V loňském roce se stal „skokanem roku“ mezi překážkovými jezdci a v tom letošním již kraloval šampionátu! Čtyřiadvacetiletý rodák z Rakovníka Jan Kratochvíl, jehož kariéru provázejí častá a poměrně vleklá zranění, i přes několikaměsíční pauzu vítězství uhájil, a to dokonce s „luxusním“ náskokem pěti triumfů na druhého Josefa Bartoše.

Jaké jsou pocity novopečeného překážkového šampióna po sezóně, která nebyla zrovna jednoduchá?
Splnil se mi jeden z mých velkých snů. Samozřejmě, že pocit je to velmi příjemný.

I tuto sezónu jste se potýkal s řadou zranění, věřil jste i přesto, že šampionát získáte?
Zranění mě z dostihů vyřadilo na dva měsíce. Uvědomoval jsem si, že jezdci za mnou mají velké šance, ale zároveň jsem doufal, že ještě není nic ztraceno. Jsem rád, že po zdravotní stránce jsem už v pořádku.

Co říkáte na letošní Velkou pardubickou? Když jste nemohl jet, komu jste fandil?
Velmi mě mrzelo, že jsem nemohl jet, ale musel jsem se s tím smířit. Jako každý rok byla Velká pardubická zajímavá, ale pádů bylo na můj vkus až moc. Fandil jsem koním z naší stáje a byl jsem hodně zvědavý zejména na to, jak si povede Hipo Jape, kterého jsem měl jezdit.

Zůstáváte i na zimu u Josefa Váni, nebo se v pauze podíváte, jako někteří kolegové, do zahraničí?
Na zimu zůstávám doma, ale rád bych se účastnil dostihů v Itálii, jako v loňském roce.

Jaké jsou Vaše cíle pro příští sezónu a jak se Vám líbila Národní steeplechase Josefa Váni? Myslíte, že by se měla stát tradičním bodem v dostihovém kalendáři?
Doufám, že se mi podaří obhájit šampionát a že se ve zdraví dočkám příští Velké pardubické. Také budu rád, když mi majitelé a trenéři opět dají svou důvěru a budou mi svěřovat stejně dobré koně jako letos. Národní steeplechase Josefa Váni je dobrý nápad, pro diváky je to zase něco jiného a nevidím důvod, proč by se to nemohla opakovat.