Vítejte na závodišti v Goodwoodu, na místě, na kterém se koná jeden z nejprestižnějších anglických rovinových mítinků. V červnu se koná asi nejznámější a nejikoničtější Royal Ascot, o více než měsíc později právě Glorious Goodwood také o délce pět dní od úterý do soboty a v srpnu se anglická smetánka sjíždí do Yorku, který hostí čtyřdenní festival.

Royal Ascot proslavila kromě výkonů koní a účasti panovníka či panovnice také móda. Stránky mnoha novin a magazínů zaplňují krátce po půli června módní kreace, především dámské kloboukové.

V Goodwoodu nespatříte tolik módních kreací jako v Ascotu, ale módní prvky jsou také k vidění. Zatímco v Ascotu zdobí hlavy mužů cylindry, především černé nebo šedivé, na jih od Londýna se nosí panamáky. Legendární bílé klobouky s barevnou krempou. V Česku má páska především černou barvu, v Goodwoodu se barevné kreace různí, ale prim hraje žlutá s červenou. Neboť tyto barvy vládnou festivalu s podporou Kataru. Koupit panamák přímo na závodiště ovšem není žádná láce. Pro pány stojí 135 liber, pro dámy je o deset jednotek britské měny levnější.

Stačí se podívat na hlavy diváků u paddocku a vidíte jeden bílý klobouk vedle druhého. Dny jsou v Anglii v současnosti velmi teplé, rtuť teploměru pravidelně překračuje 25 stupňů. Mnoho travnatých ploch je vysušených na troud a žlutou vidíte nejen na posekaných polích.

Pokud vyrazíte začátkem října do Longchamp, závodiště se zahalí do bílofialové barevné kombinace, což jsou barvy státní vlajky Kataru. I v Goodwoodu spatříte katarské vlajky, ale ty se střídají se žlutými, na kterých jsou tři červení koně. To je vizuální značka jihoanglického závodiště.

Oproti dvěma dalším místům, kde se konají vícedenní významné rovinové mítinky je Goodwood naprosto specifický. Ascot i York jsou dráhy v rovině s minimálním převýšením, Goodwood je dráha nevysoko nad mořem (mořské břehy jsou vidět od vstupu), ale v hodně zvlněné krajině, připomínající Vysočinu. Už sám příchod je specifický, hodně do kopce, neboť tribuny jsou na jednom z vrcholků. Do paddocku se jde dolů, ale zase výhodou je skutečnost, že z jedné strany je poměrně dost stupňů, ze kterých početné publikum může sledovat startující v jednotlivých kláních.

Za cílovou rovinku je poměrně hluboké údolí, a tak se o oválu rozhodně mluvit nedá. Rovná dráha má délku 1200 metrů, ale rovná je pouze při pohybu koní od startu do cíle, mezitím musí překonat nemalé terénní nerovnosti. Start dostihů na 1000 metrů je na vrcholu jednoho z kopců.

Kromě rovinky jsou další dráhy, které s využívají pro dostihy na 1400 metrů a více, na protějším kopci a do cílové se napojí zhruba 700 metrů před cílem. Možnosti na připojení jsou dvě, vnější, na které je větší klesání do cílové, a vnitřní s menším spádem. Kdy se použije, která dráha je zatím pro nás tajemstvím. Z osmi úterních dostihů se druhém kopci běželo pětkrát, ve třech případech jen zhruba polovina distance a ve dvou podstatná část klání.

Co mě ještě zaujalo byly historické informační tabule. Podobné můžete vidět i na dalších drahách v Evropě, ale v Goodwoodu jsou skvěle udržované a funkční. První vás zaujme několik metrů za cílovým sloupkem. Obsluha na ní vyměňuje do každého dostihu jména jezdců, kteří se představí. Žádná elektronika, ale staré černé cedule s bílým písmem. Obsluha má k dispozici moderní hliníkové schůdky, ze kterých jména mění. Především v handicapech jsou pole početná, a tak to není na pár vteřin.

Ještě se sluší doplnit, že vedle této historické tabule je moderní velkoplošná obrazovka, na které drtivá většina návštěvníků sleduje souboje plnokrevníků.

Druhá výprava do minulosti vás čeká u paddocku, která je velká tabule informující o počtu startujících, číslech škrtlých koní, ale vítězích. Na velkých dveřích vpravo, je i doběh nedávno skončeného dostihu. Dozvíte se první 3 v cíli, jejich kurzy i vzdálenosti mezi nejlepší trojicí. Celá plocha je zelená a cedulky, které obsluha vyměňuje jsou žlutobílé. Na tabuli se vejde 7 dostihů, a tak úvodní klání záhy zmizelo.