St. Leger a tři Trojkoruny Františka Holčáka

Ze současných trenérů  připravil nejvíce vítězů nejdelší klasické zkoušky František Holčák. Velkokarlovický kouč se radoval hned pětkrát a ve třech případech se jednalo o Trojkorunu.

První vítězství přišlo již v roce 1992, kdy pod Tomášem Váňou triumfoval hnědák irského chovu Law Soziri. Populární „Lafík“ za svou kariéru zvítězil celkem třináckrát a na dotacích vydělal více než 1,5 milionu korun. Druhý plný zásah Františka Holčáka v St. Legeru na sebe nechal čekat pouze dvanáct měsíců, když se v roce 1993 s budoucím trojnásobným českým šampiónem Ramilem Děmidovem na palubě prosadil ryzák Faust. První Trojkoruna se „Velkokarlovickým“ podařila o tři roky později prostřednictvím hnědáka Glowinga. Koně „s fracouzským pasem“, jenž svým majitelům vydělal více než 1 milion korun, dovedl k úspěchu anglický žokej William Lord. Dalších pět let čekal trenér na další triumf, který mu zajistil suverén ročníku Tribal Instinkt. Vyjímečného hřebce pro stáj Ray Racing pana Rajmunda Pavly odjezdil Karol Šarina. Tentýž Karol Šarina, který dva roky předtím vzal téměř již jistou Trokorunu dalšímu svěřenci Františka Holčáka Ray Of Lightovi. Prozatím poslední úspěch v St. Legeru zajistil „velkému Františkovi“ černý hnědák Age Of Jape v roce 2009. Nositel oranžovočerných barev starosty obce Palkovice pana Bači vyhrál celkem pět klasických dostihů (vedle ČR také derby a St. Leger na Slovensku) a stal se miláčkem nejen pražského publika.

A jak vzpomíná na své triumfy sám František Holčák?
„Každé vítězství v dostihu je krásné, samozřejmě čím větší dostih, tím větší je i radost. Na všechna vítězství v St. Legeru vzpomínám moc rád. Ale je jeden St. Leger, na který nevzpomínám rád ani trochu, a to ten s Ray Of Lightem. Ať si říká kdo chce co chce, podle mého to byla minimálně mrtvola...Dvě tisíciny vteřiny na cílové pásce...Víte, co to je, dvě tisíciny vteřiny na takovou vzdálenost? A to nejen v dostizích, ale i v dalšíh sportech, třeba atletice. To se snad ani nedá změřit. Takže na tento dostih opravdu nevzpomínám rád. Nemůžeme vyhrát pokaždé, to je samozřejmé. A je pravdou, že  každý si musí něco vyhrát, musí se to vystřídat. O vítězství ale budu bojovat zas, a to i v tomto St. Legeru!“