Společně se svým mužem tvoří jeden z nejelegantnějších párů českého dostihového sportu. Ona HR specialistka ve firmě zabývající se izolačními a zateplovacími pracemi, on kouč moderní dostihové centrály ve Zhoři u Jihlavy. V dalším díle naší nepravidelné rubriky nahlédneme k rodinnému krbu manželů Törokových, kteří pod společným příjmením fungují od července loňského roku.

Kdy a kde jste se s manželem seznámili?
Přijde mi spíš zajímavé říct, kde jsme se neseznámili. Nebylo to u koní a dokonce jsme ze začátku vzájemně ani nevěděli, že máme s koňmi něco společného. Já se pohybovala mezi parkuráky, takže jsem jméno Török vůbec neznala. Bylo to v roce 2015.

Byla to láska na první pohled?
I přestože se říká, že láska na první pohled neexistuje, tak byla. Z mojí strany určitě.

Jakou vlastnost na svém partnerovi nejvíce oceňujete?
Miluji ho, protože je dobrý a férový člověk, který vždy dostojí svým slibům, milující svou rodinu. Je nekonfliktní, tolerantní a mám v něm obrovskou oporu – je pro mě důležitý pocit, že mám po svém boku někoho, o koho se můžu opřít a komu mohu stoprocentně důvěřovat.

Existuje něco, čím vás naopak spolehlivě vytočí?
Existuje, ale jsou to spíše drobnosti, takže žádnou Itálii u nás nečekejte.

Kromě koní máte oba rádi také rybaření. Přivedl vás k této zálibě váš manžel nebo jste rybařila i předtím?
Ačkoliv pocházím z rodiny, která se zabývá chovem ryb, tak jsem k rybaření nikdy neinklinovala. Ryby se mi líbí, jsou to krásná zvířata, ale při chytání je mi jich líto. S Daliborem jsem párkrát na rybách byla – bylo to ze začátku vztahu, když jsem si myslela, že mu tím udělám radost. Postupem času jsem zjistila, že daleko větší radost mu udělám tím, že zůstanu doma a uvařím dobrou večeři.

V minulém roce jste se vzali. Kdo přišel s tímto nápadem a jak na svatbu vzpomínáte?
To, že spolu chceme být do konce života jsme věděli oba, ale Dalibor udělal ten rozhodující krok, když mě požádal o ruku. Na svatbu určitě vzpomínáme jen v dobrém, byl to krásný den s naší rodinou a přáteli,který jsme si, věřím, všichni užili.

Našel se, při velkém pracovním vytížení vašeho muže, čas i na svatební cestu? Jak jste si ji užili?
Našel. Byli jsme letos v lednu a krásně jsme se prohřáli a odpočinuli si.

Jaké jiné společné zájmy kromě koní tedy s manželem máte?
Když máme volnou chvíli, jedeme si zalyžovat nebo na kolo. Anebo si jen zatopíme v krbu a popíjíme vínko.

Shodnete se doma u televize, na co se bude večer koukat nebo každý preferuje něco jiného?
U TV moc času netrávíme, máme jen jednu kriminálku, kterou pravidelně sledujeme. Dalibor mě považuje za “televizního barbara”, který nezná životně důležité filmy a filmové hlášky (čímž on trochu trpí) a snaží se mi doplnit mé filmové vzdělání. Problém ovšem je, že já vždy do deseti minut usnu. Takže ANO, shodneme se. Je mi jedno, u čeho spím.

Váš manžel má z prvního vztahu dceru Štěpánku, jak spolu vycházíte?
Myslím, že dobře. Se Štěpánkou se máme rády a jsme kámošky.

Jak byste charakterizovala vaše manželství jednou větou?
Milujeme se, nehádáme se, vycházíme si vstříc a celkově máme prostě krásný vztah. Možná i proto, že se dokážeme vzájemně tolerovat, protože jak říká Marek Eben, láska je dar, který dostaneme a tolerance je způsob, jak si ji udržet - každý je v podstatě nesnesitelný a jediná šance je si na to zvyknout a být rád, že se našel takový blázen, který si zvyknul na nás. Sice to není jedna věta, ale je to tak.

foto: archiv Yvony Törökové a Hana Vytopilová