Václav Janáček při sobotním loučení s mosteckým hipodromem  mnohým připomněl doby své největší české slávy a potvrdil, proč mezi českými žokeji zůstává poměrně mimořádným zjevem.   Jeho vítězná série, kterou se na severu Čech prezentoval,  bylo totiž něco, co se na tuzemských hipodromech často nevidí…

„Samozřejmě, tentokrát to vyšlo všechno dobře. Přijel jsem hlavně na oba koně  v hlavních dostizích pro pana Charváta, a s oběma to vyšlo, takže spokojenost. S Mr Rightem je to takové, že se musíte trefit do průběhu, aby  mu vyhovoval, a to nám tentokrát vyšlo. Ve Svatováclavské to nebyl jeho dostih, ale tentokrát se prosadil ještě s rezervou,“ chválí Janáček svěřence Františka Holčáka a letos jistě nejvýraznější koňskou osobnost mezi českými sprintery.

„Dobré to bylo i v těch dvouletých,  věděl jsem, že jsem na dobré koni,  ale asi jsem čekal, že nám soupeři trochu víc zatopí. Nakonec z toho bylo celkem lehké vítězství, a uvidíme, jak to s ním bude v dalších startech.“

Vítězství ve velkých dostizích je pro Janáčka na našich drahách nejenom radostí, ale někdy i splněním povinnosti. „Když přijedu, snažím se  v těch jedničkách uspět, cesta se mi pak taky líp zaplatí  a cítím i určitou povinnost  k majitelům, kteří mě pozvou, abych dopadl co nejlíp.   Motivace je ale samozřejmě i v menších dostizích, kde se pokouším odvést co nejlepší práci pro trenéry, kteří mě posadí, abychom měli i důvod k další spolupráci.“

Po loňské ne úplně příznivé zkušenosti s Katarem nyní Václav Janáček bezprostřední  zimní plány nemá, a  konstatuje:  „Ještě jeden a půl měsíce máme dostihy v hlavní sezóně ve Španělsku, tak se soustředím na ně, a pak  by to mohlo vyjít asi na měsíční pauzu, snad se na Vánoce taky dostanu domů. Jinak  teď nic velkého neplánuju, nejbližší budoucnost  pro mě znamená nějak co nejlíp doklepat Madrid, a pak se uvidí,“ dodává žokej, který je momentálně v nadějné pozici  na obhajobu španělského šampionátu…