Velká? Letos vážně velká...

Ze všech stran se na nás valí zprávy o mimořádné kvalitě letošní Velké. Ano, Francouzi posílají koně, kteří vypadají velmi dobře.  A pro mezinárodní renomé nejbohatšího českého dostihu by asi bylo dobře, aby u nás i uspěli. Jenže stačí se vrátit v dějinách Velké pár let proti proudu času. Tehdy k nám opakovaně přijel nejlepší irský krosař své doby, Risk Of Thunder, a opakovaně u nás nezvítězil.  V tak specifickém dostihu, jakým je Velká pardubická,  prostě nemá nic jistého nikdo, ať ho jeho papíry předurčují k jakýmkoli výsledkům. V Pardubicích platí místní „ukázaná“ a to je jedině dobře…


Jak tedy číst letošní rébus o dvaceti neznámých? Těžko.  Nějaké řešení ovšem mít musí a sázkové kanceláře tentokrát sázejí na „lidovou volbu“. Vítězství Charme Looka s Markem Stromským si bookmakeři nepochybně nepřejí, právě jeho směrem se totiž stěhuje prozatím největší objem sázek  a jeho kurz klesá.  Kolem dostihů se nepohybuje mnoho nezaujatých fanoušků, kteří by právě Charme Lookovi nepřáli ve Velké opakovaný úspěch, a i přes nepopiratelnou existenci „fenoménu Váňa“ zřejmě budou stát na Charme Lookově straně letos i sympatie široké veřejnosti.
Té naší, nikoli té francouzské. V pařížském Auteuil v neděli probíhá důležitý mítink, takže Velkou pardubickou francouzští turfmani budou sledovat jen v druhém plánu, na druhé straně ale trenér Macaire rozhodně neposílá své koně do zahraničí v situaci, kdy mu v zahraničí nekyne zajímavé ocenění: To, že se vrací do Pardubic, na které z minulosti nemá nejlepší vzpomínky, je samo o sobě vyznamenání pro místní dostihovou diplomacii. Vítězství ve Francii chystaného koně by sice bylo prohrou současné české elity, kdyby ale měly české dostihy nějaký dlouhodobý plán vývoje, mohlo  by v něm být takové vítězství důležitým styčným bodem.
Netradičně dlouho ale na další vítězství ve Velké čeká také Josef Váňa. Nejúspěšnější jezdec její historie je pro dostih i trenérským fantomem a jeho letošní čtyřnásobná šance na úspěch rozhodně není něčím, nad čím by se hodilo mávnout rukou. Když k tomu připočteme osobnosti minulých Velkých – Nikase, Universe of Gracie, Pareta, Templáře či Kasima,  kvalitu Delight My Fire, ale především zástup „bezejmenných“, na které se v minulosti při Velké vždy z času na čas paní štěstěna usmála, máme tu skutečně ročník, který zaslouží pozornost. Možná ne mimořádnou, ale minimálně Velkou…