Jiřina Andrésová: Jezdit tak, aby byli trenéři a majitelé spokojení

V minulém roce se vrátila po dvojnásobné mateřské a hned získala třetí místo v  Nikon Ladies Cupu. Čtyřiatřicetiletá Jiřina Andrésová, kterou k návratu do dostihového sedla přemluvil manžel, nemusí dnes rozhodně svého rozhodnutí litovat. Dvě vítězství během premiérového dostihového odpoledne ve Velké Chuchli jsou pro ni více než slibným začátkem sezóny…

V neděli jste zvítězila dvakrát, a to s koňmi, kteří do okruhu favoritů nepatřili. Byl jejich výkon překvapením i pro vás?
Nemůžu říct, že by mě vítězství vyloženě překvapila. V sedlech obou koní jsem byla poprvé, videa z předešlých startů jsem si nastudovala a věděla jsem, že není úplně nereálné vyhrát. Kárl si průběh nadiktoval v podstatě sám, on si do toho nenechá moc mluvit, ale s tím jsem počítala. V cílové rovině ještě dokázal zabojovat, čímž mě potěšil. S Pardonií mi vyšel průběh tak, jak jsem doufala. Lafranco dostih odvodil a Pardonie si mohla v klidu cválat na druhé pozici. Ona totiž taky bývá po startu dost aktivní. Myslím, že oba koně těžili z nízké váhy.

V hlavním dostihu Memoriálu Rudolfa Deyla jste dovedla k pátému místu českou odchovankyni Lacoranu trenérky Horákové. Jak vidíte šance této klisny dál?
Lacoranu jsem jezdila poprvé, tak mi asi úplně nenáleží ji hodnotit. Musím však říct, že se mi její projev líbil už loni. Ukázala, že do JCK patří a že výkonnostně půjde ještě nahoru. Myslím, že delší dostih jí určitě vadit nebude, spíše naopak.

Dva triumfy během jednoho dne, to zaslouží oslavu. Byla nějaká?
Nebyla, nejsem úplně slavící typ (smích).

Po zimě má řada jezdců problém dostat se rychle do formy. Bojovala jste i vy třeba s váhou?
Je pravda, že jsem v zimě trochu přibrala, ale zatím nepotím. Ono to jde dolů samo hned,  jak se rozjede sezóna. Běhat ale chodím, musím něco dělat pro svou fyzičku.

Na dostihy vás zpravidla doprovází i vaše dvě ratolesti – sedmiletý Dominik a čtyřletá Deniska. Jsou pyšní, když mamka vyhraje?
Děti mi fandí na tribuně, ale jinak mé úspěchy nijak víc neprožívají. Denda je ještě malá a Domča naopak občas lituje, že nemáme s Dušanem jiná povolání.

Dá se u nich předpokládat, že půjdou ve šlépějích svých rodičů, nebo spíš ne?
Nevím jestli Domču nechytnou koně třeba až bude chtít zapůsobit na holky, ale zatím ho zajímá víc technika. To u Denisky jsem si skoro jistá, že jí koně alespoň trochu budou mluvit do života.

Práce ve stáji, dvě děti, ježdění dostihů…Zbývá vám vůbec nějaký čas pro sebe jen tak na relax?
Jak se říká, čas máme na to, na co chceme. Takže i na relax se čas najde.

Máte nějaký konkrétní cíl pro letošní sezónu?
Jezdit tak, aby byli trenéři a majitelé spokojení.

Za třetí příčku v Nikon Ladies Cupu jste v neděli převzala zbrusu nový foťák. Koho nebo co půjdete první fotit?
Fotoaparát se mi právě hodí, protože ten můj už dosluhuje. Jinak já fotím hlavně děti a moc mě to baví.