Jak blízko může mít rovinový žokej k překážkám? Věří fenomenální Orhee des Blins, v jejíž tréninkové centrále pracuje? A co by popřál Tomáši Šatrovi po sedmistém triumfu kariéry? Odpovědi přináší komentář Petra Foreta.

Asi už je o mně známo, že mám k překážkám hodně kladný vztah. Velká je pro mě jako rovinového jezdce svátek. Když se na ni dívám, bývám i trochu nervózní, svou váhou je to trochu něco jiného než třeba derby. U Velké existuje něco zvláštního, co mě přitahuje. Sleduji ji vždycky, občas do Pardubic i jedu, poslední roky už mi to ale moc nevychází.

Který dostih má větší atmosféru? To těžko říct. Derby má u nás také svou prestiž a den je to určitě výjimečný. Slavnostní přehlídka, všichni majitelé a trenéři, kteří jsou nervózní, a pak, když se projíždí cílem, potlesk publika… U Velké je atmosféra znát hlavně, když jdou koně na Taxis, to snad všichni přítomní řvou. V obou dostizích jde o velké peníze, takže i o tom to celé je.

Orphee a třetí triumf? Pevně v něj věřím. V kontaktu jsem s ní víceméně každý den, jezdím ji ale sporadicky a není to v tréninku zrovna můj nejoblíbenější kůň. Setkávám se s ní skoro každý den na odpolední a chodím s ní plavat. Kdo by ji mohl ohrozit? Zarifovi, kterého hodně lidí zmiňuje, osobně moc nevěřím. Je to mladý kůň, který to bude mít v samotné Velké těžké. Tu kvalifikaci, co šel dobře, dal z pomalého dostihu. Myslím, že Orphee už nepůjde tak pomalu, jako posledně v kvalifikačním dostihu. Poslední dva kilometry natáhne, tak aby odstranila zrno od plev, takže na některé mladé to může být moc. A to je právě podle mě případ Zarifa.

A ještě krátce k rovinám. V neděli získal sedmisté vítězství kariéry Tomáš Šatra. S panem Šatrou mám spoustu společných zážitků, vyučil jsem se tam, dva roky jsem u něj pracoval. Byla s ním neuvěřitelná sranda a já jsem práci u něj miloval. Doteď jsem rád, když mě občas požádá, abych mu jel jeho koně. Je to pro mě skvělý trenér, který hodně dokázal a udržel se až doteď. Rád bych mu popřál, aby byl zdravý a trénoval ještě řadu let.