Ve stopách Elišky Kubinové? To se ještě uvidí…

Její tvář ani jméno není českému dostihovému publiku zatím příliš známé. Opak však může už za pár měsíců pravdou. Má česká hvězda Eliška Kubinová konečně následnici? I ona před lety odcházela coby neznámá dívka do zahraničí, aby našla své štěstí, stejně jako nyní Lenka Helmecká.

Někteří si vás vybaví jako pracovní jezdkyni a ošetřovatelku v centrále Rabbit Trhový Štěpánov. To už je ale nějaký ten pátek…
V Anglii jsem už tři roky. A už tři roky pracuju pro trenéra Micka Channona.

Plánovala jste, jako řada vašich kolegů, zimu v zahraničí a pak návrat do Čech, nebo to bylo jinak?
Přišlo to doslova ze dne na den. Nikdy jsem neplánovala jet do ciziny. V Česku se mi líbilo, byla jsem spokojená. Jaký byl impulz? Najednou jsem se rozhodla, že chci zkusit něco jiného.

Spojené arabské emiráty a Francie, to jsou aktuálně asi nejžádanější země, o kterých mladí v dostihovém prostředí sní. Byla vaší vyvolenou od počátku Anglie?
Ne, ale v tu dobu v Anglii pracovali moji kamarádi Michal Demo a Martin Laube. To oni mi pomohli dostat se sem.

V Rabbitu jste pracovala převážně s rovinovými koňmi, překážkoví byli v menšině. Jak to máte nyní?
I u Micka Channona je většina koní rovinových, pár překážkových máme spíš jen proto, abychom se v zimě nenudili (smích).  Jinak ve stáji máme více než stovku koní, a když obsedáme, je to nějakých 60 ročků každý rok.

Kdy přišla nabídka na ježdění dostihů?
Asi po půl roce. Nabídli mi, jestli bych si chtěla udělat amatérskou licenci. To jsem odmítla, protože moje angličtina byla pořád hodně špatná a já uměla říct snad jen „No, thank you.“

Pak ale přišel zvrat, tak jak jsme u vás již zvyklí…
Po dvou letech, kdy jsem trochu vypilovala angličtinu, jsem řekla trenérovi, že chci jezdit dostihy. Ne ale jako amatér, nýbrž jako profesionál. A on souhlasil.

Co všechno bylo potřeba k získání profesionální licence na Britských ostrovech?
Absolvovala jsem týdenní kurz v British Racing School. Svůj první dostih jsem jela už v březnu 2017 na závodišti ve Wolverhamptonu. S Pc Dixonem jsme skončili devátí z jedenácti a vzhledem k tomu, že mi hned po startu sjelo sedlo na krk, moc jsme si ten dostih neužili. Další dostihy už byly lepší. Sice zatím nemám žádné vítězství, ale snad se tento rok zadaří. Já tomu věřím.

Dostat se do sedla slušného koně jako žena a k tomu ještě cizinka, to asi není úplně jednoduché…
To máte pravdu. Konkurence je veliká, hlavně kluci to mají jednodušší, prosadit se do dobrých dostihů. Já to ale nechci vzdát, naopak ráda bych pokračovala. Udělám pro to maximum.

V současné době řada českých stájí hledá nové pracovní síly. Kdyby přišla nabídka z velké prestižní stáje, odolala byste?
Zatím nemám v plánu vracet se, takže o nabídkách nepřemýšlím. Ale stát se může samozřejmě cokoliv.

Foto: archiv Lenky Helmecké