V sobotu odpoledne vyvrcholil třídenní mítink Randox Grand National Festival 2024 letošním ročníkem nejpopulárnějšího překážkového dostihu na světě  - Randox Grand National Handicap Chase (stch cl. 1, 7+, 6 907 metrů, 1 000 000 Ł). A letošní ročník opět potvrdil výjimečnost tohoto dostihu, jeho nepředvídatelnost a obtížnost, zvítězit v tomto dostihu je velice těžké i pro ty nejlepší trenéry a nejbohatší trenéry, tenhle dostih je vlastně zosobněním slavné nejistoty turfu. Navzdory tomu všemu letos se prosadila velká stáj, úspěšný trenér a skvělý jezdec, ale… jeden z největší překážkových majitelů John P. McManus se prosadil teprve potřetí (2010 – Don’t Push It, 2021 – Minella Times), legendární Willie Mullins teprve podruhé (2005 – Hedgehunter) a jezdec Paul Townend poprvé… a I AM MAXIMUS, také poprvé…

V letošním ročníku Grand National se představilo 32 koní, do druhého okruhu se dostalo plných 28 a do cíle celkem 21 (což je nejvíce o roku 2005) – čtyři ztratili jezdce a sedm jich bylo zadrženo, tzn. v dostihu nebyl ani jeden pád, což svědčí o tom, že pořadatelé se při úpravách překážek vydali správnou cestou. Zajímavostí je, že prvním „odpadlíkem“ v letošním kurzu dostihu byl loňský vítěz Corach Rambler (D. Fox), který ztratil jezdce hned na první překážce a napodobil tak napodobil Adanitiho, jemuž stalo to samé v roce 1982. Výsledný čas 9:27,68 sekundy je jen o sedmnáct vteřin horší než loňský, kdy se běželo na o něco pevnějším podkladu. Vlastní průběh dostihu můžete shlédnout na videozáznamu:

Osmiletý svěřenec Willieho Mullinse I am Maximus zvítězil po taktické jízdě jeho jezdce Paula Townneda, který ho ve snaze maximálně ušetřit síly takřka celý průběh dostihu držel u vnitřní bariéry, na úrovni středu pole. Po absolvování poslední překážky nastoupil vítěz cheltenhamského Zlatého poháru z roku 2021 Minela Indo (R. Blackmore), ale Townend si situaci pohlídal a ihned se vydal na stíhací jízdu – ta byla mimořádně úspěšná, když I am Maximus soupeře nejenže dohnal, nýbrž zvítězil s náskokem sedm a půl délky před svěřencem Gordona Elliotta Delta Workem (J. Kennedy), který v závěru o půl délky předstihl Minela Indo, čtvrtý se ztrátou dalších půl délky další Elliottův svěřenec Galvin (S. Ewing) a zkompletoval tak irský doběh na prvních čtyřech místech, páté místo obsadil „domácí“ Kitty’s Light (J. Tudor).

Zanedlouho již osmnáctisobný irský trenér šampion Willie Mullins, který svůj premiérový triumf ve Velké národní získal v roce 2005 s legendárním Hedgehunterem, avšak potřeboval dalších 19 let a 48 neúspěšných pokusů k tomu než dokázal připravit dalšího. Triumf v Grand National ho také dva týdny před koncem sezóny katapultoval co čela britského šampionátu překážkových trenérů a může se stát prvním irským trenérem od Vincenta O’Briena, který by něco takového dokázal. Paul Townend se pro změnu stal prvním jezdcem po 94 letech (1930 – Tommy Cillinan), který v jednom roce dokázal zvítězit v Champion Hurdle (State Man), cheltenhamském Gold Cupu (Galopin des Champs) a Grand National (I am Maximus). Pikantní je, že I am Maximus svoji kariéru začínal jako svěřenec Nickyho Hendersona, který v momentě, kdy se jeho tehdejší majitel, nyní již zemřelý Mike Grech rozhodl přestěhovat všechny své koně do Irska, poradil Mullinsovi, aby se pokusil získat právě tohoto koně k sobě do tréninku. Na závěr pro ilustraci toho co Grand National na ostrovech znamená slova majitele vítězného koně I am Maximus Johna P. McManuse: „Velká národní je jen jedna.“ A doplnil: „A pro mně je na světě jen jeden závod.“