Jan Faltejsek - jméno, které se v sobotu nesmazatelně vepsalo do dějin Velké pardubické i do povědomí národa, uctívajícího kult Josefa Váni. Český žokej působící z větší části na britských ostrovech, jehož kariéra naplno odstartovala na severní Moravě u trenéra Čestmíra Olehly, přišel, viděl a v sedle „létající“ Orphee Des Blins zvítězil. Jaké byly jeho dostihové začátky, proč se stal profesionálním žokejem a co pro něj znamená Velká pardubická vám přiblíží první část rozhovoru s mužem, který zanedlouho pracovně zamíří do země galského kohouta.

Jaká byla Vaše cesta ke koním a proč jste se rozhodl pro povolání profesionálního jezdce?
Koně jsme měli vždycky doma. V deseti letech jsem začal pravidelně chodit do stájí pana Sůry, který připravoval koně do parkurů. Pořád jsem ale pokukoval po dostihových, miluji totiž rychlost, a to nakonec vyústilo ve výměnu parkurového sedla za sedlo dostihové.

Kdo byl nebo je vaším jezdeckým vzorem a koho z českých nebo světových kolegů obdivujete?
Těch, které obdivuji, je mnoho. Z českých jezdců jsou to Josef Bartoš, Jarda Myška, Dušan Andrés, otec a syn Váňové. Z anglických pak Jason Maguire, Tony McCoy, Timmy Murphy a Graham Lee. Jsou to osobnosti, od kterých se člověk může učit.

Co pro vás znamená Velká pardubická?
Obrovský svátek, a to nejen samotná Velká pardubická, ale i celý doprovodný program, ve kterém běhá to nejlepší, co v České republice máme. Divácká kulisa je nezapomenutelná.

Jakou překážku v kurzu Velké pardubické považujete za nejobtížnější a proč?
Nemyslím, že by jednotlivé skoky byly těžké. Ale v celkovém součtu s velmi dlouhou distancí se to vše mění v tvrdý oříšek.

Jak prožíváte start ve Velké? Máte nějaké talismany pro štěstí, případně nějaký rituál?
Na talismany věřím a jezdím s nimi stále, nejen Velkou pardubickou.