Klasické testy bošovických: Klisny v Praze, Talar ve Francii...
Mezi Prahou a Francií budou v příštích dnech přeletovat myšlenky šampiona rovinových trenérů Václava Luky. Jeho svěřenci budou totiž bojovat na dvou frontách: Zatímco Velkou dubnovou cenu šampionská centrála neobsazuje, v Deylově memoriálu budou stát na startu dvě její uchazečky. Ve Francii už jsou nyní dva reprezentanti bošovické centrály, další kvartet vyráží na cesty o víkendu. Jak vidno i na těchto plánech, na jihu Čech se rozjíždí „plná jízda“.
„Ve Francii máme nyní dva koně a hlavně pro Talara to bude zajímavý start,“ konstatuje trenér Luka. „Jak se ukázalo, v minulém startu tam stál proti hodně silné konkurenci, tehdejší vítěz už se dostal i na scénu grupy 3, a byli tam i další zajímaví koně. Tentokrát na něj čeká osmnáctka v Salon – de Provence a předpokládám, že pro něj půjde o poslední test před startem v pražské Velké jarní ceně. Jestli potvrdí kvalitu, kterou naznačil minule, určitě to může pro něj být zajímavé,“ doplňuje Luka s tím, že „spolucestující“ Dangerous Gleam o den později v Moulins až tak vysoké ambice na start neveze. „Pro něj to bude první start po trávě, handicap na 2800 metrů, a chtěli bychom, aby tam potvrdil svou vytrvalost. Samozřejmě ale platí, že v handicapu se může odehrát leccos, nicméně i od něj bychom byli rádi aspoň za tabulové umístění. Pokud tihle dva přivezou z Francii každý „tabuli“, budu s nimi moc spokojen,“ komentuje trenér ambice svého tandemu v nadcházejících dvou dnech ve Francii.
Tandem klisen shodou okolností posílá i do Deylova memoriálu, „degradovaného“ mezi druhou kategorii, ovšem nepostrádajícího ani tak punc klasického testu. Kobi (ž. Foret) i Woolfilly (ž. Korečková) už loni obě prezentovaly vítěznou formu, tentokrát ale až tak o vítězství nepůjde. „Samozřejmě, obě jsou nachystané do dostihů a nemají špatnou formu, ale pro mě bude od nich hlavní vidět to, jak jsou na tom ve vztahu k Jarní ceně klisen. Zejména Woolfilly se jeví jako sprinterka, a Deylák nám může ukázat, jestli to bude mít pro ni smysl na 1600 metrů. Nejeví se ale až tak vyhraněné jako v minulosti Wanillca, takže tu klasické ambice jsou,“ upozorňuje Václav Luka. Skutečnost, že žokej Petr Foret sedí na Kobi, odmítá u tandemu svých svěřenkyň označit za nějakou preferenci. „To určitě ne, rozdělili jsme jezdecky klisny tak, jak jsme přesvědčení, že si to líp pasuje, nejdeme do dostihu s tím, že by byla jedna z nich jedničkou…“ vysvětluje aktuální pozice trenér, který se ovšem osobně o víkendu vypraví s dalším kvartetem koní do Paříže a klasické testování bude tak sledovat jen na dálku…