Žokej Tomáš Lukášek má za sebou první životní zkušenost s královským mítinkem v Ascotu. A přesto, že  Pontosův výsledek nakonec nebyl takový,  jak jsme si mnozí dělali naděje, a přesto, že zpáteční cesta se díky problémům pražského letiště proměnila pro jeho rodinu v nepříjemnou anabázi, vrátil se zkušený žokej nabitý velkými zážitky…

„Dojmy jsou z toho krásné.  Ascot je ten asi největší mítink, kterého se jde zúčastnit, místní atmosféra je zážitek, na který člověk nezapomene.  Samozřejmě mě mrzí, že se tak nepovedl výsledek. Jsem  ale velmi rád, že jsem dostal příležitost si ten dostih vyzkoušet a že mi majitelé dali tu možnost přesto, že zájem jezdit Ponntose měl i Frankie Dettori,“ říká po návratu z Anglie Tomáš Lukášek.

Pokud jde o samotný průběh dostihu,  i přes dvojciferné umístění je přesvědčen, že kůň v rámci svých možností odvedl kvalitní výkon. „Muselo se to vyzkoušet a získat nějaké zkušenosti,  kdybychom se do Anglie vraceli za rok, určitě by se některé věci udělaly jinak a poučili bychom se z toho, co se odehrálo letos,“ míní Tomáš Lukášek.  „V úterý jsme dosáhli na to, na co jsme toho dne měli, a s tím jsme také museli  nakonec být spokojení,“ uvědomuje si poté, co v Ascotu Ponntos předvedl velký výkon především v první polovině trati.

Na otázku, zda vidí Ponntosovy šance lépe třeba v pařížském  Longchamp, kde se evropská sprinterská elita sejde na podzim, Tomáš Lukášek míní:  „Ukázal, že tam mu dráha svědčí, navíc při jeho vítězství tam všechno hrálo Frankiemu do karet. Ponntos měl ve Francii dostih, jaký mu vyhovuje,  šel si  své tempo a když na něj soupeři přišli, znovu Frankiemu zareagoval. V Ascotu to ale bylo tak, že ho soupeři v klidu ujet nenechali,  pro koně s jeho temperamentem byl ten sprint hodně složitý. Je to ale kůň, který pořád ještě dospívá a kdyby se za rok cesta do Ascotu opakovala a jeho příprava v závěru probíhala trochu jinak. Určitě by měl vyhlídky na lepší výsledek než letos. Ale na to, aby běhal ve Francii grupu jedna,  určitě schopnosti má,“ myslí si Tomáš Lukášek.

Sprinterské dostihy s temperamentním koněm jsou ale podle tak trochu názoru velkou alchymií . „Ve sprintech se ukáže každá chyba, není tam prostor na žádnou nápravu, tím jsou složitější než dostihy vytrvalců,“ říká na Ponntosovo konto.   Ponntos ale pro něj není jediným ambiciózním koněm v oranžovobílých barvách. Pokud se o víkendu bude běhat v Miláně, měl by se do tamní grupové společnosti podívat s Achird nebo Giannah, milánský program při italském oaks ale momentálně ohrožuje stávka.

„S rodinou Nieslaniků máme ústní dohodu na větší dostihy v průběhu sezóny u nás i jinde v Evropě,“ říká žokej s bohatými zkušenostmi z Kataru.  Pro České derby je ale angažován do sedla Zaracampy, jedné z dvou zástupkyň Dostihové stáje Pegas na pravděpodobné startovní listině nejbohatšího českého rovinového dostihu.