V rámci nedělního karlovarského odpoledne si odbyla svou dostihovou premiéru „malá“ sestra nejmladšího českého žokeje Simona Laubeová. Sympatická tmavovláska, která svou podobou rodinu rozhodně nezapře, se tak po několika pokusech v dostizích poníků a neregistrovaných koní vrhla do dostihového dění ještě před nástupem na SŠDSaJ, kde bude od září studovat obor jezdec-ošetřovatel.

Jaké jsou tvé dojmy z prvního životního startu?
Jsem nadšená. Těší mě, že jsme s Black Bentem dojeli společně do cíle zdraví a nikomu jinému jsme neuškodili. Jsem za tu šanci, odjet si svůj první životní dostih, panu Brožovi strašně vděčná.

Připravovala ses před prvním oficiálním startem nějak speciálně? A co tréma, byla?
Až tak moc jsem se nepřipravovala. Chodím běhat docela často po celý rok, ale je pravdou, že od konce července jsem trochu šetřila síly.

Za necelé dva týdny nastupuješ na SŠDSaJ do Chuchle. Jak se těšíš a jakou máš metu do budoucna?
Do Chuchle se těším, jsem ráda, že už teď znám pár lidí, jak z vyšších ročníků, tak z nastávající třídy. Mým prvním cílem je zatím se nějak dobře uchytit a jezdit častěji. Taťka mě v mé volbě podporoval od začátku a mamka by sice byla radši, kdybych šla na obor s maturitou, ale po přijímačkách už změnila názor.

Co se týče práce s koňmi a ježdění, radí ti více mamka, brácha nebo někdo jiný?
Radí mi tak nějak všichni. Ježdění nejvíce konzultuji s taťkou. S mamkou většinou řešíme podle fotek, například sed, a když jsem byla na konci července u bráchy, probírali jsme spolu po společném cvalu, kde dělám chyby a co příště udělat jinak.

Přišly po nedělním dostihu už nějaké další jezdecké nabídky?
Zatím ještě ne, ale doufám, že časem nějaká další přijde.

foto: Marcela Klingorová