Před několika týdny se Richard Benýšek stal předsedou představenstva Dostihového spolku v Pardubicích. Dnes vám přinášíme jeho odpovědi na otázky Dostihového světa:

Vaše jméno není dostihové veřejnosti  známé. Můžete  v krátkosti představit svůj vztah ke koním a dostihům?
 V prostředí spojeném s koňmi a dostihovým sportem se pohybuji relativně dlouho. Vlastníkem akcií Dostihového spolku se stala společnost Bělecký Mlýn, kde kromě penzionu máme i jezdecký areál s možností ustájení koní, sám jsem chovatelem koní a dostihy a parkur jsou sporty, které mám velmi rád.

Jaká byla vaše motivace pro vstup do představenstva Dostihového spolku a posléze i do jeho čela?
 K akvizici přistupuji jako k jiným podnikatelským záměrům, Dostihový spolek je obchodní společnost, která má nabízet kvalitní služby a generovat zisk. Perspektivu vidím velikou, práce nás čeká hodně. Získali jsme necelých 23 procent akcií, jsme největší privátní investor. Akvizice zapadá do našeho byznysu, chovu koní a jezdeckému sportu se dlouhodobě věnujeme. Vždyť na Běleckém Mlýně byla ustájena v minulosti pěkná řada dostihových koní. A Franta Zobal, vítěz Velké pardubické, tu dlouho působil!

Dal jste si nějaký osobní cíl, který byste v průběhu vašeho působení v DS chtěl dosáhnout? Kde vidíte slabiny a kde naopak silná místa současného Dostihového spolku?
Dostihový sport je atraktivní a chtěl bych přitáhnout co nejvíce diváků nejen na Velkou, ale i na ostatní akce pořádané Dostihovým spolkem. Slabinu už jsem tedy naznačil. Lidé většinově určitě znají Velkou, ale nemají povědomí o dalších akcích. Slabinou byla i roztříštěnost ve vedení Dostihového spolku, mnoho názorů, mnoho osobností. Silnou stránkou je určitě značka spojená právě s Velkou.
 
V jednom z rozhovorů po vašem nástupu do funkce v Dostihovém spolku se objevila vaše přezdívka „kat“. Měl by z ní někdo kolem dostihového sportu mít obavy?
Upřímně řečeno nevím, kde se ta přezdívka vzala. Zaznamenal jsem ji poprvé. Spíš bych řekl, že je to nálepka, kterou jsem si vysloužil od médií. Dokážu sice v řízení firem přitvrdit, ale takové označení mě rozhodně netěší. Takže ze mě někdo obavy mít může, ale ne proto, že bych byl „kat“.
 
Loňský rok znamenal po rozpačitém roce 2011 pro Dostihový spolek z hlediska dostihové veřejnosti velký obrat k lepšímu. Do roku 2013 však jdete s personálními změnami na vedoucích postech. Proč k nim došlo?

Je to logický krok po změně akcionářské struktury. Znovu opakuji, že Bělecký Mlýn je největším soukromým akcionářem v Dostihovém spolku a je běžné, že investor přichází nejen s představou o fungování, ale i s lidmi. Dlouhodobým záměrem je zhodnotit náš podíl, tedy zajistit stabilitu a podnikat kroky k růstu. Stali jsme se akcionářem se vším, co k tomu patří, včetně řádného spravování majetku. Určitě se opřu nejen o své dlouholeté zkušenosti z krizového řízení a z vedoucích pozic, ale i o tým lidí.
 
Nepříznivá ekonomická situace v naší zemi působí jako brzda i na rozvoj dostihů obecně. Vidíte pro ty pardubické nějaký trumf, kterým lze celkovému ekonomickému klimatu čelit?
Může to být značka Velké, skutečnost, že nezačínáme na zelené louce, že máme produkt, který je obecně přijímaný pozitivně. Takhle to samozřejmě zní jednoduše, ale vidím za tím spoustu práce jak dovnitř firmy v rovině ekonomické stability, tak ven, abychom i v těžkých časech dokázali lidi přitáhnout.

Pardubické závodiště v poslední době signalizovalo rozšíření dostihového provozu o tzv. bumpery, nakonec se zdá, že projekt stanul kdesi na půli cesty. Jak vidíte jeho budoucnost vy? A jsou pro vás dostihy v Pardubicích více jen o Velké, nebo o celosezónním překážkovém provozu?

Musíme něco vyzkoušet, protože kdo nic nedělá, sice nic nepokazí, ale zase nic nepřinese. Je to odvislé od zájmu a ekonomických možností.
 
Účastníky dostihů jistě v souvislosti s pardubickým areálem trápí i stav dráhy a technické zázemí. Po předloňské nepříznivé zkušenosti nastal v této oblasti loni příznivý obrat. Můžete jako předseda představenstva odhadnout vývoj v této oblasti pro letošek?
 Za Dostihový spolek určitě uděláme vše možné. Ovšem je potřeba si uvědomit, že vlastníkem nemovitostí je Statutární město Pardubice.

Pokud by se na pardubické závodiště vrátily ukázkové dostihy osobností, svezl byste se?
 Určitě! Ale ještě radši bych na startu viděl přetlak známých osobností, které by závodišti a Dostihovému spolku daly to „razítko kvality“, o kterém mluvím. Já bych se pak mohl jen tak projet, což mám rád.