„Když se mi jede špatně na kole, vím, že je dráha v pořádku,“ říká s nadsázkou správce dostihové dráhy Jiří JandaPéče o dostihovou dráhu je věda. Obnáší znalost mnoha oborů, ale hlavně celoroční starost a práci. Věnovat pozornost celému závodišti musí správce dráhy a jeho tým nejen v dostihové sezoně, ale i v zimě, kdy závodiště zdánlivě spí. Jenže příprava na novou sezonu začíná vlastně už posledním dnem sezony předchozí… A není to jen o dráze. Své potřebují i samotné překážky a stáje. Víc prozradí správce dráhy, MVDr. Jiří Janda. Když skončí dostihová sezona, čeká nás ještě nějaká ta všestrannost a Hubertova jízda. Ale když to všechno utichne, tak se snažíme dráhu posekat na dva až tři centimetry se sběrem trávy. Tím se nám objeví nerovnosti či díry, které můžeme zarovnat a zasypat kompostem, aby si to přes zimu sedlo. Zjara se dráha uválcuje, protože některé ty mrazíky drn přeci jen odchlípnou a musíme to napravit. Přes zimu není vždycky příznivé počasí, tak se věnujeme i renovaci a opravám překážek. Máme celkem dost umělých překážek, protože všechny klasické steeplechase se tak běhají. Letos jsme je celé rozebrali, spravili železnou kostru, natřeli. Opravili jsme na nich rozbité překližky, protože koně je přeci jen těmi kopyty prorazí. Podařilo se nám z prachovické cementárny získat vyřazený dopravníkový pás, který je velice pevný. Udělali jsme z něj prvky, které změkčují horní i spodní části překážky. Tahle guma má výhodu, že ji kůň neprotrhne. Máme i překážky proutěné, které jsme vyrobili před dvěma lety. Letos je chceme také potáhnout gumou, aby to bylo bezpečné. U otočných proutěných překážek ještě musíme upravit jejich uchycení na betonových základnách. Kolečka, po kterých to jezdí, se nám moc neosvědčila, protože když je tráva vyšší a je nakropeno, tak se samozřejmě kolečka boří a těžko se s nimi manipuluje. A pak už přijde skutečné jaro…To už na vlastní dráze – na travnatém povrchu nastupuje taková ta rutinní sezonní činnost, která začíná hnojením, přiséváním. Teď je polovička dubna a jak jsme dobře pohnojili, je tráva už někde tak vysoká, že příští týden musíme začít sekat. Ještě nás čeká chemická ochrana trávy, protože dvouděložné plevele zlobí. Sice to máme krásné, ale pampelišky se přeci jen vyskytly za startem u pevných military skoků. Tam se nedostaneme s technikou, takže je budeme muset ručně postříkat dřív, než odkvetou a než z nich začnou létat ti parašutisti (úsměv). No a pak už nastává kolotoč co šest neděl hnojení, každý týden minimálně jednou, většinou ale i dvakrát posekání trávy. A co týden před dostihy?Před vlastními dostihy je to hlavně kropení dráhy. A taky vertidrainujeme, což jsou vpichy do půdy zhruba do hloubky 15 centimetrů, průměr toho vpichu je dva centimetry. Zhruba na metru čtverečním je šedesát vpichů. A do toho od pondělí kropíme, aby voda zatekla do těch vpichů a povrch se změkčil. V den dostihů měříte pružnost dráhy. Děláte i v předcházejícím týdnu, abyste věděli, zda je či není potřeba kropit? Oficiálně měříme v den dostihů nebo den předtím. Zjistil jsem ale, že nejlépe to poznám podle jízdy na kole. Když jedu po dráze a jede se mi dobře, tak je dráha tvrdá a je to špatně. Když se mi jede špatně, nemůžu to ušlapat, protože se bořím, vím, že dráha je dobrá. Vlastně denně testuju stav dráhy na kole… a jak se blíží dostihy, musí se mi jezdit hůř a hůř a pak je to v pořádku (směje se).Závodiště ale není jen tráva, je tu mnoho živých keřů a stromů…Živé ploty jsme letos opravdu nepodcenili. Přesazovali jsme celou „sedmičku“ - druhý živý plot ve Francouzském skoku. Koupili jsme cererit, tím jsme keře pohnojili. Musíme je i zalévat, protože při přesazování jsme zjistili, že dvacet centimetrů navrchu je půda jakžtakž dobrá, ale vespod je suchá – úplná mouka. Takže celé jaro jsme jezdili s tisícilitrovou nádrží a zavlažovali keře. V zimě živé ploty zmlazujeme ořezem, kdy je stříháme na mínus pět centimetrů rozměru překážky, aby to na jaře obrazilo a koně se o tvrdé větve keřů zbytečně neškrábali. Před každými dostihy už musí být všechny keře ořezané do správných rozměrů. Na to máme špičkového Pavla Nerada, který to zvládá velice dobře. Ty nůžky mají osm až deset kilo a když se s nimi sahá do výšky dvou metrů, tak je to vlastně i taková posilovna.Pojďme se ještě podívat na oranice, protože ty na pardubickém závodišti také zabírají poměrně velkou plochu.  Přes zimu jsme udělali generální opravy techniky, včetně traktůrku, který používáme na úpravu oranic. U tohoto kombinátoru jsme vyměňovali všechny ty žabky, co podrývají půdu a perka, které je drží. Vzadu to má žebrové válečky, které jsou uložené v dubových ložiscích. To všechno jsme předělali. Jenže tento kombinátor bere půdu jen do deseti, maximálně dvanácti centimetrů. Pod tou oranicí je zem dost tvrdá. Vloni se nám ale podařilo v kopřivách bývalého JZD ve Svítkově objevit zapomenutý pluh, který se tady používal v socialismu – ještě má dokonce nápis Státní závodiště Praha. Koupili jsme nové radlice, nechali je ukovat u kováře a letos budeme oranice opravdu orat. Půjdeme do hloubky pětadvacet centimetrů, aby ta slupka, která je pod těmi deseti centimetry, povolila a voda nám na některých místech nezůstávala stát a koně se nám neklouzali. Koně musí přijít do oranice a trošku se tam zabořit. Dostihy se v posledních letech tak strašně zrychlili, že to až není někdy bezpečné. Angličani mají přísloví, že rychlost zabíjí, takže to chceme opět trochu zpomalit, aby se koně zabořili a nešli tak rychle a nezraňovali se.     Kdo kontroluje, že je stav dráhy a překážek v pořádku? Před každou sezonou přijde překážková komise asociace steeplechase, což je asi deset lidí. Ti projdou každý jednotlivý skok, zapíšou případné nedostatky a připomínky. Vznikne zápis, který se pak předkládá řídící komisi v den dostihů. Ta má dvě hodiny na to, aby zkontrolovala, zda jsme ty nedostatky napravili. Na konci dostihového dne tato komise napíše zprávu a svoje připomínky k dráze a další dostihová komise při dalším dostihovém dnu to opět zkontroluje. Je tedy neustálý přehled o tom, co se na dráze děje. Navíc já chodím za zkušenými žokeji, kteří si dráhu také procházejí a kteří můžou také na něco upozornit. Chodí komise s metrem? Překážky přeměřuje ta první komise na začátku sezony. Ti řeknou třeba „Nechte tady tu překážku o pět centimetrů výš“. Letos jsou keře narašené už teď, ale většinou se rozjíždí později, a my můžeme ještě jejich výšku korigovat.Co nového ve stájích? Ve stájích teprve bude nového. V současné době máme zpracovaný projekt na venkovní stáje, které začneme pomalu dávat dohromady. Město teď vypíše soutěž tak, jak zadává veřejné zakázky. Už před dvěma lety jsme jeden box opravili jako vzorový, ale až letos se na to uvolnily prostředky. Podařilo se nám z peněz na údržbu rezervovat zhruba šest set tisíc korun. Postupně budeme opravovat dveře boxů a vnitřní stěny tak, aby se daly omítnout, dezinfikovat apod.