Patří již několik let mezi neúspěšnější české amatérské jezdce. Poslední dva roky se intenzivně věnuje mezinárodním amatérským kláním a sbírá jeden úspěch za druhým. Minulou sobotu jsme jej zastihli na slavnostním večeru jezdeckého a dostihového sportu na Žofíně, kde z rukou Martiny Růžičkové převzal cenu za reprezentaci českého turfu.

V rámci akce Koně na Žofíně jste byl oceněn cenou za reprezentaci českého turfu v zahraničí. Potěšilo vás toto ocenění a jak se vám na „gala“ líbilo?
Ocenění mě potěšilo a celý večer byl myslím velmi povedený. Je fajn sejít se mimo závodiště a mít možnost nakouknout i do dalších jezdeckých disciplín.

Minulý rok jste skončil těsně druhý v MS amatérů. Jaký je váš cíl pro letošek?
Loňský rok byl mimořádně dobrý a navázat na něj nebude lehké, ale samozřejmě bych rád pořadí v šampionátu o jednu příčku vylepšil. Jinak mám Emotikona smileještě jeden cíl, a to je vítězství v Americe, ke kterému loni moc nechybělo. Tak uvidíme letos…

Máte již za sebou první starty v tomto roce. Kde se odehrály a jak jste skončil?
Za sebou mám úvodní dostih seriálu, který se uskutečnil v Cannes. Bohužel prosadit se v amatérce ve Francii je téměř nadlidský úkol, a tak jsem skončil spolu s ostatními zahraničními jezdci v poli poražených. Prvních pět míst obsadili domácí Francouzi.

Kam nejdál jste se v rámci amatérského klání podíval a kde se vám nejvíc líbilo?
Procestovali jsme od Ameriky přes mnoho států v Evropě až po Katar s Ománem.  Celkem tři kontinenty. Letos přibude Tunis, takže se podívám i do Afriky. Líbilo se mi všude, protože každá země je něčím zajímavá.

Ve které zemi vám nejvíce chutnalo a co konkrétně?
Nejvíc mi chutnalo v Americe. Burgry a žebírka mám prostě rád. Sice jsem poslední den jezdil 58 kg, ale všechno zachránil běžecký pás v tělocvičně hotelu.

Co nejoriginálnějšího jste na svých cestách ochutnal?
Skoro každý meeting začíná formální večeří den před dostihem, na které nás hostí svými tradičními jídly. Takže jsem ochutnal dost "specialit".

Na které zahraniční dráze se vám nejlíp jezdilo?
Nejlépe se mi jezdilo v Düsseldorfu, i přesto, že je to hodně specifická dráha s velkým převýšením.

V rámci mezinárodních utkání jsou koně losováni. Vylosoval jste si někdy opravdu špatně ovladatelného koně, nebo jsou do těchto dostihů hlášení jen ti "hodnější"?
Koně jsou stejní jako v ostatních dostizích, záleží spíše na konkrétním státu. Někde jsou koně více vychovaní a jinde zas méně.

Jezdců v rámci mezinárodního amatérského klání je celá řada. Máte mezi nimi kamarády, případně co českého jste je již naučil?
Vloni jsme byli skvělá parta a užili si mnoho zábavy. Nejvíc si asi rozumím s Vinzenzem Schiergenem, který je jak super člověk, tak na svůj věk i velmi kvalitní jezdec. S češtinou je to težší, protože je to složitý jazyk.  Ale díky mnoha Čechům, kteří s nimi pracují v zahraničních stájích, se mi občas stává, že se mě ptají, co znamená např: "Ty vole", ale i horší nepublikovatelné výrazy:-). Jediné, co nikdy nevysloví správně, je "Jindřich".

Mimo cestování spolupracujete také s různými pražskými trenéry. Který z nadějných tříletých, které jste v nedávné době jezdil, vás pro letošek zaujal?
Osobně jsem zvědavý, kam až se dostanou tříletí od Báry Schillové (Nineteen a Kryspian). Nejsou to sice koně do klasik, ale věřím, že svým majitelům udělají mnoho radosti.

Foto: archiv Jindřicha Fabrise a Lenka Lojová