Tisková zpráva Synthesia Parku- rozhovory s Janem Faltejskem a Josefem Váňou

 

 

 

 

 

Faltejsek:  Orphee je pořád mašina

 

 

 

Pardubice, 22. června 2013 - Žokej Jan Faltejsek si po odchodu z České republiky na konci loňského roku zvolil angažmá ve Francii. Poté, co vyhrál Velkou pardubickou, nastoupil u tamního trenéra Guillama Macaira a byl to krok, který si nemůže vynachválit. Vyhrává dostihy, je v pohodě, a  na koních z něj vyzařuje  velké sebevědomí. Dal je pocítit i soupeřům na pardubickém závodišti.

 

 

 

Při své první letošní exkurzi na česká závodiště Faltejsek vyhrál oba největší dostihy pardubického odpoledne, a těžko může někoho udivit, že v nich vedl také ty nejlepší koně. Se svou vítěznou partnerkou z Velké pardubické Orphee des Blins se mu povedlo impozantně opanovat cross country Válečníka, s Trezorem sehrál vítěznou partii s konkurencí  kvalifikační Memoriálu majora Svobody.

 

Nechtějte po mě, abych tyhle dva koně porovnával. Oni jsou každý docela jiný,“ bránil se Faltejsek logické otázce, která  po jeho dvojitém úspěchu musela napadnout každého.  Nakonec se ale k určitému porovnání přece jenom odhodlal. „Orphee des Blins je prostě mašina, kůň, který už prokázal svou kvalitu nejenom v Česku, ale i předtím ve Francii.  Naproti tomu Trezor asi až tak výborný kůň není, ale když mu všechno vyjde, dokáže si dostih užít a soupeře vychutnat a jestli mu něco proti klisně chybí na kvalitě, dokáže to nahradit  bojovností. Já jsem s ním neměl až takové problémy, ale ví se o něm, že když si postaví  hlavu, dokáže z něj jezdec jeho kvality dostat jenom těžko,“ míní Faltejsek, který s Orphee des Blins od jejího vítězství ve Velké pardubické absolvoval všechny starty, zatímco do sedla Trezora se dostal poprvé, a to jako náhradník za poraněného Josefa Bartoše.

 

Zatímco Bartoš trávil tento týden většinou v meranské nemocnici, Faltejskovi se náramně daří na francouzských drahách a patří mezi nejlepší dvacítku tamních  překážkových jezdců.  Působí u nejlepšího francouzského trenéra Guillama Macaira a protože je jeho zaměstnancem, musí si u něj také vybavovat, zda a jak může jezdit v českých dostizích. „Nebyl jsem letos zvaný prvně, ale až teď se mi povedlo uvolnit,“ upřesňuje Faltejsek. „Naši koně startují po celé Francii a  když mě trenér někam pošle, musím jet tam. Naštěstí ale většina našich koní je výborně natrénovaná, daří se jim a asi i mně, takže nemám  z profesního hlediska žádný důvod k nespokojenosti,“ hlásí Jan Faltejsek, který se ve Francii prosadil jako dosud žádný jiný jeho český kolega. „Pokud se chci v kariéře dostat dál, je Francie správnou volbou,“ domnívá se Faltejsek. „Zatím jsme dohodnutí, že  dostávám ty koně, které trenér vybere. Ale v podobné pozici jako já nás třináct dalších. Je to veliká konkurence, ale musím to vidět i realisticky  a brát všechno, co se mi naskytne v naději, že se posunu vpřed. Ty první měsíce byl ne posun, ale spíš skok. Teď už jsem se ve Francii začal pořádně rozhlížet,“ konstatuje spokojeně jezdec, který v těchto bydlí na dohled od Atlantiku. „Jezdecky mi to tam vychází dokonale, druhou věcí ale pro mě je život ve Francii. Ten pořád ještě nedokážu tak úplně vstřebat,“ říká český žokej.

 

 

 

 

 

 

 

Pokud jde o jeho možnou příští prezentaci před českým publikem, Jan Faltejsek si není ani trochu jistý. „Samozřejmě na Orphee des Blins bych se rád vrátil, ale uvidíme, jaké konkrétně budou další plány,“ poznamenal Jan Faltejsek.  Jako Čech by určitě rád loňský triumf z Velké obhajoval, o jeho možnosti přijet o druhé říjnové neděli však zatím nemluví. „Nyní před sebou máme spoustu dalších dostihů, a na ty se soustředím,“ vysvětluje Faltejsek.

 

 

Váňa: Cítím se líp než před rokem

 

 

 

Pardubice, 22. června 2013 - V letošním roce má na kontě jedno jezdecké vystoupení.       Od října roku 2011 nevyhrál jediný dostih. A  přece, jakmile se vyhoupne v Pardubicích do sedla, způsobí pokaždé už jen tímto faktem malou senzaci. Josef Váňa. Šedesátník, který vedl dvanáctiletého veterána Tiumena do sobotní kvalifikace s jediným odhodláním. „Splnit, co je potřeba, abychom se dostali do Velké. A  umístit se do čtvrtého místa, aby to nebyla ostuda.“ Dnes může v klidu Váňa v západočeské Bohuslavi do svého diáře  zapsat: „Úkol splněn“. 

 

 

 

Tiumen byl druhý. Ani on, ani jeho jezdec se v dostihu nemuseli vydat ze všech sil a zdá se, že vše je na dobré cestě, abychom je oba viděli v akci i v říjnu  v největším dostihu české sezóny.

 

„Zas až tak jednoduché to nebylo,“ upozorňuje ovšem Josef Váňa následně. „Měli jsme celkem složitý průběh, nebylo to úplně bez chyb, a  byly tam i okamžiky, kdy jsme ten dostih mohli ukončit dřív než v cíli. Naštěstí jsem ale měl pod sebou takového mazáka, který se hned tak nevzdá a umí si poradit,“ pochvaloval si Váňa Tiumenovy schopnosti zorientovat se i ve složitých situacích. Ta nejsložitější přišla na nenápadném Popkovickém skoku, kde volný kůň bez jezdce vyřadil z dostihu efektivně další účastníky v čele se spolufavoritem Roninem. „To byl jeden z rozhodujících momentů. Já volného koně vnímal, ale i tak jsme tam nakonec měli namále, pokud si ho ostatní nevšimli, není divu, že to mělo takový efekt…“ konstatoval   populární  trenér, který si Tiumena do dostihu nachystal a nyní uvažuje nad tím, že ostřílený valach dostane měsíční „prázdninový režim,“ než se začne chystat do Velké… 

 

Ne tak ovšem samotný Josef Váňa. Už příští týden v Karlových Varech pořádá první dostih trojdílného Poháru Josefa Váni, a navíc uvažuje, že by se při něm opět v dostihu svezl. „Dost žokejů u nás je zraněných, a tak se ta úvaha nabízí,“ vysvětluje Váňa. „Když jsem se o tom ale doma zmínil, rodina byla proti, takže spíš nepojedu. Ale definitivně se rozhodnu až v úterý,“ doplnil Váňa s tím, že právě v úterý bude pro „jeho“ pohár uzavřena startovní listina. 

 

Ať ale jezdit bude nebo ne, hodlá se i nadále držet v kondici, kterou považuje za lepší než měl v loňském roce po návratu z léčení zlomeného stehna. „Samozřejmě, je znát, že mě letos v dostihu nic nebolí. Jednu chvíli jsem se cítil, že prostě dnes můžeme jít a třeba i vyhrát, ale nemělo smysl Tiumena mačkat nějak přes moc. Určitě tam ale byla rezerva a kdo ví, třeba právě ve Velké Trezorovi tuhle porážku vrátíme,“ konstatuje bojovně trenér a žokej, který v tréninku pro sobotní start nepolevil ani ve vražedných vedrech minulých dnů. „Dával jsem si své dávky přesto, že mi všichni říkali, ať vynechám nebo přestanu. A mělo to efekt, vážně jsem se v dostihu cítil dobře,“ pochvaloval si  populární trenér dostih, v kterém bylo druhé místo jeho malým vítězstvím. Koneckonců - druhé místo je pro něj i Tiumena nejlepším umístěním od zmiňovaného (zatím) posledního vítězství z Velké v roce 2011…