhávala na rozmanité trati dlouhé rovných pět kilometrů. Kdysi bývala zároveň jednou z kvalifikací na slavnou Velkou pardubickou. K dalšímu smutnému úbytku došlo v roce 1998, kdy bylo z karlovarského závodiště nejprve do Chuchle, poté do severočeského Mostu, přesunuto OAKS, tradiční vrchol sezóny u tříletých klisen. Konec osmdesátých let byl také posledním, kdy byl součástí celoročního programu Gerschův memoriál, St. Leger či Svatováclavská cena. Tedy zkoušky, za kterými si nyní musíme dojet do Chuchle.

Abychom se neloučili s dnešním tématem posmutněle, zmíním se ještě o jednom sympatickém počinu. Závodiště hlásí, že je opět místem, kde se běhá Cena zimní královny (CZK). Jeden z nejvýznamnějších tuzemských dostihů pro dvouleté koně, respektive nejvýznamnější dostih pro dvouleté klisny, vznikl před lety právě v Karlových Varech. Později se dění přesunulo na centrální závodiště ve Velké Chuchli. V posledních desetiletích byl dějištěm výhradně mostecký hipodrom. Prubířský mílový test, který nezřídka poodhalí největší naděje pro klasické dostihy v následující sezóně, se na západ Čech vrací po dlouhých dvaadvaceti letech. De facto na přání trenérů, protože dráha je vhodná a šetrná pro mladé dvouleté koně, kteří ještě nemají ukončený růst.
… Je poslední zářijový den roku 1990. Hodiny nad karlovarskou vážnicí ukazují přesně za minutu půl třetí odpoledne. Ze startovních boxů vyráží vstříc titulu Zimní královna deset klisen. Podle očekávání se prosadila napajedelská Wichita v sedle s žokejem Smolíkem. Premiantka Simsonovy ceny a Ceny Masise s jistotou délky porazila Christy (V.Haken), Luceru (R.Neslerová), Quintu (K.Šarina) a pátou Estetiku (T.Pechát). Za své výkony byla zvolena Koněm roku. O čtrnáct let později kráčela ve šlépějích báby Wichity klisna Vočko, která skončila v CZK třetí. Pro další výčet úspěšných klisen, které v CZK naznačily svůj potenciál, nemusíme chodit daleko. Šamorínská Carotida, vítězka CZK 1989, o rok později triumfovala v Memoriálu Deyla, v Jarní ceně klisen i v OAKS. Resita (CZK 1991) ovládla Gerschův memoriál. Půlnoc (1993) byla rok poté třetí v Jarní ceně klisen. Temperamentní ryzka Idylle De La Baare (1995), jedna z nepřehlédnutelných představitelek „boomu francouzských importů“, vyhrála Cenu Fredy v Bratislavě a zkusila štěstí v Českém derby. Sun Shine Clare (1997) vyhrála jak Gerschův memoriál, tak Jarní cenu klisen. Sara (2004), nejlepší dvouletá klisna roku 2004, vyhrála Memoriál R.Deyla a v Jarní ceně klisen doběhla třetí. Magma (2008) si pro třetí honorář docválala jak v Mem.R.Deyla, tak v Oaks a své kvality potvrdila 2. místem v rakouském Oaks. Linda (2009) je vítězkou Ceny Pat´s Music a druhé místo jí patřilo v Jarní ceně klisen. Jezdecky se v Ceně zimní královny nejvíce dařilo Radkovi Koplíkovi. Letos uplyne jedenáct let od triumfu s Cathy Dancer. Další vítězství přidal v roce 2007 s Divokou Orlicí, prozatím poslední vítěznou tuzemskou odchovankyní. Třetí plný zásah se mu podařil v roce 2010 s Rabbit Motivator.

Nejúspěšnějším trenérem v novodobé historii dostihu je Allan Petrlík. Podařilo se mu vyhrát třikrát. Kromě již zmiňované Carotidy se prosadil v roli jezdecké a zároveň trenérské ve dvou případech (Sun Shine Clare 1997, Abba 2000). Trenérka Helena Vocásková zaznamenala v roce 2011 mimořádný úspěch, když v cíli Ceny zimní královny měla na prvních dvou místech své svěřenkyně White Angel a Paullinku. Prvně jmenovaná navíc vyběhla nejrychlejší čas (1:40,84min) v posledních dvaceti letech.

Marcela Klingorová, foto archiv I. Janatky