Pochází z Karlových Varů, vyučil se u „mistra“ Josefa Váni a v neděli 19. října získal v rámci své páté profesionální sezóny žokejský titul. S devatenáctiletým milovníkem dobrého jídla Martinem Laubem jsme si povídali nejen o úspěších a nezdarech letošní sezóny, ale třeba i o sestře, která už také jezdí na koni…

Které ze svých víkendových šancí jste nejvíce věřil?
Abych řekl pravdu, věřil jsem skoro všem. Třeba dvouletému od trenérky Syslové, který se mi už při debutu líbil. I když jsme byli nakonec čtvrtí, šel dobře a byl jen kousíček od vítěze. Od trenérky Pejškové jsem více věřil La Lagionovi, ale už je podzim a výkonnosti kolísají. Jsem rád, že padesáté vítězství přišlo právě s Nowitkou, myslím, že už si vyhrát zasloužila.

Jaká byla nebo bude oslava žokejského titulu?
V úterý jsme si připili s klukama na fotbalovém turnaji v Kolesách. Pak ještě udělám oslavu pro lidi ze stáje, kde zapijeme titul společně s mým odchodem.

Jaký to byl pocit získat padesáté vítězství kariéry?
Měl jsem skoro tak velkou radost, jako při svém prvním vítězství. Bylo moc pěkný, když mi volali gratulaci naši, kteří původně nechtěli, abych ke koním šel. Oba koně dělají, táta jezdil dostihy a od začátku mě od tohoto povolání zrazovali. Teď jsem rád, že jsem si koně vydupal a šel do toho naplno.

Pomalu se nám blíží konec sezóny a s tím i tradiční bilancování. Co se vám letos povedlo?
Kromě zisku žokejského titulu mě těší třetí místo v Jarní ceně klisen s Lužnicí. Trenér tehdy sháněl jezdce a volba padla na mne. Škoda jen, že pak v průběhu sezóny už jsem se na kobylu nedostal. Dále jsem rád za hattrick ve Slušovicích a za třetí místo s Nine Ou Four ve Svatováclavské ceně. Václav mi dal šanci a těší mě, že jsem nezklamal.

Co se nepovedlo?
Vyčítám si, že jsem si dva týdny před derby nechal sebrat licenci na derby-den a pak seděl na tribuně. Přitom jsem měl dopředu domluvené dobré koně, třeba Sázavu, která doběhla v bývalé Ceně Hřebčína Napajedla druhá, nebo pozdějšího vítěze Slovenského derby Love Me. Jsou to ale dostihy, stalo se, co se stalo, a jede se dál.

Kdo bude podle vás letos rovinovým šampionem a kde se rozhodne?
Podle mě vyhraje ten, kdo dostane lepší koně. Rozhodovat se možná bude až v Kolesách jako minulý rok, protože Šafář má vždy do Slušovic hodně dobrých šancí.

Komu byste vítězství přál?
Osobně bych přál vítězství Jirkovi Chaloupkovi, protože je to můj kamarád a také díky tomu, že vím, kolik pro ježdění obětuje. Neujezdí tak nízkou váhu jako Boržan nebo Šafář, takže to má nesporně těžší.

I když s váhou nebojujete tak tvrdě jako někteří z vašich kolegů, nedá mi to nezeptat se, jaké bude vaše první posezónní jídlo?
Miluju strašně moc tradiční česká jídla. Minulý rok jsem asi týden po příjezdu do Španělska, kde jsem trávil zimu, dostal neuvěřitelnou chuť na kachnu se zelím. Hned, jak jsem se vrátil do Čech, tak jsem si ji dal. Možná to bude něco takového…

Máte mladší sestru Simonu, která již dochází do stájí Josefa Váni. Myslíte, že půjde ve vašich šlépějích?
Ségra má výhodu, že začala jezdit o pět let dřív než já. Myslím ale, že holky to mají v dostizích těžší, tak bych byl radši, kdyby jezdila jen jako amatérka pro radost. Začínala by s větší úlevou a mohla by se vypracovat i tak. Samozřejmě pokud bude chtít, rád jí vždycky pomůžu a poradím.