Helena Pejšková patří dlouhodobě mezi nejúspěšnější české amatérské jezdce. Dcera trenérky Ivany Pejškové posbírala během své kariéry prozatím 28 vítězství a v letošním roce se stala podruhé šampiónkou mezi amatéry.

Jak hodnotíte uplynulou sezónu, co vás nejvíce potěšilo a co třeba zarmoutilo?
Letošní sezonu hodnotím jako úspěšnou, v podstatě jsem si splnila svoji normu, tedy vyhrát tři až čtyři dostihy za rok. Měla jsem také trochu smůly, co se týče zranění koní, které pravidelně jezdím, a na čas mě vyřadil pád, po němž jsem se musela chvíli vzpamatovávat. Co mě potěšilo nejvíc? To se říct úplně nedá, všechna vítězství jsou pro mě stejně cenná. Nebylo by fér nějaké vyzdvihovat, jelikož to byli všechno koně z naší stáje, ke kterým mám citový vztah. Kategorie dostihů vůbec neřeším.

Letos jste podruhé zvítězila v šampionátu amatérských jezdců, co to pro vás znamená?
V této sezóně jsem v podstatě považovala za povinnost šampionát vyhrát. Linda (Fedorowiczová - pozn. red.) odešla mezi profíky a vedle ní jsem jediným amatérem, který dostává tolik příležitostí (díky mámě). Nevyhrát by tedy byla tak trochu ostuda.

Jak funguje ve stáji spolupráce s maminkou?
Myslím, že se navzájem respektujeme. Umíme vzájemně vyslechnout názor té druhé. Občas se to neobejde bez emocí, jsem totiž dost impulsivní, ale jako trenér má a vždycky bude mít hlavní slovo, to samozřejmě beru.

Profesionálně se koňmi nezabýváte, co je vaším civilním povoláním?
Letos jsem dostudovala VŠE a v říjnu jsem nastoupila do poradenské firmy jako asistent auditor. Zatím jsem nadšená.

Čím se bavíte ve volném čase?
Mou zálibou číslo jedna jsou samozřejmě koně. Nedávno jsem začala dělat jógu, která mi hrozně moc dává, nejen fyzicky, ale i psychicky. V neposlední řadě věnuji svůj volný čas příteli a kamarádkám.